Mnohé úseky hospodářství ( průmysl, zemědělství, obchod ) se rozčleňují na odvětví : Strojírenské, potravinářské, oděvní, textilní, sklářské, kožedělní, chemické, apod.Odvětví dělíme na obory : Např. : Strojírenství = obor výroby obráběcích strojů, apod.Velký význam v odvětví ekonomiky má infrastruktura :
Do infrastruktury v užším slova smyslu zahrnujeme :
Komunikace - Silnice, dálnice, překladiště, rozvod elektřiny, plynovody, ropovody, letiště.
- Ekonomika je ovlivněna :
1) Geografickou polohou
2) Kvalita obyvatelstva
3) Technickým a technologickým rozvojem
4) Přírodními zdroji
5) Klimatickými podmínkami
- Přechod k tržnímu hospodářství :
1) Ekonomickou reformou :
Ceny se budou na trhu volně vytvářet, jako výsledek vztahu nabídky a poptávky.Je to proces, během něhož stát do určité míry ceny reguluje.
- Konvertibilita : Přeměna domácí měny za měnu jinou.
a) Vnitřní : -,,- , přičemž naše měna nesmí opustit hranice České Republiky.
b) Vnější : -,,- , přičemž naše měna může opustit hranice České Republiky.
Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice
Zobrazují se příspěvky se štítkemekonomika. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemekonomika. Zobrazit všechny příspěvky
Maturitní otázka číslo 1 - ekonomie
Téma :
Charakteristika a základy fungování tržní ekonomiky
-
Úvod :
Většina tržních ekonomik svěřuje řízení ekonomických rozhodnutí ( jak, co pro koho = základní otázka ) systému trhu a cen.V tržním systému rozhodují spotřebitelé svými peněžními hlasy, co se bude vyrábět a ke komu vyrobené statky poplynou.
- Trh :
- Místo střetávání nabídky a poptávky ( místo nákupu statků, služeb a dalších prvků tržní ekonomiky za peníze ).Prodávající mají zájem prodat statky a služby co nevýhodněji a kupující mají zájem nakoupit statky a služby co nejlevněji.Kupující představují poptávku a prodávající představují nabídku.Trh umožňuje porovnání kvality, vzhledu, ceny funkčnosti atd., a tak také dochází ke střetávání zájmů mezi poptávkou a nabídkou.Uvnitř nabídky a poptávky ( konkurence, která k soupeření a vyrovnání rozdílů týkajících se kvality, cen .... atd. ).
-Trh dělíme z hlediska :
- Územního : Místní, regionální, národní, světový
- Věcného : Práce, půdy, kapitálu, statků a služeb
Tržní mechanismus : Tržní ekonomika je rozvinutý mechanismus pro vědomou koordinaci lidí a jejich činnosti.
Charakteristika a základy fungování tržní ekonomiky
-
Úvod :
Většina tržních ekonomik svěřuje řízení ekonomických rozhodnutí ( jak, co pro koho = základní otázka ) systému trhu a cen.V tržním systému rozhodují spotřebitelé svými peněžními hlasy, co se bude vyrábět a ke komu vyrobené statky poplynou.
- Trh :
- Místo střetávání nabídky a poptávky ( místo nákupu statků, služeb a dalších prvků tržní ekonomiky za peníze ).Prodávající mají zájem prodat statky a služby co nevýhodněji a kupující mají zájem nakoupit statky a služby co nejlevněji.Kupující představují poptávku a prodávající představují nabídku.Trh umožňuje porovnání kvality, vzhledu, ceny funkčnosti atd., a tak také dochází ke střetávání zájmů mezi poptávkou a nabídkou.Uvnitř nabídky a poptávky ( konkurence, která k soupeření a vyrovnání rozdílů týkajících se kvality, cen .... atd. ).
-Trh dělíme z hlediska :
- Územního : Místní, regionální, národní, světový
- Věcného : Práce, půdy, kapitálu, statků a služeb
Tržní mechanismus : Tržní ekonomika je rozvinutý mechanismus pro vědomou koordinaci lidí a jejich činnosti.
Nástroje VOMPY
b) nepřímé (tržně orientované)
- intervence na devizových trzích (centrální banka nakupuje, prodává cizí měny à stává se AS, AD cizí měny nebo AS, AD měny domácí à ovlivňuje rovnováhu na měnovém trhu)
- fiskální monetární politika, která prostřednictvím teorému lokomotivy ovlivní Y, zaměstnanost, P v zemích, se kterými daná země obchoduje
Otevřená ekonomika
- hlavním pozitivem je, že jsme žádáni v zahraniččí (konkurenceschopnost)
- AD = Y = C + I+ G + X (běžný účet platební bilance)
Vývozní multiplikátor
- udává o kolik se zvýší domácí AD (Y), když se vývoz zvýší o 1 Kč
krok DI AD 1 100 75 2 75 . |
někdo prodá do zahraničí za 100, 75 utratí, 25 uspoří |
m = DAD = m * eXp
Export
- zvýšení AD na doma vyráběné zboží, zvyšuje výdaje na spotřebu
Import
- úniky z běžného toku důchodu nevytvářejí důchod země, tvoří důchody zahraničních subjektů
Mezní sklon k dovozu
- o peníze dodávané pryč přijdeme, tyto peníze nemají multiplikační efekt
- kolik % AD se orientuje na dovoz zboží
- kolik připadá na 1 Kč / Y dovozu
- když se zvýšila AD, tak se zvýšil i import AD
Důsledky:
(a) nikdy neexistují ztráty z nevyužitých zdrojů (produkt se vždy nachází na úrovni potenciálního produktu, pracovníci, kteří chtějí pracovat při běžné mzdové sazbě, mohou zaměstnání nalézt – nepočítají s makroekonomickými ztrátami spojenými s nízkým využitím zdrojů při nedostatečné AD)
(b) MAE politika nemůže ovlivnit hladinu nezaměstnanosti a produktu (spíše ovlivňuje pouze cenovou hladinu a složení reálného GNP).
à à Mezi stoupence tohoto stanoviska patří John Stuart Mill, Alfred Marshall a A. C. Pigou. Nová klasická škola (škola racionálních očekávání): Robert Lucas, Thomas Sargent a Robert Barro.
Keynesiánská revoluce - “Obecné teorie” (1936)
à à Spojila dva různé prvky: Keynes zavedl pojem AD, v níž se agregátní výdaje vytvářejí podle spotřební fce a na základě investičního rozhodování; tvrdil, že ceny a mzdy jsou nepružné (strnulé), takže svislá klasická AS se bude muset nahradit rostoucí či vodorovnou AS křivkou.
Důsledky:
· · soudobá ekonomika (např. v USA) se může snadno ocitnout v rovnováze při nevyužitých zdrojích, dokonce při masové nezaměstnanosti (neexistuje rovnovážný mechanismus, který by zajistil rychlý návrat GNP k jeho potenciální úrovni; může se stát trvalým rysem průmyslové ekonomiky).
· · vláda může pomocí fiskální a monetární ekonomiky stimulovat návrat ekonomiky k plné zaměstnanosti.
- AS mírně roste Þ GNP roste se zvyšováním AD tak dlouho, dokud jsou k dispozici nevyužité zdroje
(b) MAE politika nemůže ovlivnit hladinu nezaměstnanosti a produktu (spíše ovlivňuje pouze cenovou hladinu a složení reálného GNP).
à à Mezi stoupence tohoto stanoviska patří John Stuart Mill, Alfred Marshall a A. C. Pigou. Nová klasická škola (škola racionálních očekávání): Robert Lucas, Thomas Sargent a Robert Barro.
Keynesiánská revoluce - “Obecné teorie” (1936)
à à Spojila dva různé prvky: Keynes zavedl pojem AD, v níž se agregátní výdaje vytvářejí podle spotřební fce a na základě investičního rozhodování; tvrdil, že ceny a mzdy jsou nepružné (strnulé), takže svislá klasická AS se bude muset nahradit rostoucí či vodorovnou AS křivkou.
Důsledky:
· · soudobá ekonomika (např. v USA) se může snadno ocitnout v rovnováze při nevyužitých zdrojích, dokonce při masové nezaměstnanosti (neexistuje rovnovážný mechanismus, který by zajistil rychlý návrat GNP k jeho potenciální úrovni; může se stát trvalým rysem průmyslové ekonomiky).
· · vláda může pomocí fiskální a monetární ekonomiky stimulovat návrat ekonomiky k plné zaměstnanosti.
- AS mírně roste Þ GNP roste se zvyšováním AD tak dlouho, dokud jsou k dispozici nevyužité zdroje
Ekonomiky rozvojových zemí:
Rozvojová země je taková země, v níž je reálný důchod na obyvatele ve srovnání se Spojenými státy, Japonskem a západní Evropu nízký.
Protože se obyvatelstvo zdvojnásobuje až zečtyřnásobuje, je to přesně totéž, jako kdyby se zeměkoule zmenšovala na polovinu nebo čtvrtinu - až by se nakonec zmenšila tak, že by zásoby potravin klesly pod úroveň nezbytnou k zachování života. Aplikujeme-li zákon klesajících výnosů na neměnnou velikost disponibilní půdy, pak dojdeme k závěru, že produkce potravin má tendenci růst pomaleji než počet obyvatel, který se zvětšuje geometrickou řadou.
Preindustriální společnost vede k nízkému populačnímu růstu. Raná fáze rozvoje vede k populační explozi. Pozdější fáze rozvoje vede ke zpomalování růstu populace v důsledku hospodářských změn. Fáze zralosti vede téměř k nulovému populačnímu růstu, protře oba rodiče mají tendenci pracovat a mohou regulovat porodnost . . .
Prvky rozvoje:
- lidské zdroje ( nabídla práce, vzdělání, kázeň, motivace)
- přírodní zdroje (půda, nerostné bohatství, energetické zdroje, podnebí)
- tvorba kapitálu ( stroje, továrny, silnice)
- technologie (věda, technické znalosti, řídící schopnosti, podnikání)
V mnoha rozvojových zemích jsou nejtíživějším problémem příliš nízké úspory. Zvláště chudé oblasti se musí rozhodovat zda vzácné zdroje použijí jako investice nebo k uspokojení potřeb. Výsledkem bývají často příliš nízké investice do produktivního kapitálu nutného pro ekonomický pokrok.
Protože se obyvatelstvo zdvojnásobuje až zečtyřnásobuje, je to přesně totéž, jako kdyby se zeměkoule zmenšovala na polovinu nebo čtvrtinu - až by se nakonec zmenšila tak, že by zásoby potravin klesly pod úroveň nezbytnou k zachování života. Aplikujeme-li zákon klesajících výnosů na neměnnou velikost disponibilní půdy, pak dojdeme k závěru, že produkce potravin má tendenci růst pomaleji než počet obyvatel, který se zvětšuje geometrickou řadou.
Preindustriální společnost vede k nízkému populačnímu růstu. Raná fáze rozvoje vede k populační explozi. Pozdější fáze rozvoje vede ke zpomalování růstu populace v důsledku hospodářských změn. Fáze zralosti vede téměř k nulovému populačnímu růstu, protře oba rodiče mají tendenci pracovat a mohou regulovat porodnost . . .
Prvky rozvoje:
- lidské zdroje ( nabídla práce, vzdělání, kázeň, motivace)
- přírodní zdroje (půda, nerostné bohatství, energetické zdroje, podnebí)
- tvorba kapitálu ( stroje, továrny, silnice)
- technologie (věda, technické znalosti, řídící schopnosti, podnikání)
V mnoha rozvojových zemích jsou nejtíživějším problémem příliš nízké úspory. Zvláště chudé oblasti se musí rozhodovat zda vzácné zdroje použijí jako investice nebo k uspokojení potřeb. Výsledkem bývají často příliš nízké investice do produktivního kapitálu nutného pro ekonomický pokrok.
Strategie rozvoje ekonomicky slabších zemí:
Start - každá země odstartovala průmyslovou revoluci v jiném období. Start je poháněn vůdčími sektory, jimiž jsou např. rychle rostoucí exportní trhy, nebo nějaké odvětví vykazující velké úspory z rozsahu. Jakmile dominantní sektory začnou rychle růst, dostavuje se tzv. proces sebeudržujícího růstu. Růst znamená zisky, zisky znamenají investice, produktivita a důchod na obyvatele rostou.
Hypotéza zaostalosti - dnešní rozvojové země mohou přilákat kapitál zemí rozvinutých a mají tak výhodu. Naše hypotéza tvrdí, že relativní zaostalost může napomáhat rozvoji.
Vyvážený růst - tato teorie tvrdí, že růst je vyváženým procesem a země procházející růstem se pohybuje vpřed pomalu, ale stabilně. Ekonomický růst lze přirovnat k pohybu želvy, která leze pomalu vpřed velmi dlouho, až se zastaví.
Bohatá mozaika - jedná se o to, že neexistují dvě země s úplně stejný zázemím pro ekonomický růst.
15. Peníze a trh peněz. Měnová politika
Komponenty MS:
M1 - Transakční peníze - jsou nejdůležitějším a nejostřeji sledovaným peněžním agregátem. Skládá se z položek skutečně používaným k transakcím, k nákupu a prodeji věcí. M1 zahrnuje mince a oběživo držené mimo banky, spolu s šekovatelnými účty.
M2 - Skoro peníze - zahrnuje M1 a další aktiva, která jsou velmi blízkými substituty transakčních peněz.
M3 - zahrnuje M2 a úsporové účty a podrobná depozita vlastněná významnými institucemi.
L - likvidní aktiva - zahrnuje položky, jako jsou krátkodobé cenné papíry ministerstva financí. Tato aktiva se nazývají likvidní, protože mohou být snadno přeměněna na hotovost.
D - úvěr - představuje všechny dluhy domácích nefinančních sektorů. Zahrnuje hypotéky, obligace a podobné nástroje spolu se všemi likvidními aktivy.
Ekonomové sledují pohyb peněžních agregátů, protože
např. výrazné změny v M2, nebo v růstu úvěru často signalizují podobný pohyb v GNP. Rychlý růst peněz a úvěru doprovází konjunkturu, jejich omezování je často následováno recesí či ještě něčím horším.
Hypotéza zaostalosti - dnešní rozvojové země mohou přilákat kapitál zemí rozvinutých a mají tak výhodu. Naše hypotéza tvrdí, že relativní zaostalost může napomáhat rozvoji.
Vyvážený růst - tato teorie tvrdí, že růst je vyváženým procesem a země procházející růstem se pohybuje vpřed pomalu, ale stabilně. Ekonomický růst lze přirovnat k pohybu želvy, která leze pomalu vpřed velmi dlouho, až se zastaví.
Bohatá mozaika - jedná se o to, že neexistují dvě země s úplně stejný zázemím pro ekonomický růst.
15. Peníze a trh peněz. Měnová politika
Komponenty MS:
M1 - Transakční peníze - jsou nejdůležitějším a nejostřeji sledovaným peněžním agregátem. Skládá se z položek skutečně používaným k transakcím, k nákupu a prodeji věcí. M1 zahrnuje mince a oběživo držené mimo banky, spolu s šekovatelnými účty.
M2 - Skoro peníze - zahrnuje M1 a další aktiva, která jsou velmi blízkými substituty transakčních peněz.
M3 - zahrnuje M2 a úsporové účty a podrobná depozita vlastněná významnými institucemi.
L - likvidní aktiva - zahrnuje položky, jako jsou krátkodobé cenné papíry ministerstva financí. Tato aktiva se nazývají likvidní, protože mohou být snadno přeměněna na hotovost.
D - úvěr - představuje všechny dluhy domácích nefinančních sektorů. Zahrnuje hypotéky, obligace a podobné nástroje spolu se všemi likvidními aktivy.
Ekonomové sledují pohyb peněžních agregátů, protože
např. výrazné změny v M2, nebo v růstu úvěru často signalizují podobný pohyb v GNP. Rychlý růst peněz a úvěru doprovází konjunkturu, jejich omezování je často následováno recesí či ještě něčím horším.
Transformace české ekonomiky
Výchozí stav české ekonomiky – Na konci roku 1989 představovala čs. Ekonomika a celá společnost velice
rozporuplný systém, který ve srovnání s jinými zeměmi opouštějícími komunismus, vykazoval předností.
Faktory, které jsou spolu s rozumnou transformační politikou základem pro to, aby se česká ekonomika udržovala na vedoucí pozici transformujících se zemí:
1) Průmyslová a civilizační tradice země, která byla do roku 1938 až na krátké výjimky evropským průměrem a ostře se odlišovala od východní Evropy.
2) Kvalifikační úroveň obyvatelstva, jeho flexibilita a tradiční ochota vyrovnat se se změnou situace.
3) Inflace nikdy nepřesahovala vážnější problém.
4) Převis peněžní nabídky nebyl relativně veliký
5) Hrubá vnější zadluženost byla poměrně nízká
6) Státní rozpočet takřka vyrovnaný
7) Vládní dluh mizivý
rozporuplný systém, který ve srovnání s jinými zeměmi opouštějícími komunismus, vykazoval předností.
Faktory, které jsou spolu s rozumnou transformační politikou základem pro to, aby se česká ekonomika udržovala na vedoucí pozici transformujících se zemí:
1) Průmyslová a civilizační tradice země, která byla do roku 1938 až na krátké výjimky evropským průměrem a ostře se odlišovala od východní Evropy.
2) Kvalifikační úroveň obyvatelstva, jeho flexibilita a tradiční ochota vyrovnat se se změnou situace.
3) Inflace nikdy nepřesahovala vážnější problém.
4) Převis peněžní nabídky nebyl relativně veliký
5) Hrubá vnější zadluženost byla poměrně nízká
6) Státní rozpočet takřka vyrovnaný
7) Vládní dluh mizivý
Ekonomika rozvojových zemí
Základní charakteristika rozvojových zemí:
· Nízký HDP ve srovnání s HDP v průměrně vyspělých zemích (až 40x)
· Nízká úroveň vzdělání (až 50% negramotných)
· Vysoká zaměstnanost v zemědělství (až 70%)
· Vysoká porodnost – populační problém
· Vysoká úmrtnost – nízký průměrný věk (45 let)
· Nedostačující zdravotnictví
· Špatná kvalita dopravy a spojů
· Nejasnosti v politické oblasti – nezájem zahraničních investorů
Populační problém – Vysoký přírůstek obyvatelstva je způsoben tím, že chudoba nutí rodiče plodit další děti,
aby jim pomohly zajistit obživu. Jenže špatná sociální základna způsobuje vysokou úmrtnost ve velmi nízkém věku, což je příčinou nízkého průměrného věku. Pro veliké množství obyvatelstva není možné také zajistit dostatek pracovních příležitostí, takže mnoho lidí umírá na existenční problémy (hlady). Nefunkčnost zdravotnictví a malá osvěta způsobují i neznalost antikoncepce a narození dalších nechtěných dětí, které později umírají na již zmíněné existenční problémy.
· Nízký HDP ve srovnání s HDP v průměrně vyspělých zemích (až 40x)
· Nízká úroveň vzdělání (až 50% negramotných)
· Vysoká zaměstnanost v zemědělství (až 70%)
· Vysoká porodnost – populační problém
· Vysoká úmrtnost – nízký průměrný věk (45 let)
· Nedostačující zdravotnictví
· Špatná kvalita dopravy a spojů
· Nejasnosti v politické oblasti – nezájem zahraničních investorů
Populační problém – Vysoký přírůstek obyvatelstva je způsoben tím, že chudoba nutí rodiče plodit další děti,
aby jim pomohly zajistit obživu. Jenže špatná sociální základna způsobuje vysokou úmrtnost ve velmi nízkém věku, což je příčinou nízkého průměrného věku. Pro veliké množství obyvatelstva není možné také zajistit dostatek pracovních příležitostí, takže mnoho lidí umírá na existenční problémy (hlady). Nefunkčnost zdravotnictví a malá osvěta způsobují i neznalost antikoncepce a narození dalších nechtěných dětí, které později umírají na již zmíněné existenční problémy.
Dlouhodobá AS představuje reálný GDP
- který je v ekonomice nabízen při různé úrovni cenové hladiny, jestliže se mzdy a ceny ostatních faktorů přizpůsobily tak, že eliminovaly recesní či inflační mezeru. Jsou-li tedy ceny pružné, ekonomika směřuje automaticky k výrobě potenciálního reálného GDP a přirozené míře nezaměstnanosti. Proto můžeme říci, že dlouhodobá agregátní nabídka je dána úrovní potenciálního produktu a křivka LRAS je vertikální na úrovni potenciální reálného GDP.
Neoklasická a keynesiánská ekonomie v modelu AS – AD
Neoklasický přístup
Ekonomika se nachází v recesní mezeře – pokud jsou mzdy a ceny pružné, tržní síly se podle neoklasických ekonomů samy postarají o její rychlou eliminaci. Míra nezaměstnanosti je relativně vysoká, nabídka práce na trhu práce je vyšší než relativní poptávka a vzniká tlak na pokles reálných mezd. Reálné mzdy poklesnou, což znamená, že poklesnou náklady a krátkodobá AS se posune doprava, následně klesá cenová hladina a tím roste množství poptávaného reálného GDP. Ekonomika je opět ve stavu dlouhodobé rovnováhy. ( u inflační mezery to funguje stejně, jenže opačným směrem). To ovšem odpovídá představám neoklasiků: (1) mzdy a ceny jsou pružné, (2) ekonomika se automaticky vrací na úroveň potenciálního produktu. Neoklasikové považují mzdovou sazbu za cenu, která stejně jako jiné ceny „čistí“ trh, tj. vyrovnává poptávku.
Neoklasická a keynesiánská ekonomie v modelu AS – AD
Neoklasický přístup
Ekonomika se nachází v recesní mezeře – pokud jsou mzdy a ceny pružné, tržní síly se podle neoklasických ekonomů samy postarají o její rychlou eliminaci. Míra nezaměstnanosti je relativně vysoká, nabídka práce na trhu práce je vyšší než relativní poptávka a vzniká tlak na pokles reálných mezd. Reálné mzdy poklesnou, což znamená, že poklesnou náklady a krátkodobá AS se posune doprava, následně klesá cenová hladina a tím roste množství poptávaného reálného GDP. Ekonomika je opět ve stavu dlouhodobé rovnováhy. ( u inflační mezery to funguje stejně, jenže opačným směrem). To ovšem odpovídá představám neoklasiků: (1) mzdy a ceny jsou pružné, (2) ekonomika se automaticky vrací na úroveň potenciálního produktu. Neoklasikové považují mzdovou sazbu za cenu, která stejně jako jiné ceny „čistí“ trh, tj. vyrovnává poptávku.
1. TRŽNÍ MECHANISMUS
Tržní mechanismus je forma ekonomické organizace, v níž jednotliví spotřebitelé a podniky prostřednictvím vzájemných interakcí na trhu řeší 3 základní problémy ekonomické organizace (tj. co vyrábět, jak vyrábět a pro koho vyrábět)
Trh je zařízení, jehož prostřednictvím kupující a prodávající určitého zboží vstupují do vzájemných interakcí, aby určili cenu zboží a množství, jež se nakoupí a prodá.
→ každá společnost musí řešit 3 základní a vzájemně související ekonomické problémy:
1. CO, tj. jaké statky vyrábět a v jakých množstvích
2. JAK budou statky vyráběny (tj. kdo, s jakými zdroji a jakým technologickým postupem)
3. PRO KOHO se budou statky vyrábět (tj. kdo má mít prospěch ze statků a služeb, které země vyrobí)
→ společnost vždy stojí před těmito problémy, ale různé společnosti se je pokoušejí řešit jinak:
: příkazová ekonomika – alokace zdrojů je určována vládou, která přikazuje jednotlivcům a firmám, aby se řídily státními ekonomickými plány
: tržní ekonomika – o alokaci zdrojů rozhoduje systém cen, trhů, zisků a ztrát, pobídek a odměn
: smíšená ekonomika (žádná dnešní ekonomika není jednou z těchto čistých forem) – na ekonomickém řízení se podílí soukromé i veřejné instituce: soukromý systém prostřednictvím neviditelného řízení tržním mechanismem, veřejné nebo vládní instituce prostřednictvím regulačních příkazů a fiskálních podnětů
Trh je zařízení, jehož prostřednictvím kupující a prodávající určitého zboží vstupují do vzájemných interakcí, aby určili cenu zboží a množství, jež se nakoupí a prodá.
→ každá společnost musí řešit 3 základní a vzájemně související ekonomické problémy:
1. CO, tj. jaké statky vyrábět a v jakých množstvích
2. JAK budou statky vyráběny (tj. kdo, s jakými zdroji a jakým technologickým postupem)
3. PRO KOHO se budou statky vyrábět (tj. kdo má mít prospěch ze statků a služeb, které země vyrobí)
→ společnost vždy stojí před těmito problémy, ale různé společnosti se je pokoušejí řešit jinak:
: příkazová ekonomika – alokace zdrojů je určována vládou, která přikazuje jednotlivcům a firmám, aby se řídily státními ekonomickými plány
: tržní ekonomika – o alokaci zdrojů rozhoduje systém cen, trhů, zisků a ztrát, pobídek a odměn
: smíšená ekonomika (žádná dnešní ekonomika není jednou z těchto čistých forem) – na ekonomickém řízení se podílí soukromé i veřejné instituce: soukromý systém prostřednictvím neviditelného řízení tržním mechanismem, veřejné nebo vládní instituce prostřednictvím regulačních příkazů a fiskálních podnětů
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)