Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).
Zobrazují se příspěvky se štítkemimport. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemimport. Zobrazit všechny příspěvky

Nástroje VOMPY

b) nepřímé (tržně orientované)

- intervence na devizových trzích (centrální banka nakupuje, prodává cizí měny à stává se AS, AD cizí měny nebo AS, AD měny domácí à ovlivňuje rovnováhu na měnovém trhu)

- fiskální monetární politika, která prostřednictvím teorému lokomotivy ovlivní Y, zaměstnanost, P v zemích, se kterými daná země obchoduje

Otevřená ekonomika

- hlavním pozitivem je, že jsme žádáni v zahraniččí (konkurenceschopnost)

- AD = Y = C + I+ G + X (běžný účet platební bilance)

Vývozní multiplikátor

- udává o kolik se zvýší domácí AD (Y), když se vývoz zvýší o 1 Kč

krok DI AD

1 100 75

2 75 .


někdo prodá do zahraničí za 100, 75 utratí, 25 uspoří


m = DAD = m * eXp

Export

- zvýšení AD na doma vyráběné zboží, zvyšuje výdaje na spotřebu

Import

- úniky z běžného toku důchodu nevytvářejí důchod země, tvoří důchody zahraničních subjektů

Mezní sklon k dovozu

- o peníze dodávané pryč přijdeme, tyto peníze nemají multiplikační efekt

- kolik % AD se orientuje na dovoz zboží

- kolik připadá na 1 Kč / Y dovozu

- když se zvýšila AD, tak se zvýšil i import AD

Příprava dovozního obchodu

Importní marketing (rozbor trhu) – jestliže podnikatel po rozboru situace na tuzemském trhu zjistí, že určité zboží chybí nebo jeho sortiment je nedostatečný, rozhodne se toto zboží dovézt ze zahraničí. Může se přitom rozhodnout pro dovoz přímý nebo dovoz nepřímý, tj. provedený přes specializovanou dovozní organizaci.


Uzavření kupní smlouvy

Poptávka – je obvykle první písemností při dovozech. Obsah poptávky je obdobný jako obsah kupní smlouvy.

Kupující v poptávce požaduje zaslání vzorků, prospektů, technických výkresů apod. Prodávající reaguje na poptávku nabídku.

Objednávka – je-li kontakt mezi prodávajícím a kupujícím již dlouhodobý, bývá objednávka prvním dokladem, na jehož základě je uzavírána kupní smlouva. Objednávka musí obsahovat všechny náležitosti kupní smlouvy. Závazným potvrzením objednávky ze strany prodávajícího vzniká kupní smlouva.


Financování dovozu – většinou zahrnuje dobu od zaplacení zboží vývozci až po získání finančních prostředků jeho prodejem v tuzemsku. Proto může dovozce, pokud nemá dostatečné vlastní prostředky, použít:
1) Dodavatelský úvěr
2) Bankovní úvěr
3) Leasing

Plnění kupní smlouvy – Povinností kupujícího, která je pro něj vyplívá z kupní smlouvy, je zboží převzít a zaplatit. Další povinností kupujícího je obstarat dovozní povolení (pokud je v zemi dovozu nutné) a zařídit proclení včetně zaplacení dovozního cla. Při přejímce zboží musí dovozce zboží zkontrolovat a v případě, že je zásilka poškozena, musí nechat dopravcem potvrdit zjištěné závady na zboží, aby mohl u pojišťovny uplatnit náhradu za vzniklou škodu.


Placení – Platby v zahraničním obchodě probíhají zpravidla bezhotovostní formou prostřednictvím bank.

(DEVIZI)

Zahraniční obchod

Význam zahraničního obchodu – Devizové prostředky můžeme získat na zahraničních trzích tím, že budeme naše zboží na tyto trhy vyvážet. Zahraniční obchod je proto důležitou součástí národního hospodářství. Představuje směnu zboží, která se uskutečňuje mezi jednotlivými zeměmi.


Formy zahraničního obchodu –
1) Export – vývoz
2) Import – dovoz
3) Reexport – vývoz dovozu


Export (vývoz) – je soubor činností, které jsou spojeny s prodejem zboží a služeb do zahraničí.

Rozlišujeme dvě formy vývozu -
1) Přímý vývoz – tuzemský výrobce zboží a zahraniční odběratel jsou v přímém obchodním spojení.
2) Nepřímý vývoz – mezi výrobce v tuzemsku a odběrateli v zahraničí vstupuje vývozce – prostředník, který zboží od výrobce na domácím trhu koupí a prodá je do zahraničí.


Dovoz (import) – zajišťuje pro tuzemské hospodářství suroviny a výrobky, kterých je v tuzemsku nedostatek anebo se nevyskytují vůbec a jsou potřebné pro uspokojování potřeb spotřebitelů. Stejně jako u vývozu může také u dovozu jít o dovoz hmotný a nehmotný.

Ceny exportu a importu však na změnu devizového kurzu reagují rychle

– nominální cena importu po devalvaci roste; příjmy z exportu po určitou dobu mohou stagnovat nebo růst jen pomalu, zatímco výdaje na import okamžitě rostou – i poté, co jsou staré exportní a importní kontrakty realizovány, trvá určitou dobu, než se exportéři, importéři, výrobci i spotřebitelé přizpůsobí změnám relativních cen -–deficit na BÚ se proto vyrovnává jen pomalu a postupně
Přístupy k vyrovnávání platební bilance
A. Automaticky působící mechanismy
B. Mechanismy působící prostřednictvím hosp. politiky


A1. Automatický vyrovnávací mechanismus v systému pevných kurzů
1. Automatický cenový vyrovnávací mechanismus (D. Hume – 18. st., období zlatého standardu, měnové kurzy byly určeny zlatými paritami a mohly vzniknout pouze min. odchylky od těchto zlatých parit)

- podstata – dvě země, mezi kterými probíhá mezinárodní obchod – u domácí země vznikl deficit na BÚ a u zahraniční země přebytek – v deficitní země došlo k odlivu zlata a snížení peněžní zásoby, zatímco v přebytkové zemi k přílivu zlata a ke zvýšení její pen. zásoby – to způsobilo pokles vnitřních cen v deficitní zemi a růst vnitřních cen v přebytkové zemi – došlo ke zvýšení exportu z deficitní země a snížení importu, což vedlo k postupnému vyrovnávání platební bilance (v zemi, která měla původně přebytek, vedlo zvýšení cen k růstu importu a snížení exportu, což postupně přebytek zlikvidovalo a vedlo k vyrovnanosti nebo pasivnosti její bilance, dokud opět nezačal působit vyrovnávací mechanismus).

Z A H R A N I Č N Í O B C H O D str. 90 - 103

èVÝZNAM ZAHRANIČNÍHO OBCHODU


Zahraniční zboží (jižní ovoce, auta atd.) nám musí být dováženo, protože pro jejich výrobu nemáme u nás podmínky (podnebí, zemědělskou půdu, nerostné bohatství atd.).

Abychom potřebné zboží dovezli, potřebujeme k tomu peníze - devizové prostředky, které získáme na zahraničních trzích tím, že budeme naše zboží na tyto trhy vyvážet. Vývoz zboží také zvětšuje počet pracovních příležitostí.

Zahraniční obchod je důležitou součástí národního hospodářství, které představuje směnu zboží mezi jednotlivými zeměmi.


è FORMY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU


Základní formy zahraničně obchodní činnosti jsou :

ð EXPORT (vývoz)

ð IMPORT (dovoz)

ð REEXPORT (vývoz dovozu)

EXPORT

è prodej zboží a služeb do zahraničí.

Předmětem jsou hmotné statky (hmotný vývoz) a nehmotné statky (průmyslová práva - licence, služby apod.), které se označují jako nehmotný nebo neviditelný vývoz.

ð PŘÍMÝ VÝVOZ è uzemský výrobce zb. a zahraniční odběratel jsou v přímém obchodním spojení.

ð NEPŘÍMÝ VÝVOZ è prostředník, který zb. od výrobce na domácím trhu koupí a prodá je do zahraničí.


IMPORT è zajišťuje suroviny a výrobky, které se v tuzemsku nevyskytují a jsou pro spotřebitele potřebné. Může jít taky o hmotný dovoz a nehmotný dovoz.

ð PŘÍMÝ DOVOZ è přímé obchodní spojení mezi zahraničním výrobcem a tuzemským spotřebitelem bez prostředníků.

ð NEPŘÍMÝ DOVOZ è tuzemský dovozce nakupuje pro tuzemské výrobce v zahraničí suroviny.

REEXPORT è nakupují zboží v cizině a prodávají ho do třetí země.

ð PŘÍMÝ è reexportér koupí zboží v cizí zemi, prodá je a dá přepravit do jiné cizí země, aniž by zásilka vstoupila do země reexportéra.

ð NEPŘÍMÝ è reexportér doveze v zahraničí nakoupené zboží do své země a odtud je vyveze do jiné země.