České země - historicky vzato - patřily vzhledem k poměrně nízkému výskytu základních surovin na straně jedné, kvalifikované pracovní síle, podnikatelské investici, vyspělému bankovnictví na straně druhé, významné místo ve světovém obchodě. Tradiční vývoz vyspělých strojírenských výrobků, kompletních celků ( továren, cukrovarů, pivovarů ), zbrojního ale i textilního a sklářského průmyslu byl poprvé v moderní historii deformován nacistickou okupací a orientací se na zbrojní průmysl.Druhá a důkladná 40 let trvající deformace českého zahraničního obchodu nastala v důsledku začlenění naší země do tzv. Rady vzájené hospodářské pomoci vedené bývalím SSSR.Nastal útlum útlum tradičních odvětví bylo převážně zaváděno težké strojírenství náročné na materiál a energii, spotřební výrobky byly odebírány v masovém množství bez ohledu na kvalitu, ustala modernisace průmyslu a hlavně převážně docházelo k deformovaným finančním vztahům mezi těmito zeměmi.Důsledky této deformace se projevují i dnes.V důsledku možnosti prakticky neomezeného dovozu zboží - zejména spotřebního a poměrně nevalným výsledkům našeho vývozu, je bilance zahraničního obchodu v deficitu cca 160 miliard Kč.Je potěšitelné, že se již koncem loňského roku, ale i v roce letošním deficit začíná zmenšovat.Program tzv. proexportní politiky mají ve svém volebním programu všechny strany.naskýtá se otázka, jak bude ovlivněn náš zahraniční obchdo vstupem naší země do Evropské unie.Česká republika bude součástí jednotného evropského trhu.České firmy budou moci v podstatě bez omezení podnikat a prodávat sbé výrobky na rtozsáhlém 400 mil. trhu.Zboží dovážené do České republiky z ostatních států unie bude levnější než kdyby Česká republika nebyla členem, protože v rámci jednotného trhu se neplatí clo při dovozu a vývozu z jednoho členského státu do druhého.Členství České republiky v Evropské unii přiláká zahraniční investice, investoři z nečlenských států se budou na trhu cítit bezpečněji.Evropské instituce budou v zahraničí chránit zájmy i České republiky.Daly by se vyjmenovat ještě i další výhody plynoucí z našeho začlenění do Evropské unie.
Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice
Zobrazují se příspěvky se štítkemdovoz. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemdovoz. Zobrazit všechny příspěvky
Křivka nabídky a poptávky po korunách v dlouhém období
Poptávku tvoří vývozy zboží a služeb domácí země a kapitálový příliv do dané země. Nabídku tvoří dovozy zboží a služeb a kapitálové odlivy. Formování měnového kursu obr. str. 129
Měnový kurs v krátkém období
Krátkodobě je zahraniční poptávka po vývozech domácí země neelastická, rovněž tak je i neelastická poptávka domácí země po dovozu.
Cenová elasticita poptávky po vývozech: eX = (DX / X) / (DE / E)
Cenová elasticita poptávky po dovozech: eM = - (DM / M) / (DE / E)
Při depreciaci se bezprostředně zhorší běžný účet, neboť dojde ke zdražení dovozů. Ke zlepšení exportu dojde až časem (nutné najmout nové pracovní síly, nainstalovat nové výrobní kapacity atd.). Při splnění Marshall-Lernerovy podmínky (jestliže součet zahraniční elasticity poptávky po vývozech domácí země a domácí elasticity poptávky po dovozech je větší než jedna) se dále běžný účet zlepšuje. Nejprve dojde k cenovému efektu a pak teprve k objemovému efektu.
Obr. str. 130
Vývozy
Jsou závislé:
- Na zahraničním důchodu.
- Snižuje-li se relativně domácí cenová hladina vzhledem k zahraniční cenové hladině: to činí domácí zboží a služby levnější, vývozy domácí země se zvyšují.
- Měnový kurz (promptní): růst nominálního měnového kurzu, zlevňuje domácí zboží a zvyšuje exportní poptávku po domácím zboží, tj. stimuluje zvýšení vývozů. Devalvace v případě fixních měnových kurzů. Depreciace v případě flexibilních měnových kurzů.
pokles měnového kurzu. Revalvace u fixního kurzu. Apreciace u flexibilních měnových kurzů. Zdražuje zboží a služby domácí země pro zahraniční subjekty a vede k poklesu vývozů.
Dovozy
Jestliže důchod domácí země roste, poptávka po zahraničním zboží a službách se zvyšuje. Citlivost změn dovozu na změny důchodu je měřena mezním sklonem k dovozu (m). Mezní sklon k dovozu vyjadřuje, jaká část přírůstku důchodu je vynaložena na zboží a služby, vyráběné a dovážené ze zahraničí. Tedy m = DM / DY
Dovozy ovlivňuje i poměr cenových hladin doma a v zahraničí. Dále dovozy ovlivňuje depreciace (devalvace) a apreciace (revalvace).
Faktory ovlivňující vývoz
- zahraniční důchod (jeho zvýšení způsobí zvýšení vývozů, bez ohledu na domácí důchod)
- poměr cenové hladiny domácích/zahraničních statků a služeb (když klesají ceny domácích/zahraničních à domácí statky a služby jsou levnější, zvýšení vývozu) à parita kupní sílyà devalvace, revalvace (vně koridoru)
à apreciace, depreciace (uvnitř koridoru)
- vládní opatření, restriktivní podoba, subvence
- spotřební preference (reklama)
Platební bilance = vnější ekonomická rovnováha
- všechny ekonomické transakce, které subjekty dní země realizují se zahraničním v určitém čase
- běžný, kapitálový účet, statistické odchylky, měnový účet (saldo předchozích tří bilancí s opačným znaménkem)
Dovozní funkce
- funkce Y
M = f (Y) NX = eXp – m * Y – M
Teorém lokomotivy a importovaná inflace
Vládní selhání
- nedokáže zvýšit ekonomickou efektivnost
- nedokáže správně přerozdělovat
Účinnost HSP
- magický čtyřúhelník
· cenové stabilita
· dostatečný stupeň zaměstnanosti
· zajištění souvisí s tempem HDP a dlouhodobě vyrovnaným účtem platební bilance
podíl salda platební bilance/nominální produkt * 100%
Nástroje VOMPY
b) nepřímé (tržně orientované)
- intervence na devizových trzích (centrální banka nakupuje, prodává cizí měny à stává se AS, AD cizí měny nebo AS, AD měny domácí à ovlivňuje rovnováhu na měnovém trhu)
- fiskální monetární politika, která prostřednictvím teorému lokomotivy ovlivní Y, zaměstnanost, P v zemích, se kterými daná země obchoduje
Otevřená ekonomika
- hlavním pozitivem je, že jsme žádáni v zahraniččí (konkurenceschopnost)
- AD = Y = C + I+ G + X (běžný účet platební bilance)
Vývozní multiplikátor
- udává o kolik se zvýší domácí AD (Y), když se vývoz zvýší o 1 Kč
krok DI AD 1 100 75 2 75 . |
někdo prodá do zahraničí za 100, 75 utratí, 25 uspoří |
m = DAD = m * eXp
Export
- zvýšení AD na doma vyráběné zboží, zvyšuje výdaje na spotřebu
Import
- úniky z běžného toku důchodu nevytvářejí důchod země, tvoří důchody zahraničních subjektů
Mezní sklon k dovozu
- o peníze dodávané pryč přijdeme, tyto peníze nemají multiplikační efekt
- kolik % AD se orientuje na dovoz zboží
- kolik připadá na 1 Kč / Y dovozu
- když se zvýšila AD, tak se zvýšil i import AD
Dopravní náklady
§ mají stejný účinek jako cla, jestliže snižují rozsah výhodné oblastní spec.
§ jediný rozdíl: jsou způsobeny přírodou OBR. STR. 925
Uvalení cla má tři účinky. Podporuje tuzemskou neefektivní výrobu; nutí spotřebitele, aby omezovali své nákupy statků, na něž bylo uvaleno clo, až pod efektivní úroveň; opatřuje příjmy vládě. Pouze první dva účinky nutně způsobují ztráty efektivnosti v EKO.
Ekonomie protekcionizmu
Ochrana před konkurencí Im (prostřednictvím cel/kvót) může mít různé důvody:
1) Neekonomické cíle
- ek. blahobyt není jediným cílem života
- země by neměla obětovat svou svobodu a nár. bezpečnost za dodatečný příjem
- zachování nár. tradic – dá se řešit subvencemi
2) Důvody, kt. se neopírají o rozumnou ek. argumentaci
- merkantilizmus: jediná šťastná země je ta, kt. má “příznivou obchodní bilanci” à peníze jsou hodnotou nikoli samy o sobě, ale tím, co se za ně dá koupit à zvýšení cel zaměřené na dosažení obch. přebytku NEZLEPŠÍ ek. blahobyt země
- cíle pro urč. zájmové skupiny
- konkurence levné zahr. práce – tento argument ignoruje zákl. zásadu kompar. výhody (domácí dělníci mají vyšší mzdy, proto˛e jsou v Ø produktivnģjší)
- odvetná cla: obv. vedou jiné země k dalšímu zvýšení cel a jen zřídka se stávají účinným vyjednávacím trikem
- ulehčení od dovozů:
§ udělení únikové doložky – dočasné ulehčení od Im, jímž bylo odvětví “poškozeno” (produkt, zam. a zisky domácího odvětví klesají a dovozy přitom rostou)
§ protidumpingová cla – pokud cizí země prodává za ceny nižší, než jsou Ø N, nebo za ceny nižší než na jejich domácím trhu
§ odveta za nekalé obchodní praktiky – pokud jiné státy diskriminují náš obchod nebo ho bezdůvodně omezují
§ jediný rozdíl: jsou způsobeny přírodou OBR. STR. 925
Uvalení cla má tři účinky. Podporuje tuzemskou neefektivní výrobu; nutí spotřebitele, aby omezovali své nákupy statků, na něž bylo uvaleno clo, až pod efektivní úroveň; opatřuje příjmy vládě. Pouze první dva účinky nutně způsobují ztráty efektivnosti v EKO.
Ekonomie protekcionizmu
Ochrana před konkurencí Im (prostřednictvím cel/kvót) může mít různé důvody:
1) Neekonomické cíle
- ek. blahobyt není jediným cílem života
- země by neměla obětovat svou svobodu a nár. bezpečnost za dodatečný příjem
- zachování nár. tradic – dá se řešit subvencemi
2) Důvody, kt. se neopírají o rozumnou ek. argumentaci
- merkantilizmus: jediná šťastná země je ta, kt. má “příznivou obchodní bilanci” à peníze jsou hodnotou nikoli samy o sobě, ale tím, co se za ně dá koupit à zvýšení cel zaměřené na dosažení obch. přebytku NEZLEPŠÍ ek. blahobyt země
- cíle pro urč. zájmové skupiny
- konkurence levné zahr. práce – tento argument ignoruje zákl. zásadu kompar. výhody (domácí dělníci mají vyšší mzdy, proto˛e jsou v Ø produktivnģjší)
- odvetná cla: obv. vedou jiné země k dalšímu zvýšení cel a jen zřídka se stávají účinným vyjednávacím trikem
- ulehčení od dovozů:
§ udělení únikové doložky – dočasné ulehčení od Im, jímž bylo odvětví “poškozeno” (produkt, zam. a zisky domácího odvětví klesají a dovozy přitom rostou)
§ protidumpingová cla – pokud cizí země prodává za ceny nižší, než jsou Ø N, nebo za ceny nižší než na jejich domácím trhu
§ odveta za nekalé obchodní praktiky – pokud jiné státy diskriminují náš obchod nebo ho bezdůvodně omezují
Amerika má absolutní výhodu u obou statků
- může je vyrobit s větší absolutní efektivností než Evropa. Má komparativní výhodu v potravinách, zatímco Evropa má komparativní výhodu ve výrobě oděvů, protože v Americe jsou potraviny relativně levné, zatímco v Evropě je zase relativně méně nákladná výroba oděvů.
Neexistuje-li MO: reálná mzda amerického dělníka je jedna jednotka potravin nebo 1/2 jednotky oděvů. Evropský dělník dostane za 1 hodinu práce pouze 1/3 jednotky potravin nebo 1/4 jednotky oděvů. V Americe budou oděvy dvakrát dražší než potraviny a v Evropě budou oděvy dražší 4/3 krát než potraviny.
Existuje-li MO: předpokládáme, že dopravní náklady jsou nulové a neexistují cla. Oděvy jsou relativně dražší v Americe a potraviny zase v Evropě. Firmy pak budou nakupovat tam, kde jsou statky levnější, a prodávat tam, kde jsou dražší. Nakonec se cenové relace oděvů a potravin v Americe a v Evropě vyrovnají na úrovni někde mezi 1/2 a 3/4.
Ekonomický přínos z obchodu:
Amerika má prospěch z toho, že dovážené oděvy jsou levnější než oděvy vyráběné doma… Tento přínos zjistíme tak, že vypočítáme vliv obchodu na reálnou mzdu pracovníků (měří se množstvím statků a služeb, které si pracovník může koupit za jednohodinovou mzdu). Pracovník kupuje 1 jednotku potravin a 1 jednotku oděvů: bez MO by tento soubor statků v Americe stál 3 hod práce a v Evropě 7 hod práce. Po zavedení MO je cena oděvů 3 dolary za jednotku a potravin 2 dolary za jednotku – americký pracovník musí pracovat na dále jednu hodinu, aby si mohl koupit jednotku potravin. Při cenovém poměru 2 ku 3 však americký pracovník musí pracovat pouze 1,5 hod, aby si mohl koupit jednu jednotku evropských oděvů. Daný soubor statků stojí marického pracovníka v podmínkách MO 2,5 hod práce, tzn. Že reálná mzda amerického pracovníka vzrostla o 162/3 %. Evropský pracovník bude nadále v MO vydávat na jednotku oděvů 4 hod práce, protože oděvy se vyrábějí doma. Aby získal jednotku potravin, bude nyní stačit, aby vyrobil pouze 2/3 oděvů (což vyžaduje 2/3 x 4 hod práce), a ty pak směnil za 1 jednotku amerických potravin. Úhrn evropské práce, kterou je třeba vynaložit na získání daného souboru statků, je pak 4 + 22/3 = 62/3 hod, což představuje růst reálné mzdy zhruba o 5 % oproti situaci bez MO.
Clo = daň vyměřovaná na dovozy.
Kvóta = kvantitativní restrikce dovozů.
Prohibitivní clo nebo kvóta (tj. taková opatření, která jsou natolik přísná, že zabrání veškerému zahraničními obchodu) jednoznačně zemi škodí. Hospodářský protekcionismus (země omezuje dovozy, aby chránila domácí odvětví) snižuje důchody.
Neexistuje-li MO: reálná mzda amerického dělníka je jedna jednotka potravin nebo 1/2 jednotky oděvů. Evropský dělník dostane za 1 hodinu práce pouze 1/3 jednotky potravin nebo 1/4 jednotky oděvů. V Americe budou oděvy dvakrát dražší než potraviny a v Evropě budou oděvy dražší 4/3 krát než potraviny.
Existuje-li MO: předpokládáme, že dopravní náklady jsou nulové a neexistují cla. Oděvy jsou relativně dražší v Americe a potraviny zase v Evropě. Firmy pak budou nakupovat tam, kde jsou statky levnější, a prodávat tam, kde jsou dražší. Nakonec se cenové relace oděvů a potravin v Americe a v Evropě vyrovnají na úrovni někde mezi 1/2 a 3/4.
Ekonomický přínos z obchodu:
Amerika má prospěch z toho, že dovážené oděvy jsou levnější než oděvy vyráběné doma… Tento přínos zjistíme tak, že vypočítáme vliv obchodu na reálnou mzdu pracovníků (měří se množstvím statků a služeb, které si pracovník může koupit za jednohodinovou mzdu). Pracovník kupuje 1 jednotku potravin a 1 jednotku oděvů: bez MO by tento soubor statků v Americe stál 3 hod práce a v Evropě 7 hod práce. Po zavedení MO je cena oděvů 3 dolary za jednotku a potravin 2 dolary za jednotku – americký pracovník musí pracovat na dále jednu hodinu, aby si mohl koupit jednotku potravin. Při cenovém poměru 2 ku 3 však americký pracovník musí pracovat pouze 1,5 hod, aby si mohl koupit jednu jednotku evropských oděvů. Daný soubor statků stojí marického pracovníka v podmínkách MO 2,5 hod práce, tzn. Že reálná mzda amerického pracovníka vzrostla o 162/3 %. Evropský pracovník bude nadále v MO vydávat na jednotku oděvů 4 hod práce, protože oděvy se vyrábějí doma. Aby získal jednotku potravin, bude nyní stačit, aby vyrobil pouze 2/3 oděvů (což vyžaduje 2/3 x 4 hod práce), a ty pak směnil za 1 jednotku amerických potravin. Úhrn evropské práce, kterou je třeba vynaložit na získání daného souboru statků, je pak 4 + 22/3 = 62/3 hod, což představuje růst reálné mzdy zhruba o 5 % oproti situaci bez MO.
Clo = daň vyměřovaná na dovozy.
Kvóta = kvantitativní restrikce dovozů.
Prohibitivní clo nebo kvóta (tj. taková opatření, která jsou natolik přísná, že zabrání veškerému zahraničními obchodu) jednoznačně zemi škodí. Hospodářský protekcionismus (země omezuje dovozy, aby chránila domácí odvětví) snižuje důchody.
Faktory určující X:
Dovoz
- důchod a produkt (roste-li GNP rychle, dovozy mají tendenci růst ještě rychleji)
- relativní ceny SaS (zvýší-li se cena domácího S v poměru k zahraničnímu – poroste produktivita, klesne zahraniční měnový kurz – bude nakupováno více zahraničního S) – závisí na domácí cenové hladině a měnovém kurzu dolaru
Vývoz
- důchod a produkt obchodních partnerů
- relativní ceny našich SaS
1960-69 … období rychlého růstu, ceny rostly v USA rychleji než u zahr. partnerů Þ dovozy větší
69-75… hosp. pokles, rozpad svět. měn. systému Þ pokles hodnoty USD Þ konjunktura vývozů
85… opětovný růst dolaru
Účinky ochodu na GNP
- čisté vývozy ovlivňují produkt
Mezní sklon k dovozu a výdajová přímka
- sklon celkové poptávky (C+I+G+X) je menší než sklon přímky domácí poptávky (C+I+G) = únik výdajů do dovozů
- Mezní sklon k dovozu Mpm (marginal propensity to import) je přírůstek dovozů odpovídající přírůstku GNP o jeden dolar (sklon k dovozu v ekonomice bez ZO je roven nule).
- Pozn.: dalšími úniky jsou únik do daní (některé daně se při vyšších hladinách důchodu a produktu zvyšují) a do firemních úspor (fy vysoké zisky, ale nejsou vypláceny jednotlivcům) + vyvolané V.
- důchod a produkt (roste-li GNP rychle, dovozy mají tendenci růst ještě rychleji)
- relativní ceny SaS (zvýší-li se cena domácího S v poměru k zahraničnímu – poroste produktivita, klesne zahraniční měnový kurz – bude nakupováno více zahraničního S) – závisí na domácí cenové hladině a měnovém kurzu dolaru
Vývoz
- důchod a produkt obchodních partnerů
- relativní ceny našich SaS
1960-69 … období rychlého růstu, ceny rostly v USA rychleji než u zahr. partnerů Þ dovozy větší
69-75… hosp. pokles, rozpad svět. měn. systému Þ pokles hodnoty USD Þ konjunktura vývozů
85… opětovný růst dolaru
Účinky ochodu na GNP
- čisté vývozy ovlivňují produkt
Mezní sklon k dovozu a výdajová přímka
- sklon celkové poptávky (C+I+G+X) je menší než sklon přímky domácí poptávky (C+I+G) = únik výdajů do dovozů
- Mezní sklon k dovozu Mpm (marginal propensity to import) je přírůstek dovozů odpovídající přírůstku GNP o jeden dolar (sklon k dovozu v ekonomice bez ZO je roven nule).
- Pozn.: dalšími úniky jsou únik do daní (některé daně se při vyšších hladinách důchodu a produktu zvyšují) a do firemních úspor (fy vysoké zisky, ale nejsou vypláceny jednotlivcům) + vyvolané V.
Ze zboží pocházející ze států:
1) s nimiž má ČR sjednanou doložku nejvyšších výhod, se vyměří clo podle sjednaných sazeb.
2) Na které se vztahuje preferenční clo, se vyměří podle zvláštních předpisů.
3) S nimiž byla sepsána dohoda o vzájemném osvobození zboží od cla se clo nevyměří.
Clo je splatné do 10 dnů poté co je účastníku oznámena jeho výše.
Celní postup
V rámci celní kontroly probíhá celní řízení, jehož účelem je rozhodnout zda se zboží propustí. Odbavení se může uskutečnit na celnici nebo v celním prostoru (celní prostory jsou místa železničních nádraží, přístavů, letišť). Celní řízení se zahajuje podáním celního prohlášení, kterým se navrhuje propuštění do příslušného režimu. Celní prohlášení vyplní deklarant (či jeho zástupce), tj. ten, kdo zboží dováží, vyváží nebo prováží.
Celní postup při vývozu – Písemný návrh se podává na předepsaném formuláři jednotná celní
deklarace(JCD) pro zboží, které má obchodní charakter. U zboží, které nemá obchodní charakter, se návrh na celní řízení podává ústně.
Celní postup při dovozu – I u dovozu se zahajuje celní řízení podáním „jednotné celní deklarace“
účastníkem. Celní odbavení může uskutečnit buď pohraniční celnice, nebo je – po kontrole na státní hranici postoupí tzv. celní průvodkou k odbavení celnici vnitrozemské.
Způsoby propuštění zboží – Zboží může být propuštěno do těchto celních režimů:
1) Do volného oběhu
2) Do režimu s podmíněným osvobozením od cla a režimu s ekonomickým účinkem
3) Do režimu dočasného použití
2) Na které se vztahuje preferenční clo, se vyměří podle zvláštních předpisů.
3) S nimiž byla sepsána dohoda o vzájemném osvobození zboží od cla se clo nevyměří.
Clo je splatné do 10 dnů poté co je účastníku oznámena jeho výše.
Celní postup
V rámci celní kontroly probíhá celní řízení, jehož účelem je rozhodnout zda se zboží propustí. Odbavení se může uskutečnit na celnici nebo v celním prostoru (celní prostory jsou místa železničních nádraží, přístavů, letišť). Celní řízení se zahajuje podáním celního prohlášení, kterým se navrhuje propuštění do příslušného režimu. Celní prohlášení vyplní deklarant (či jeho zástupce), tj. ten, kdo zboží dováží, vyváží nebo prováží.
Celní postup při vývozu – Písemný návrh se podává na předepsaném formuláři jednotná celní
deklarace(JCD) pro zboží, které má obchodní charakter. U zboží, které nemá obchodní charakter, se návrh na celní řízení podává ústně.
Celní postup při dovozu – I u dovozu se zahajuje celní řízení podáním „jednotné celní deklarace“
účastníkem. Celní odbavení může uskutečnit buď pohraniční celnice, nebo je – po kontrole na státní hranici postoupí tzv. celní průvodkou k odbavení celnici vnitrozemské.
Způsoby propuštění zboží – Zboží může být propuštěno do těchto celních režimů:
1) Do volného oběhu
2) Do režimu s podmíněným osvobozením od cla a režimu s ekonomickým účinkem
3) Do režimu dočasného použití
Celní kontrola
Celní kontrola je souhrnem úkonů celní správy, kterými zajišťují dodržování celního zákona. Podléhá jí všechno zboží a elektrická energie, a to:
1) Při dovozu
2) Při vývozu
3) Při průvozu
Při celní prohlídce se zjišťuje druh, množství a jiné skutečnosti o zboží, potřebné k posouzení, zda je dovoz, vývoz či průvoz v souladu s celními předpisy.
Celní závěrou - se rozumí zajištění zboží v dopravních prostředcích, kontejnerech, obalech a
místnostech plombou, pečetí nebo známkou tak, aby z nich nebylo možno zboží vyjmout nebo do nich něco vložit, aniž zůstanou viditelné stopy poškození.
Celní sazebník - jde o nejdůležitější prostředek celní politiky. Obsahuje seznam zboží a celních sazeb. V současnosti platí jednotně pro veškerý obchod i turistiku jeden celní sazebník obchodního zboží.
Celní sazby v procentech jsou dvojí:
1) Všeobecné (autonomní)
2) Smluvní
V současnosti se prakticky všechno zboží vyměřuje podle sazeb smluvních. Nárok státu na clo vzniká až okamžikem propuštění zboží do volného oběhu v tuzemsku.
Clo je splatné do 10 dnů poté co je účastníku oznámena jeho výše.
1) Při dovozu
2) Při vývozu
3) Při průvozu
Při celní prohlídce se zjišťuje druh, množství a jiné skutečnosti o zboží, potřebné k posouzení, zda je dovoz, vývoz či průvoz v souladu s celními předpisy.
Celní závěrou - se rozumí zajištění zboží v dopravních prostředcích, kontejnerech, obalech a
místnostech plombou, pečetí nebo známkou tak, aby z nich nebylo možno zboží vyjmout nebo do nich něco vložit, aniž zůstanou viditelné stopy poškození.
Celní sazebník - jde o nejdůležitější prostředek celní politiky. Obsahuje seznam zboží a celních sazeb. V současnosti platí jednotně pro veškerý obchod i turistiku jeden celní sazebník obchodního zboží.
Celní sazby v procentech jsou dvojí:
1) Všeobecné (autonomní)
2) Smluvní
V současnosti se prakticky všechno zboží vyměřuje podle sazeb smluvních. Nárok státu na clo vzniká až okamžikem propuštění zboží do volného oběhu v tuzemsku.
Clo je splatné do 10 dnů poté co je účastníku oznámena jeho výše.
Cla a celní politika
Každý stát pohybu zboží napomáhá – podporuje obchod a cestovní ruch, tím i devizové příjmy, ale zároveň musí zajistit jejich evidenci, kontrolu a chránit také ekonomické zájmy republiky. Tato činnosti tvoří náplň celní politiky. Zavádění jednotlivých cel jako státních dávek bylo dlouhodobým procesem. V jeho průběhu vzniklo mnoho druhů cel. Všem je však společné, že “překážejí obchodu“. Každé clo vede ke zdražení zboží. Této „zdražovací přirážky“ bylo pokaždé využíváno k pokrytí nákladů na správu státu.
Clo je dávka, kterou stát vybírá ve zboží při jeho přechodu přes hranice.
Význam cel:
1) Fiskální (daňový) – cla jsou důležitým příjmem státního rozpočtu
2) Obchodně politický – clo je jeden z hlavních nástrojů obchodní politiky každého státu 3) Cenotvorný – cla tvoří důležitou položky ceny zboží při jeho prodeji
Clo a jeho druhy
Cla se rozlišují podle různých hledisek:
1) Podle směru pohybu zboží:
· Clo dovozní - které se ukládá na zahraniční zboží při jeho dovozu. V ČR jsou v současnosti
vybírána jen cla dovozní.
· Clo vývozní - kterým se zatěžuje vývoz domácího zboží. Vyskytuje se jen výjimečně, poněvadž
státy mají zpravidla maximální zájem na podpoře vývozu.
Clo je dávka, kterou stát vybírá ve zboží při jeho přechodu přes hranice.
Význam cel:
1) Fiskální (daňový) – cla jsou důležitým příjmem státního rozpočtu
2) Obchodně politický – clo je jeden z hlavních nástrojů obchodní politiky každého státu 3) Cenotvorný – cla tvoří důležitou položky ceny zboží při jeho prodeji
Clo a jeho druhy
Cla se rozlišují podle různých hledisek:
1) Podle směru pohybu zboží:
· Clo dovozní - které se ukládá na zahraniční zboží při jeho dovozu. V ČR jsou v současnosti
vybírána jen cla dovozní.
· Clo vývozní - kterým se zatěžuje vývoz domácího zboží. Vyskytuje se jen výjimečně, poněvadž
státy mají zpravidla maximální zájem na podpoře vývozu.
Rizika v zahraničním obchodě
– Se zahraničněobchodní činností je spojeno mnoho rizik, která mohou ohrozit dobrý výsledek tohoto podnikání. Je proto v zájmu každého vývozce, aby takovým rizikům zabránil, zmenšil je nebo je přesunul mna jinou organizaci (např. na pojišťovnu). Mnohá rizika lze změnit nebo dokonce odstranit zlepšením vlastní obchodní politiky. V zemích s tržním hospodářstvím existují další možnosti odvracení rizik od vývozce. Jsou to různé státní podpory a záruky.
Uzavření kupní smlouvy, potvrzení objednávky – najde-li nabídka kladnou odezvu, zašle kupující prodávajícímu objednávku. Přijetí objednávky oznámí prodávající potvrzením objednávky nebo zasláním proforma faktury.
Další formou uzavření kupní smlouvy je:
1) Uzávěrková nota (list), která se vyskytuje při obchodech s burzovním zbožím.
2) Kontrakt, který se používá většinou o rozlehlejších obchodů.
Plnění kupní smlouvy – kupní smlouvou se vývozce zavazuje podle dohodnutých podmínek dodat dovozce zboží. Dovozce je povinen zboží převzít a zaplatit.
Příprava dovozního obchodu
Importní marketing (rozbor trhu) – jestliže podnikatel po rozboru situace na tuzemském trhu zjistí, že určité zboží chybí nebo jeho sortiment je nedostatečný, rozhodne se toto zboží dovézt ze zahraničí. Může se přitom rozhodnout pro dovoz přímý nebo dovoz nepřímý, tj. provedený přes specializovanou dovozní organizaci.
Uzavření kupní smlouvy, potvrzení objednávky – najde-li nabídka kladnou odezvu, zašle kupující prodávajícímu objednávku. Přijetí objednávky oznámí prodávající potvrzením objednávky nebo zasláním proforma faktury.
Další formou uzavření kupní smlouvy je:
1) Uzávěrková nota (list), která se vyskytuje při obchodech s burzovním zbožím.
2) Kontrakt, který se používá většinou o rozlehlejších obchodů.
Plnění kupní smlouvy – kupní smlouvou se vývozce zavazuje podle dohodnutých podmínek dodat dovozce zboží. Dovozce je povinen zboží převzít a zaplatit.
Příprava dovozního obchodu
Importní marketing (rozbor trhu) – jestliže podnikatel po rozboru situace na tuzemském trhu zjistí, že určité zboží chybí nebo jeho sortiment je nedostatečný, rozhodne se toto zboží dovézt ze zahraničí. Může se přitom rozhodnout pro dovoz přímý nebo dovoz nepřímý, tj. provedený přes specializovanou dovozní organizaci.
Uzavření kupní smlouvy
Poptávka – je obvykle první písemností při dovozech. Obsah poptávky je obdobný jako obsah kupní smlouvy.
Kupující v poptávce požaduje zaslání vzorků, prospektů, technických výkresů apod. Prodávající reaguje na poptávku nabídku.
Objednávka – je-li kontakt mezi prodávajícím a kupujícím již dlouhodobý, bývá objednávka prvním dokladem, na jehož základě je uzavírána kupní smlouva. Objednávka musí obsahovat všechny náležitosti kupní smlouvy. Závazným potvrzením objednávky ze strany prodávajícího vzniká kupní smlouva.
Financování dovozu – většinou zahrnuje dobu od zaplacení zboží vývozci až po získání finančních prostředků jeho prodejem v tuzemsku. Proto může dovozce, pokud nemá dostatečné vlastní prostředky, použít:
1) Dodavatelský úvěr
2) Bankovní úvěr
3) Leasing
Plnění kupní smlouvy – Povinností kupujícího, která je pro něj vyplívá z kupní smlouvy, je zboží převzít a zaplatit. Další povinností kupujícího je obstarat dovozní povolení (pokud je v zemi dovozu nutné) a zařídit proclení včetně zaplacení dovozního cla. Při přejímce zboží musí dovozce zboží zkontrolovat a v případě, že je zásilka poškozena, musí nechat dopravcem potvrdit zjištěné závady na zboží, aby mohl u pojišťovny uplatnit náhradu za vzniklou škodu.
Placení – Platby v zahraničním obchodě probíhají zpravidla bezhotovostní formou prostřednictvím bank.
(DEVIZI)
Kupující v poptávce požaduje zaslání vzorků, prospektů, technických výkresů apod. Prodávající reaguje na poptávku nabídku.
Objednávka – je-li kontakt mezi prodávajícím a kupujícím již dlouhodobý, bývá objednávka prvním dokladem, na jehož základě je uzavírána kupní smlouva. Objednávka musí obsahovat všechny náležitosti kupní smlouvy. Závazným potvrzením objednávky ze strany prodávajícího vzniká kupní smlouva.
Financování dovozu – většinou zahrnuje dobu od zaplacení zboží vývozci až po získání finančních prostředků jeho prodejem v tuzemsku. Proto může dovozce, pokud nemá dostatečné vlastní prostředky, použít:
1) Dodavatelský úvěr
2) Bankovní úvěr
3) Leasing
Plnění kupní smlouvy – Povinností kupujícího, která je pro něj vyplívá z kupní smlouvy, je zboží převzít a zaplatit. Další povinností kupujícího je obstarat dovozní povolení (pokud je v zemi dovozu nutné) a zařídit proclení včetně zaplacení dovozního cla. Při přejímce zboží musí dovozce zboží zkontrolovat a v případě, že je zásilka poškozena, musí nechat dopravcem potvrdit zjištěné závady na zboží, aby mohl u pojišťovny uplatnit náhradu za vzniklou škodu.
Placení – Platby v zahraničním obchodě probíhají zpravidla bezhotovostní formou prostřednictvím bank.
(DEVIZI)
Příprava dovozního obchodu
Importní marketing (rozbor trhu) – jestliže podnikatel po rozboru situace na tuzemském trhu zjistí, že určité zboží chybí nebo jeho sortiment je nedostatečný, rozhodne se toto zboží dovézt ze zahraničí. Může se přitom rozhodnout pro dovoz přímý nebo dovoz nepřímý, tj. provedený přes specializovanou dovozní organizaci.
Uzavření kupní smlouvy
Poptávka – je obvykle první písemností při dovozech. Obsah poptávky je obdobný jako obsah kupní smlouvy.
Kupující v poptávce požaduje zaslání vzorků, prospektů, technických výkresů apod. Prodávající reaguje na poptávku nabídku.
Objednávka – je-li kontakt mezi prodávajícím a kupujícím již dlouhodobý, bývá objednávka prvním dokladem, na jehož základě je uzavírána kupní smlouva. Objednávka musí obsahovat všechny náležitosti kupní smlouvy. Závazným potvrzením objednávky ze strany prodávajícího vzniká kupní smlouva.
Financování dovozu – většinou zahrnuje dobu od zaplacení zboží vývozci až po získání finančních prostředků jeho prodejem v tuzemsku. Proto může dovozce, pokud nemá dostatečné vlastní prostředky, použít:
1) Dodavatelský úvěr
2) Bankovní úvěr
3) Leasing
Plnění kupní smlouvy – Povinností kupujícího, která je pro něj vyplívá z kupní smlouvy, je zboží převzít a zaplatit. Další povinností kupujícího je obstarat dovozní povolení (pokud je v zemi dovozu nutné) a zařídit proclení včetně zaplacení dovozního cla. Při přejímce zboží musí dovozce zboží zkontrolovat a v případě, že je zásilka poškozena, musí nechat dopravcem potvrdit zjištěné závady na zboží, aby mohl u pojišťovny uplatnit náhradu za vzniklou škodu.
Placení – Platby v zahraničním obchodě probíhají zpravidla bezhotovostní formou prostřednictvím bank.
(DEVIZI)
Uzavření kupní smlouvy
Poptávka – je obvykle první písemností při dovozech. Obsah poptávky je obdobný jako obsah kupní smlouvy.
Kupující v poptávce požaduje zaslání vzorků, prospektů, technických výkresů apod. Prodávající reaguje na poptávku nabídku.
Objednávka – je-li kontakt mezi prodávajícím a kupujícím již dlouhodobý, bývá objednávka prvním dokladem, na jehož základě je uzavírána kupní smlouva. Objednávka musí obsahovat všechny náležitosti kupní smlouvy. Závazným potvrzením objednávky ze strany prodávajícího vzniká kupní smlouva.
Financování dovozu – většinou zahrnuje dobu od zaplacení zboží vývozci až po získání finančních prostředků jeho prodejem v tuzemsku. Proto může dovozce, pokud nemá dostatečné vlastní prostředky, použít:
1) Dodavatelský úvěr
2) Bankovní úvěr
3) Leasing
Plnění kupní smlouvy – Povinností kupujícího, která je pro něj vyplívá z kupní smlouvy, je zboží převzít a zaplatit. Další povinností kupujícího je obstarat dovozní povolení (pokud je v zemi dovozu nutné) a zařídit proclení včetně zaplacení dovozního cla. Při přejímce zboží musí dovozce zboží zkontrolovat a v případě, že je zásilka poškozena, musí nechat dopravcem potvrdit zjištěné závady na zboží, aby mohl u pojišťovny uplatnit náhradu za vzniklou škodu.
Placení – Platby v zahraničním obchodě probíhají zpravidla bezhotovostní formou prostřednictvím bank.
(DEVIZI)
Rozlišujeme dvě formy dovozu -
1) Přímý dovoz – představuje přímé obchodní spojení mezi zahraničním výrobcem a tuzemským spotřebitelem bez použití obchodních mezičlánků, tj. prostředníků.
2) Nepřímý dovoz – tuzemský dovozce nakupuje pro tuzemského výrobce v zahraničí suroviny.
Reexport – reexportéři nakupují zboží v cizině a prodávají ho do třetí země.
Reexport může být -
1) Přímý – reexportér koupí zboží v cizí zemi, prodá ho a dá přepravit do jiné cizí země, aniž by zásilka vstoupila do země reexportéra.
2) Nepřímý – reexportér doveze v zahraničí nakoupené zboží do své země a odtud je vyveze do jiné země.
Dovozní (importní) obchody – To co je pro tuzemského vývozce exportním obchodním případem, představuje pro zahraničního importéra dovozní obchodní případ, a opačně. Každá dovozní obchodní operace je proto zároveň pro druhou stranu vývozní operací. Z toho tedy vyplívá, že průběh dovozního případu se obchodně odvíjí jako vývoz. Proto také u dovozců je nutno počítat s tím, že pro jejich úspěšnou realizaci je nutno mít velké množství odborných znalostí a zkušeností.
Dovozní obchod má tyto fáze –
1) Příprava dovozního obchodu: importní marketing, volba partnera
2) Uzavření kupní smlouvy: poptávka, objednávka, financ dovozu
3) Plnění kupní smlouvy: převzetí zboží, placení
2) Nepřímý dovoz – tuzemský dovozce nakupuje pro tuzemského výrobce v zahraničí suroviny.
Reexport – reexportéři nakupují zboží v cizině a prodávají ho do třetí země.
Reexport může být -
1) Přímý – reexportér koupí zboží v cizí zemi, prodá ho a dá přepravit do jiné cizí země, aniž by zásilka vstoupila do země reexportéra.
2) Nepřímý – reexportér doveze v zahraničí nakoupené zboží do své země a odtud je vyveze do jiné země.
Dovozní (importní) obchody – To co je pro tuzemského vývozce exportním obchodním případem, představuje pro zahraničního importéra dovozní obchodní případ, a opačně. Každá dovozní obchodní operace je proto zároveň pro druhou stranu vývozní operací. Z toho tedy vyplívá, že průběh dovozního případu se obchodně odvíjí jako vývoz. Proto také u dovozců je nutno počítat s tím, že pro jejich úspěšnou realizaci je nutno mít velké množství odborných znalostí a zkušeností.
Dovozní obchod má tyto fáze –
1) Příprava dovozního obchodu: importní marketing, volba partnera
2) Uzavření kupní smlouvy: poptávka, objednávka, financ dovozu
3) Plnění kupní smlouvy: převzetí zboží, placení
Zahraniční obchod
Význam zahraničního obchodu – Devizové prostředky můžeme získat na zahraničních trzích tím, že budeme naše zboží na tyto trhy vyvážet. Zahraniční obchod je proto důležitou součástí národního hospodářství. Představuje směnu zboží, která se uskutečňuje mezi jednotlivými zeměmi.
Formy zahraničního obchodu –
1) Export – vývoz
2) Import – dovoz
3) Reexport – vývoz dovozu
Export (vývoz) – je soubor činností, které jsou spojeny s prodejem zboží a služeb do zahraničí.
Rozlišujeme dvě formy vývozu -
1) Přímý vývoz – tuzemský výrobce zboží a zahraniční odběratel jsou v přímém obchodním spojení.
2) Nepřímý vývoz – mezi výrobce v tuzemsku a odběrateli v zahraničí vstupuje vývozce – prostředník, který zboží od výrobce na domácím trhu koupí a prodá je do zahraničí.
Dovoz (import) – zajišťuje pro tuzemské hospodářství suroviny a výrobky, kterých je v tuzemsku nedostatek anebo se nevyskytují vůbec a jsou potřebné pro uspokojování potřeb spotřebitelů. Stejně jako u vývozu může také u dovozu jít o dovoz hmotný a nehmotný.
Formy zahraničního obchodu –
1) Export – vývoz
2) Import – dovoz
3) Reexport – vývoz dovozu
Export (vývoz) – je soubor činností, které jsou spojeny s prodejem zboží a služeb do zahraničí.
Rozlišujeme dvě formy vývozu -
1) Přímý vývoz – tuzemský výrobce zboží a zahraniční odběratel jsou v přímém obchodním spojení.
2) Nepřímý vývoz – mezi výrobce v tuzemsku a odběrateli v zahraničí vstupuje vývozce – prostředník, který zboží od výrobce na domácím trhu koupí a prodá je do zahraničí.
Dovoz (import) – zajišťuje pro tuzemské hospodářství suroviny a výrobky, kterých je v tuzemsku nedostatek anebo se nevyskytují vůbec a jsou potřebné pro uspokojování potřeb spotřebitelů. Stejně jako u vývozu může také u dovozu jít o dovoz hmotný a nehmotný.
Jeho použití má dvě fáze :
ð otevření, což provádí dovozce
ð čerpání, jež realizuje vývozce předložením požadovaných dokladů bance. Existuje více druhů L / C.
5.Dovozní obchody
Příprava
- dovozní marketing
- volba obchodního partnera
- poptávka
Provedení
- objednávka
- potvrzení kupní smlouvy
- převzetí zboží
- placení
ot. 16
Peníze
ð je prostředek směny zboží a služeb za uznávanou jednotku ve které jsou vyjadřovány ceny
ð Nejprve byly peníze tzv. zbožové peníze (drahé kovy, zlato) dále pak papírové peníze a kovové mince a poslední etapou jsou tzv. bankovní peníze tj. bezhotovostní peníze (šeky, karty)
ð čerpání, jež realizuje vývozce předložením požadovaných dokladů bance. Existuje více druhů L / C.
5.Dovozní obchody
Příprava
- dovozní marketing
- volba obchodního partnera
- poptávka
Provedení
- objednávka
- potvrzení kupní smlouvy
- převzetí zboží
- placení
ot. 16
Peníze
ð je prostředek směny zboží a služeb za uznávanou jednotku ve které jsou vyjadřovány ceny
ð Nejprve byly peníze tzv. zbožové peníze (drahé kovy, zlato) dále pak papírové peníze a kovové mince a poslední etapou jsou tzv. bankovní peníze tj. bezhotovostní peníze (šeky, karty)
TERITORIÁLNÍ STRUKTURA
è našeho zahraničního obchodu se v poslední době velmi mění. Stále musíme hledat nové cesty pro pokračování vzájemné směny zboží v těch oblastech, kde to bude pro obě strany výhodné.
S H R N U T Í
1. Formy zahraničního obchodu
Dovoz
přímí dovoz – přímí nákup v zahraničí
nepřímí dovoz – nákup prostřednictvím tuzemského dovozce
Vývoz
přímí vývoz – výrobce obchoduje přímo s odběratelem v zahraničí
nepřímí vývoz - vývoz provádí specializovaný vývozce
Reexport
přímí reexport – v zahraničí nakoupené zboží přechází přímo do třetí země
nepřímí reexport – v zahraničí nakoupené zboží jde přes zemi reexportéra do třetí země
S H R N U T Í
1. Formy zahraničního obchodu
Dovoz
přímí dovoz – přímí nákup v zahraničí
nepřímí dovoz – nákup prostřednictvím tuzemského dovozce
Vývoz
přímí vývoz – výrobce obchoduje přímo s odběratelem v zahraničí
nepřímí vývoz - vývoz provádí specializovaný vývozce
Reexport
přímí reexport – v zahraničí nakoupené zboží přechází přímo do třetí země
nepřímí reexport – v zahraničí nakoupené zboží jde přes zemi reexportéra do třetí země
FINANCOVÁNÍ DOVOZU
Zahrnuje dobu od zaplacení zboží vývozci až po získání finančních prostředků jeho prodejem v tuzemsku.
Možnosti :
ð dodavatelský úvěr
ð bankovní úvěr
ð leasing
è PLNĚNÍ KUPNÍ SMLOUVY
Povinnosti kupujícího je zboží převzít a zaplatit. Dále je povinnen obstarat dovozní povolení a zařídit proclení včetně zaplacení dovozního cla.
Při přejímce zboží zkontroluje a pokud bude zásilka poškozena, musí nechat dopravcem potvrdit zjištěné závady, aby mohl uplatnit u pojišťovny náhradu za vzniklou škodu.
PLACENÍ
Platby v zahraničním obchodě probíhají zpravidla bezhotovostní formou prostřednictvím bank.
è ČESKÝ ZAHRANIČNÍ OBCHOD
Pro ČR je zahraniční obchod významný, jelikož přírodní podmínky a geografická poloha naší země to vyžaduje. Nemáme řadu surovin, materiálů a výrobků. Rozvoj naší země je spojen s nezbytným dovozem progresivní techniky. Dále se musí zajistit prostředky na úhradu řady mezinárodních služeb (doprava, telekomunikace, bankovní služby nebo cestovní ruch).
Možnosti :
ð dodavatelský úvěr
ð bankovní úvěr
ð leasing
è PLNĚNÍ KUPNÍ SMLOUVY
Povinnosti kupujícího je zboží převzít a zaplatit. Dále je povinnen obstarat dovozní povolení a zařídit proclení včetně zaplacení dovozního cla.
Při přejímce zboží zkontroluje a pokud bude zásilka poškozena, musí nechat dopravcem potvrdit zjištěné závady, aby mohl uplatnit u pojišťovny náhradu za vzniklou škodu.
PLACENÍ
Platby v zahraničním obchodě probíhají zpravidla bezhotovostní formou prostřednictvím bank.
è ČESKÝ ZAHRANIČNÍ OBCHOD
Pro ČR je zahraniční obchod významný, jelikož přírodní podmínky a geografická poloha naší země to vyžaduje. Nemáme řadu surovin, materiálů a výrobků. Rozvoj naší země je spojen s nezbytným dovozem progresivní techniky. Dále se musí zajistit prostředky na úhradu řady mezinárodních služeb (doprava, telekomunikace, bankovní služby nebo cestovní ruch).
EXPORT
è prodej zboží a služeb do zahraničí.
Předmětem jsou hmotné statky (hmotný vývoz) a nehmotné statky (průmyslová práva - licence, služby apod.), které se označují jako nehmotný nebo neviditelný vývoz.
ð PŘÍMÝ VÝVOZ è uzemský výrobce zb. a zahraniční odběratel jsou v přímém obchodním spojení.
ð NEPŘÍMÝ VÝVOZ è prostředník, který zb. od výrobce na domácím trhu koupí a prodá je do zahraničí.
IMPORT è zajišťuje suroviny a výrobky, které se v tuzemsku nevyskytují a jsou pro spotřebitele potřebné. Může jít taky o hmotný dovoz a nehmotný dovoz.
ð PŘÍMÝ DOVOZ è přímé obchodní spojení mezi zahraničním výrobcem a tuzemským spotřebitelem bez prostředníků.
ð NEPŘÍMÝ DOVOZ è tuzemský dovozce nakupuje pro tuzemské výrobce v zahraničí suroviny.
REEXPORT è nakupují zboží v cizině a prodávají ho do třetí země.
ð PŘÍMÝ è reexportér koupí zboží v cizí zemi, prodá je a dá přepravit do jiné cizí země, aniž by zásilka vstoupila do země reexportéra.
ð NEPŘÍMÝ è reexportér doveze v zahraničí nakoupené zboží do své země a odtud je vyveze do jiné země.
Předmětem jsou hmotné statky (hmotný vývoz) a nehmotné statky (průmyslová práva - licence, služby apod.), které se označují jako nehmotný nebo neviditelný vývoz.
ð PŘÍMÝ VÝVOZ è uzemský výrobce zb. a zahraniční odběratel jsou v přímém obchodním spojení.
ð NEPŘÍMÝ VÝVOZ è prostředník, který zb. od výrobce na domácím trhu koupí a prodá je do zahraničí.
IMPORT è zajišťuje suroviny a výrobky, které se v tuzemsku nevyskytují a jsou pro spotřebitele potřebné. Může jít taky o hmotný dovoz a nehmotný dovoz.
ð PŘÍMÝ DOVOZ è přímé obchodní spojení mezi zahraničním výrobcem a tuzemským spotřebitelem bez prostředníků.
ð NEPŘÍMÝ DOVOZ è tuzemský dovozce nakupuje pro tuzemské výrobce v zahraničí suroviny.
REEXPORT è nakupují zboží v cizině a prodávají ho do třetí země.
ð PŘÍMÝ è reexportér koupí zboží v cizí zemi, prodá je a dá přepravit do jiné cizí země, aniž by zásilka vstoupila do země reexportéra.
ð NEPŘÍMÝ è reexportér doveze v zahraničí nakoupené zboží do své země a odtud je vyveze do jiné země.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)