Pojistné a sociální zabezpečení

Plátci pojistného jsou:
1) Zaměstnavatelé – a to i za své zaměstnance
2) Osoby samostatně výdělečně činné

Za zaměstnance se považují:
1) Pracovníci v pracovním poměru
2) Pracovníci činní na základě dohody o pracovní činnosti
3) Členové družstev, společníci společností s ručením omezeným a další vyjmenované skupiny osob.

Za osoby samostatně výdělečně činné se považují zejména:
1) Občané provozující zemědělskou apod. výrobu
2) Občané provozující živnost podle živnostenského zákona
3) Občané provozující podnikání podle zvláštních předpisů (lékaři, advokáti, znalci, auditoři, tlumočníci)
4) Umělci
5) Občané vykonávající nezávislé povolání, např. profesionální sportovci

Daně a systém sociálního zabezpečení

Sociální zabezpečení občanů je důležitou součástí hospodářské politiky moderního státu. Stává se její relativně samostatnou částí, která se nazývá sociální politika. Výdaje ne sociální zabezpečení se všeobecně člení na dvě základní skupiny:
1) Sociální zabezpečení
2) Zdravotnictví

Výdaje na sociální zabezpečení zahrnují:
1) Náhrady příjmů v době pracovní neschopnosti (dávky)
2) Starobní aj. důchodové zabezpečení
3) Podpory v nezaměstnanosti


Výdaje na zdravotnictví se dnes v ČR zcela jasně nebo částečně kryjí ze státního rozpočtu. Občan má též možnost připojištění, popř. příplatků na nadstandardní lékařské služby. Za součást daňového systému lze dnes v ČR považovat i tzv. povinné pojištění, Jak jsme se již zmínili, jde o:

1) Pojistné na sociální zabezpečení – z čehož se pak pojištěným hradí především nemocenské a
podpory.
2) Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění – z čehož se plně nebo částečně pojištěným hradí
léčebná péče.