Účetnictví

- Zdravotní a sociální pojištění :

Platí se pojišťovnám, je na úhradu zdravotní péče ve zdravotních zařízeních.


- Sazby :

1) 4,5 % - Platí jej zaměstnanec z hrubé mzdy.

2) 9,0 % - Platí zaměstnavatel

Podnikatel výdělečně činný 13,50 % z hrubých mezd zaměstnanců, ze zisku.Minimální se platí 297 Kč měsíčně.


- Sociální pojištění :

Slouží k úhradě důchodu, nemocenských podpor, podpory v mateřství.


- Sazby :

1) 8,75 % - Platí zaměstnanec z hrubé mzdy

2) 26,25 % - Platí zaměstnavatel z hrubých mezd zaměstnanců

Podnikatelé - 25,0 % ze zisku.


- Dávky nemocenského pojištění :

Dávky nemocenského pojištění se přiznávají zaměstnancům za kalendářní dny.Vyplácí pracovníkovi zaměstnavatel v zastoupení instituce sociálního zabezpečení.Dávky se pracovníkovi přiznávají v částce vypočtené následovně :


Hrubá mzda za předcházející 3 měsíce Hrubá mzda za 1 den

--------------------------------------------- = ( nejvýše však částkou 270 Kč )

Počet kalendářních dnů za 3 měsíce


První 3 dny se přiznává 50 % z průměrné částky

Další dny ...................... 69 %

Pokud byl pracovník v předcházejícím období nemocen, dny nemocí se odečítají.

Změna transferových plateb

DCa = DTA = DG = DI = 0

Potom přírůstek agregátní poptávky: DAD = c * (1 – t) * DY + c * DTR

Přírůstek rovnovážného důchodu: DY₀ = c * (1 – t) * DY + c * DTR,

kde DY₀ / DTR = c / [1 – c * (1 – t)] = a_TR, což je multiplikátor transferových plateb.

Multiplikátor transferových plateb je menší než multiplikátor vládních výdajů.

Změna v úrovni autonomních daní

DY = {- c / [1 – c * (1 – t)]} * DTA

DY₀ / DTA = - c / [1 – c * (1 – t)] = a_TA, což je daňový multiplikátor, resp. multiplikátor autonomních daní.

Porovnání multiplikátoru autonomních daní s multiplikátorem vládních výdajů:

• Změna ve vládních výdajích na zboží a služby a změna v daních má opačný účinek na úroveň rovnovážného důchodu.
• Výdajový multiplikátor pro vládní nákupy zboží a služeb je větší než daňový multiplikátor.

Vliv změn ve výši sazby důchodové daně

Změna sazby důchodové daně, její zvýšení (snížení) vede ke snížení (zvýšení) rovnovážné úrovně produkce.

Obr. str. 34

Celní kontrola

Celní kontrola je souhrnem úkonů celní správy, kterými zajišťují dodržování celního zákona. Podléhá jí všechno zboží a elektrická energie, a to:
1) Při dovozu
2) Při vývozu
3) Při průvozu

Při celní prohlídce se zjišťuje druh, množství a jiné skutečnosti o zboží, potřebné k posouzení, zda je dovoz, vývoz či průvoz v souladu s celními předpisy.

Celní závěrou - se rozumí zajištění zboží v dopravních prostředcích, kontejnerech, obalech a
místnostech plombou, pečetí nebo známkou tak, aby z nich nebylo možno zboží vyjmout nebo do nich něco vložit, aniž zůstanou viditelné stopy poškození.

Celní sazebník - jde o nejdůležitější prostředek celní politiky. Obsahuje seznam zboží a celních sazeb. V současnosti platí jednotně pro veškerý obchod i turistiku jeden celní sazebník obchodního zboží.

Celní sazby v procentech jsou dvojí:
1) Všeobecné (autonomní)
2) Smluvní


V současnosti se prakticky všechno zboží vyměřuje podle sazeb smluvních. Nárok státu na clo vzniká až okamžikem propuštění zboží do volného oběhu v tuzemsku.


Clo je splatné do 10 dnů poté co je účastníku oznámena jeho výše.