- Zdravotní a sociální pojištění :
Platí se pojišťovnám, je na úhradu zdravotní péče ve zdravotních zařízeních.
- Sazby :
1) 4,5 % - Platí jej zaměstnanec z hrubé mzdy.
2) 9,0 % - Platí zaměstnavatel
Podnikatel výdělečně činný 13,50 % z hrubých mezd zaměstnanců, ze zisku.Minimální se platí 297 Kč měsíčně.
- Sociální pojištění :
Slouží k úhradě důchodu, nemocenských podpor, podpory v mateřství.
- Sazby :
1) 8,75 % - Platí zaměstnanec z hrubé mzdy
2) 26,25 % - Platí zaměstnavatel z hrubých mezd zaměstnanců
Podnikatelé - 25,0 % ze zisku.
- Dávky nemocenského pojištění :
Dávky nemocenského pojištění se přiznávají zaměstnancům za kalendářní dny.Vyplácí pracovníkovi zaměstnavatel v zastoupení instituce sociálního zabezpečení.Dávky se pracovníkovi přiznávají v částce vypočtené následovně :
Hrubá mzda za předcházející 3 měsíce Hrubá mzda za 1 den
--------------------------------------------- = ( nejvýše však částkou 270 Kč )
Počet kalendářních dnů za 3 měsíce
První 3 dny se přiznává 50 % z průměrné částky
Další dny ...................... 69 %
Pokud byl pracovník v předcházejícím období nemocen, dny nemocí se odečítají.
Zobrazují se příspěvky se štítkempojištění. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkempojištění. Zobrazit všechny příspěvky
Zdravotní pojištění :
Zaměstnanec platí : 4,5 procent
Zaměstnavatel : 9,0 procent
Podnikatel celkem: 13,5 procent
Minimálně se platí 297,- Kč za měsíc.
- Sociální pojištění :
Slouží k úhradě důchodů, nemocenských, podpor při ošetřování člena rodiny, apod.
Zaměstnanec platí : 8,5 procent
Zaměstnavatel : 26,5 procent
Podnikatelé : 35 procent
Oba druhy pojištění se vypočítávají z hrubých mezd.Dávky nemocenského pojištění se přiznávají za kalendářní dny.
- Účtování :
1) Zúčtovací výplatní listina - hrubé mzdy : 521 / 331
2) Daň z přijmu fyzických osob - záloha na daň z přijmu 331 / 342
3) Srážka na zdravotní a sociální pojištění zaměstnance 12,5 % 331 / 336
4) Srážka pojistného hrazeného zaměstnavatelem 35 % 524 / 336
5) Spoření zaměstnance 331 / 379
6) Výživné placené zaměstnancem 331 / 325
7) Nemocenská 336 / 331
8) Mzdy na dovolenou 521 / 331
Zaměstnavatel : 9,0 procent
Podnikatel celkem: 13,5 procent
Minimálně se platí 297,- Kč za měsíc.
- Sociální pojištění :
Slouží k úhradě důchodů, nemocenských, podpor při ošetřování člena rodiny, apod.
Zaměstnanec platí : 8,5 procent
Zaměstnavatel : 26,5 procent
Podnikatelé : 35 procent
Oba druhy pojištění se vypočítávají z hrubých mezd.Dávky nemocenského pojištění se přiznávají za kalendářní dny.
- Účtování :
1) Zúčtovací výplatní listina - hrubé mzdy : 521 / 331
2) Daň z přijmu fyzických osob - záloha na daň z přijmu 331 / 342
3) Srážka na zdravotní a sociální pojištění zaměstnance 12,5 % 331 / 336
4) Srážka pojistného hrazeného zaměstnavatelem 35 % 524 / 336
5) Spoření zaměstnance 331 / 379
6) Výživné placené zaměstnancem 331 / 325
7) Nemocenská 336 / 331
8) Mzdy na dovolenou 521 / 331
Automatické stabilizátory
Co jsou automatické stabilizátory? Především k nim patří:
1) Automatické změny v daňových příjmech – daňový systém se zakládá na progresivních osobních
daních a daních z důchodů korporací. (progresivní daně jsou daně, jejichž míra roste s růstem důchodů.) Co představuje progresivní zdanění pro stabilitu? Znamená, že jakmile se začíná důchod snižovat, začínají klesat i příjmy státu. Před sto lety autoři považovali stabilitu daňových příjmů za prospěšnou. Dnes si mnozí ekonomové myslí přesný opak. Máme tedy asi štěstí, že náš současný daňový systém téměř nezáměrně získal vysoký stupeň automatické pružnosti. Jeho příjmy mají tendenci růst v období inflace a klesat v období recese. Je to nový mocný faktor stabilizující ekonomiku a zmírňující hospodářský cyklus.
2) Pojištění v nezaměstnanosti, sociální a ostatní transfery – Brzy poté, co jsou pracovníci vysazeni
z práce, začínají dostávat pojištění v nezaměstnanosti. Když se vracejí do práce, platby končí. Pojištění v nezaměstnanosti tedy vhání peněžní fondy do ekonomiky nebo z ekonomiky anticyklickým, stabilizujícím způsobem.
1) Automatické změny v daňových příjmech – daňový systém se zakládá na progresivních osobních
daních a daních z důchodů korporací. (progresivní daně jsou daně, jejichž míra roste s růstem důchodů.) Co představuje progresivní zdanění pro stabilitu? Znamená, že jakmile se začíná důchod snižovat, začínají klesat i příjmy státu. Před sto lety autoři považovali stabilitu daňových příjmů za prospěšnou. Dnes si mnozí ekonomové myslí přesný opak. Máme tedy asi štěstí, že náš současný daňový systém téměř nezáměrně získal vysoký stupeň automatické pružnosti. Jeho příjmy mají tendenci růst v období inflace a klesat v období recese. Je to nový mocný faktor stabilizující ekonomiku a zmírňující hospodářský cyklus.
2) Pojištění v nezaměstnanosti, sociální a ostatní transfery – Brzy poté, co jsou pracovníci vysazeni
z práce, začínají dostávat pojištění v nezaměstnanosti. Když se vracejí do práce, platby končí. Pojištění v nezaměstnanosti tedy vhání peněžní fondy do ekonomiky nebo z ekonomiky anticyklickým, stabilizujícím způsobem.
Všeobecné zdravotní pojištění
Plátci pojistného jsou:
1) Stát
2) Zaměstnavatelé – a to i za své zaměstnance
3) Pojištěnci – tj. osoby samostatně výdělečně činné, osoby s vlastními
příjmy a osoby bez zdanitelných příjmů.
Stát platí všeobecné zdravotní pojištění zejména za nezletilé do 15 let věku, studenty, aj. nezaopatřené děti, důchodce, ženy na mateřské dovolené, uchazeče o zaměstnání evidované u úřadu práce, osoby konající základní i civilní vojenskou službu a za další vyjmenované skupiny osob. Všeobecné zdravotní pojištění se oproti pojistnému na sociální zabezpečení vztahuje navíc na:
1) Osoby s vlastními příjmy – jsou to ty osoby, které mají výnosy z finančních investic
(kapitálového majetku)
2) Osoby bez zdanitelných příjmů – do této skupiny patří např:
· Ženy v domácnosti
· Zaměstnanci, kteří pracují jen na dohody o provedené práce
· Osoby, které vypomáhají samostatně hospodařícímu rolníkovi
· Nezaměstnaní, kteří nejsou v evidenci úřadu práce
Platební nekázeň se v případě pojistného na sociální i všeobecné zdravotní pojištění postihuje poplatky z prodlení a pokutami.
1) Stát
2) Zaměstnavatelé – a to i za své zaměstnance
3) Pojištěnci – tj. osoby samostatně výdělečně činné, osoby s vlastními
příjmy a osoby bez zdanitelných příjmů.
Stát platí všeobecné zdravotní pojištění zejména za nezletilé do 15 let věku, studenty, aj. nezaopatřené děti, důchodce, ženy na mateřské dovolené, uchazeče o zaměstnání evidované u úřadu práce, osoby konající základní i civilní vojenskou službu a za další vyjmenované skupiny osob. Všeobecné zdravotní pojištění se oproti pojistnému na sociální zabezpečení vztahuje navíc na:
1) Osoby s vlastními příjmy – jsou to ty osoby, které mají výnosy z finančních investic
(kapitálového majetku)
2) Osoby bez zdanitelných příjmů – do této skupiny patří např:
· Ženy v domácnosti
· Zaměstnanci, kteří pracují jen na dohody o provedené práce
· Osoby, které vypomáhají samostatně hospodařícímu rolníkovi
· Nezaměstnaní, kteří nejsou v evidenci úřadu práce
Platební nekázeň se v případě pojistného na sociální i všeobecné zdravotní pojištění postihuje poplatky z prodlení a pokutami.
Pojistné a sociální zabezpečení
Plátci pojistného jsou:
1) Zaměstnavatelé – a to i za své zaměstnance
2) Osoby samostatně výdělečně činné
Za zaměstnance se považují:
1) Pracovníci v pracovním poměru
2) Pracovníci činní na základě dohody o pracovní činnosti
3) Členové družstev, společníci společností s ručením omezeným a další vyjmenované skupiny osob.
Za osoby samostatně výdělečně činné se považují zejména:
1) Občané provozující zemědělskou apod. výrobu
2) Občané provozující živnost podle živnostenského zákona
3) Občané provozující podnikání podle zvláštních předpisů (lékaři, advokáti, znalci, auditoři, tlumočníci)
4) Umělci
5) Občané vykonávající nezávislé povolání, např. profesionální sportovci
1) Zaměstnavatelé – a to i za své zaměstnance
2) Osoby samostatně výdělečně činné
Za zaměstnance se považují:
1) Pracovníci v pracovním poměru
2) Pracovníci činní na základě dohody o pracovní činnosti
3) Členové družstev, společníci společností s ručením omezeným a další vyjmenované skupiny osob.
Za osoby samostatně výdělečně činné se považují zejména:
1) Občané provozující zemědělskou apod. výrobu
2) Občané provozující živnost podle živnostenského zákona
3) Občané provozující podnikání podle zvláštních předpisů (lékaři, advokáti, znalci, auditoři, tlumočníci)
4) Umělci
5) Občané vykonávající nezávislé povolání, např. profesionální sportovci
Pojistné a sociální zabezpečení
Plátci pojistného jsou:
1) Zaměstnavatelé – a to i za své zaměstnance
2) Osoby samostatně výdělečně činné
Za zaměstnance se považují:
1) Pracovníci v pracovním poměru
2) Pracovníci činní na základě dohody o pracovní činnosti
3) Členové družstev, společníci společností s ručením omezeným a další vyjmenované skupiny osob.
Za osoby samostatně výdělečně činné se považují zejména:
1) Občané provozující zemědělskou apod. výrobu
2) Občané provozující živnost podle živnostenského zákona
3) Občané provozující podnikání podle zvláštních předpisů (lékaři, advokáti, znalci, auditoři, tlumočníci)
4) Umělci
5) Občané vykonávající nezávislé povolání, např. profesionální sportovci
1) Zaměstnavatelé – a to i za své zaměstnance
2) Osoby samostatně výdělečně činné
Za zaměstnance se považují:
1) Pracovníci v pracovním poměru
2) Pracovníci činní na základě dohody o pracovní činnosti
3) Členové družstev, společníci společností s ručením omezeným a další vyjmenované skupiny osob.
Za osoby samostatně výdělečně činné se považují zejména:
1) Občané provozující zemědělskou apod. výrobu
2) Občané provozující živnost podle živnostenského zákona
3) Občané provozující podnikání podle zvláštních předpisů (lékaři, advokáti, znalci, auditoři, tlumočníci)
4) Umělci
5) Občané vykonávající nezávislé povolání, např. profesionální sportovci
KB vytvářejí svoje zisky především z rozdílu mezi přijímanými úroky z poskytnutých úvěrů a mezi úroky vyplácenými svým klientům.
Tento rozdíl se nazývá bankovní rozpětí a slouží k poskytnutí nákladů banky a k tvorbě zisku. K ovlivnění činnosti KB musela ČNB vytvořit tzv. systém regulace. Jedním z těchto opatření je stanovení povinných nominálních rezerv, které musí banky udržovat.
Ostatní subjekty finančních trhů
Pojišťovny – mají svou dlouholetou tradici např. v oblasti životního, úrazového a jiného pojištění.
Faktoringové společnosti – zabývají se financováním obchodu, zejména zahraničního. (Faktoring – odkup krátkodobých pohledávek specializovanou zahraniční institucí od původního věřitele a to z převzetím všech nákladů tohoto původního věřitele).
Leasingové společnost – (v samostatné kapitole)
Úvěrová družstva (kampeličky) – přejímají vklady od svých členů a poskytují jim úvěry
Spořitelny – hlavní obsah činnosti mají v tzv. „Malém bankovnictví“ tj. přijímání drobných vkladů občanů a poskytování spořitelních úvěrů pro občany.
Hypotéční banky – poskytují úvěry na zástavu nemovitosti, stát dotuje občanům část úroků a úvěrů jako podporu bytové výstavby.
Stavební spořitelny – poskytují právnickým i fyzickým osobám úvěry na zlepšení bydlení či výstavbu nového bydlení s velmi výhodným úrokem.
Ostatní subjekty finančních trhů
Pojišťovny – mají svou dlouholetou tradici např. v oblasti životního, úrazového a jiného pojištění.
Faktoringové společnosti – zabývají se financováním obchodu, zejména zahraničního. (Faktoring – odkup krátkodobých pohledávek specializovanou zahraniční institucí od původního věřitele a to z převzetím všech nákladů tohoto původního věřitele).
Leasingové společnost – (v samostatné kapitole)
Úvěrová družstva (kampeličky) – přejímají vklady od svých členů a poskytují jim úvěry
Spořitelny – hlavní obsah činnosti mají v tzv. „Malém bankovnictví“ tj. přijímání drobných vkladů občanů a poskytování spořitelních úvěrů pro občany.
Hypotéční banky – poskytují úvěry na zástavu nemovitosti, stát dotuje občanům část úroků a úvěrů jako podporu bytové výstavby.
Stavební spořitelny – poskytují právnickým i fyzickým osobám úvěry na zlepšení bydlení či výstavbu nového bydlení s velmi výhodným úrokem.
Pojištění
Lidé se averzí k riziku jsou ochotni vzdát se určité části příjmu, aby se riziku vyhnuli.
Spravedlivá pojistka – jestliže je hodnota majetku (W) člověka v situaci jistoty dosažené pojištěním stejná jako očekávaná hodnota bohatství v situaci rizika (bez pojištění) potom je náklad takového pojištění označován jako spr. pojistka.
V takovém případě je výše pojistky shodná s očekávanou ztrátou, resp. jistý příjem je roven očekávanému příjmu. Je-li pojištěn, má zajištěn stejný příjem, ať určitá ztráta nastane, či nikoli. Garance stejného příjmu mu přinese vyšší užitek, než by měl v případě, kdy by zvolil riskantní variantu. Jestliže není pojištěn, mezní užitek je v případě ztráty vyšší, než když ke ztrátě nedojde.
Poptávkovou stranu pojištění vysvětluje averze k riziku, strana nabídky je vysvětlena zákonem velkých čísel (ač jedna událost může být náhodná a v podstatě nepředvídatelná, je možné předpovědět průměrný výsledek velkého množství podobných událostí, nejistotu jednoho subjektu lze přeměnit na jistotu pro velkou skupinu jako celek, díky tomu mohou pojišťovny zajistit, že díky velkému počtu události budou celkově vyplácené částky shodné s peněžním obnosem, který přijímají, nebo nižší).
W … jestliže nedojde ke ztrátě, je bohatství představováno hodnotou W
W-L … dojde-li ke ztrátě L
Očekávaná hodnota bohatství EW toho, kdo se nepojistí (za předpokladu spravedlivé pojistky) shodná s hodnotou bohatství dosaženou prostřednictvím pojištění EW = (W-L)*p + W*(1-p) = W- L*p
Obr.12, užitek spojený s pojištěním (U*) je vyšší než očekávaný užitek (EU) toho, kdo zůstal nepojištěný (U*>EU). Jestliže pojistka převýší úroveň W-M, potom užitek spojený s jistotou je nižší než EU při odmítnutí pojištění. Proto W-M představuje max. pojistku, kterou je člověk s averzí ochoten zaplatit.
Spravedlivá pojistka – jestliže je hodnota majetku (W) člověka v situaci jistoty dosažené pojištěním stejná jako očekávaná hodnota bohatství v situaci rizika (bez pojištění) potom je náklad takového pojištění označován jako spr. pojistka.
V takovém případě je výše pojistky shodná s očekávanou ztrátou, resp. jistý příjem je roven očekávanému příjmu. Je-li pojištěn, má zajištěn stejný příjem, ať určitá ztráta nastane, či nikoli. Garance stejného příjmu mu přinese vyšší užitek, než by měl v případě, kdy by zvolil riskantní variantu. Jestliže není pojištěn, mezní užitek je v případě ztráty vyšší, než když ke ztrátě nedojde.
Poptávkovou stranu pojištění vysvětluje averze k riziku, strana nabídky je vysvětlena zákonem velkých čísel (ač jedna událost může být náhodná a v podstatě nepředvídatelná, je možné předpovědět průměrný výsledek velkého množství podobných událostí, nejistotu jednoho subjektu lze přeměnit na jistotu pro velkou skupinu jako celek, díky tomu mohou pojišťovny zajistit, že díky velkému počtu události budou celkově vyplácené částky shodné s peněžním obnosem, který přijímají, nebo nižší).
W … jestliže nedojde ke ztrátě, je bohatství představováno hodnotou W
W-L … dojde-li ke ztrátě L
Očekávaná hodnota bohatství EW toho, kdo se nepojistí (za předpokladu spravedlivé pojistky) shodná s hodnotou bohatství dosaženou prostřednictvím pojištění EW = (W-L)*p + W*(1-p) = W- L*p
Obr.12, užitek spojený s pojištěním (U*) je vyšší než očekávaný užitek (EU) toho, kdo zůstal nepojištěný (U*>EU). Jestliže pojistka převýší úroveň W-M, potom užitek spojený s jistotou je nižší než EU při odmítnutí pojištění. Proto W-M představuje max. pojistku, kterou je člověk s averzí ochoten zaplatit.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)