Nabídková a poptávková analýza obchodu a cla
à Nabídkově poptávková analýza pro případ jediného obchodovaného statku
OBR. STR. 921
Cla a kvóty OBR. STR. 924
Vyměřování cel a kvót je už po staletí jedním z hl. nástrojů, kt. vlády používají ke zvyšování příjmů a k ovlivňování rozvoje jednotlivých odvětví.
Prohibitivní clo
§ je vyšší než rozdíl mezi naší a světovou cenou
§ vylučuje jakékoli dovozy
Neprohibitivní clo
§ obchod poškozuje, ale neumrtvuje
§ má tendenci zvýšit cenu, snížit spotřebované a dovážené množství a zvýšit domácí výrobu
Kvóty
§ mají stejný kvalitativní účinek jako cla
§ prohib. kvótou (zákazem všech Im) se dosáhne stejného výsledku jako clem
§ přináší zisk ze vzniklých cen. rozdílů pro dovozce, kt. získali povolení k dovozu
§ clo však přináší státu důchod (vyrovnání části újmy, kt. utrpí zákazníci v dovážející zemi (lze snížit ostatní daně)
§ clo je obvykle považováno za menší zlo
Zobrazují se příspěvky se štítkemkvóty. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemkvóty. Zobrazit všechny příspěvky
Při existenci obchodu budou firmy nakupovat tam, kde jsou statky levnější, a prodávat tam, kde jsou dražší.
Jak budou evropské oděvy pronikat na americký trh, budou se američtí výrobci oděvů setkávat s nižšími cenami a dosahovat menší zisky a postupně uzavřou své provozy. Až se vše přizpůsobí MO, cenové relace v Americe a Evropě se vyrovnají. Přesnou úroveň cen nelze bez dalších informací cen zjistit – bude se nacházet někde mezi evropským a americkým cen. poměrem.
Navíc se změní rozsah výr. aktivit. Amerika stáhla zdroje z oděvního průmyslu a investovala do výroby potravin, zatímco v Evropě se zúžil zeměděl. sektor a rozšířila se její oděvní výroba.
à Ekonomický přínos z obchodu
Přínos z obchodu můžeme nejsnadněji zjistit tak, že vypočítáme vliv obchodu na reál. mzdu pracovníka (ta se měří množstvím SaS, kt. si pracovník může koupit za hod. plat).
Jestliže se uvolní obchod a každá země se přitom zaměří na svou oblast komparativní výhody, všichni si polepší. Pracovníci v každé zemi mohou získat větší množství spotřebních statků za stejné množství práce, pokud se lidé specializují v oblasti komparativní výhody a směňují svou vlastní produkci za statky, v nichž mají relativní výhodu. Když se otevřou hranice MO, zvyšuje se ND v každé jednotlivé obchodující zemi.
à Účinek cel a kvót
Clo = daň vyměřovaná na dovozy
Kvóta = kvantitativní restrikce dovozů
Prohibitivní clo/kvóta (bránící veškerému ZO) jednoznačně zemi škodí.
Hosp. protekcionizmus (země omezuje dovozu, aby chránila domácí zboží) snižuje důchody.
Nevhodně stanovené clo/kvóta nejenže nepomůže spotřebitelům v zemi, ale navíc sníží jejich reálné důchody, protože zdražuje dovozy a snižuje produktivitu SE.
Navíc se změní rozsah výr. aktivit. Amerika stáhla zdroje z oděvního průmyslu a investovala do výroby potravin, zatímco v Evropě se zúžil zeměděl. sektor a rozšířila se její oděvní výroba.
à Ekonomický přínos z obchodu
Přínos z obchodu můžeme nejsnadněji zjistit tak, že vypočítáme vliv obchodu na reál. mzdu pracovníka (ta se měří množstvím SaS, kt. si pracovník může koupit za hod. plat).
Jestliže se uvolní obchod a každá země se přitom zaměří na svou oblast komparativní výhody, všichni si polepší. Pracovníci v každé zemi mohou získat větší množství spotřebních statků za stejné množství práce, pokud se lidé specializují v oblasti komparativní výhody a směňují svou vlastní produkci za statky, v nichž mají relativní výhodu. Když se otevřou hranice MO, zvyšuje se ND v každé jednotlivé obchodující zemi.
à Účinek cel a kvót
Clo = daň vyměřovaná na dovozy
Kvóta = kvantitativní restrikce dovozů
Prohibitivní clo/kvóta (bránící veškerému ZO) jednoznačně zemi škodí.
Hosp. protekcionizmus (země omezuje dovozu, aby chránila domácí zboží) snižuje důchody.
Nevhodně stanovené clo/kvóta nejenže nepomůže spotřebitelům v zemi, ale navíc sníží jejich reálné důchody, protože zdražuje dovozy a snižuje produktivitu SE.
Amerika má absolutní výhodu u obou statků
- může je vyrobit s větší absolutní efektivností než Evropa. Má komparativní výhodu v potravinách, zatímco Evropa má komparativní výhodu ve výrobě oděvů, protože v Americe jsou potraviny relativně levné, zatímco v Evropě je zase relativně méně nákladná výroba oděvů.
Neexistuje-li MO: reálná mzda amerického dělníka je jedna jednotka potravin nebo 1/2 jednotky oděvů. Evropský dělník dostane za 1 hodinu práce pouze 1/3 jednotky potravin nebo 1/4 jednotky oděvů. V Americe budou oděvy dvakrát dražší než potraviny a v Evropě budou oděvy dražší 4/3 krát než potraviny.
Existuje-li MO: předpokládáme, že dopravní náklady jsou nulové a neexistují cla. Oděvy jsou relativně dražší v Americe a potraviny zase v Evropě. Firmy pak budou nakupovat tam, kde jsou statky levnější, a prodávat tam, kde jsou dražší. Nakonec se cenové relace oděvů a potravin v Americe a v Evropě vyrovnají na úrovni někde mezi 1/2 a 3/4.
Ekonomický přínos z obchodu:
Amerika má prospěch z toho, že dovážené oděvy jsou levnější než oděvy vyráběné doma… Tento přínos zjistíme tak, že vypočítáme vliv obchodu na reálnou mzdu pracovníků (měří se množstvím statků a služeb, které si pracovník může koupit za jednohodinovou mzdu). Pracovník kupuje 1 jednotku potravin a 1 jednotku oděvů: bez MO by tento soubor statků v Americe stál 3 hod práce a v Evropě 7 hod práce. Po zavedení MO je cena oděvů 3 dolary za jednotku a potravin 2 dolary za jednotku – americký pracovník musí pracovat na dále jednu hodinu, aby si mohl koupit jednotku potravin. Při cenovém poměru 2 ku 3 však americký pracovník musí pracovat pouze 1,5 hod, aby si mohl koupit jednu jednotku evropských oděvů. Daný soubor statků stojí marického pracovníka v podmínkách MO 2,5 hod práce, tzn. Že reálná mzda amerického pracovníka vzrostla o 162/3 %. Evropský pracovník bude nadále v MO vydávat na jednotku oděvů 4 hod práce, protože oděvy se vyrábějí doma. Aby získal jednotku potravin, bude nyní stačit, aby vyrobil pouze 2/3 oděvů (což vyžaduje 2/3 x 4 hod práce), a ty pak směnil za 1 jednotku amerických potravin. Úhrn evropské práce, kterou je třeba vynaložit na získání daného souboru statků, je pak 4 + 22/3 = 62/3 hod, což představuje růst reálné mzdy zhruba o 5 % oproti situaci bez MO.
Clo = daň vyměřovaná na dovozy.
Kvóta = kvantitativní restrikce dovozů.
Prohibitivní clo nebo kvóta (tj. taková opatření, která jsou natolik přísná, že zabrání veškerému zahraničními obchodu) jednoznačně zemi škodí. Hospodářský protekcionismus (země omezuje dovozy, aby chránila domácí odvětví) snižuje důchody.
Neexistuje-li MO: reálná mzda amerického dělníka je jedna jednotka potravin nebo 1/2 jednotky oděvů. Evropský dělník dostane za 1 hodinu práce pouze 1/3 jednotky potravin nebo 1/4 jednotky oděvů. V Americe budou oděvy dvakrát dražší než potraviny a v Evropě budou oděvy dražší 4/3 krát než potraviny.
Existuje-li MO: předpokládáme, že dopravní náklady jsou nulové a neexistují cla. Oděvy jsou relativně dražší v Americe a potraviny zase v Evropě. Firmy pak budou nakupovat tam, kde jsou statky levnější, a prodávat tam, kde jsou dražší. Nakonec se cenové relace oděvů a potravin v Americe a v Evropě vyrovnají na úrovni někde mezi 1/2 a 3/4.
Ekonomický přínos z obchodu:
Amerika má prospěch z toho, že dovážené oděvy jsou levnější než oděvy vyráběné doma… Tento přínos zjistíme tak, že vypočítáme vliv obchodu na reálnou mzdu pracovníků (měří se množstvím statků a služeb, které si pracovník může koupit za jednohodinovou mzdu). Pracovník kupuje 1 jednotku potravin a 1 jednotku oděvů: bez MO by tento soubor statků v Americe stál 3 hod práce a v Evropě 7 hod práce. Po zavedení MO je cena oděvů 3 dolary za jednotku a potravin 2 dolary za jednotku – americký pracovník musí pracovat na dále jednu hodinu, aby si mohl koupit jednotku potravin. Při cenovém poměru 2 ku 3 však americký pracovník musí pracovat pouze 1,5 hod, aby si mohl koupit jednu jednotku evropských oděvů. Daný soubor statků stojí marického pracovníka v podmínkách MO 2,5 hod práce, tzn. Že reálná mzda amerického pracovníka vzrostla o 162/3 %. Evropský pracovník bude nadále v MO vydávat na jednotku oděvů 4 hod práce, protože oděvy se vyrábějí doma. Aby získal jednotku potravin, bude nyní stačit, aby vyrobil pouze 2/3 oděvů (což vyžaduje 2/3 x 4 hod práce), a ty pak směnil za 1 jednotku amerických potravin. Úhrn evropské práce, kterou je třeba vynaložit na získání daného souboru statků, je pak 4 + 22/3 = 62/3 hod, což představuje růst reálné mzdy zhruba o 5 % oproti situaci bez MO.
Clo = daň vyměřovaná na dovozy.
Kvóta = kvantitativní restrikce dovozů.
Prohibitivní clo nebo kvóta (tj. taková opatření, která jsou natolik přísná, že zabrání veškerému zahraničními obchodu) jednoznačně zemi škodí. Hospodářský protekcionismus (země omezuje dovozy, aby chránila domácí odvětví) snižuje důchody.
Protekcionismus:
Jakékoliv opatření přijaté danou zemí k ochraně domácích odvětví před dovozy.
Cíle protekcionismu - neekonomické cíle spočívají v ochraně domácích výrobců před nepřítelem, toto je důležité ve válce . . .
Důvody pro cla, které jsou naprosto nesmyslné - cla pro určité zájmové skupiny ( cla prosazená zájmovými skupinami za účelem dosažení výhod pro tuto skupinu), konkurence levné zahraniční práce ( jak mohou dělníci v dané zemi konkurovat levné pracovní síle např. v Asii), odvetná cla . . .
Ekonomické důvody pro protekcionismus. - cla mohou posunout směnné relace ve prospěch určité země, dočasná celní ochrana "nezletilého zboží" s růstovým potenciálem může být v dlouhém období efektivní, clo může za určitých podmínek pomoci snižovat nezaměstnanost.
Účinky cel a kvót:
Víme, že zahraniční obchod je pro zemi výhodnější něž situace bez obchodu. Z toho vyplývá, že prohibitivní clo nebo kvóta mají vysloveně negativní účinek. Jinak řečeno, hospodářský protekcionismus snižuje důchody. Nevhodně stanovené clo nebo kvóta nejenže nepomohou spotřebitelům v dané zemi, ale navíc ještě sníží jejich reálné mzdy, protože zdražují dovozy a snižují produktivitu světové ekonomiky Země na protekcionismus doplácejí, protože snížení mezinárodního obchodu jde na úkor efektivnosti vnitřně spjaté se specializací a dělbou práce.
Cla - soubor cel, která maximalizují naše reálné domácí důchody se nazývá optimální clo. Když všechny země stanoví optimální cla, je možné, že se blahobyt sníží, protože bariéry obchodu budou moc velké. Cla pro nezletilá odvětví - cílem těchto cel je ochránit mladá odvětví a poskytnout jim dostatečný čas, aby se mohli rozvinout, získat odborné pracovníky a kapitál, a tím jim zajisti konkurenceschopnost vůči zahraničí. Cla a ochrana před dovozem jsou neefektivním způsobem vytváření nových míst a snižování zaměstnanosti. Daleko efektivnější je v tomto směru fiskální nebo monetární politika.
Prohibitivní clo - je clo, které je tak vysoké, že znemožňuje jakýkoliv dovoz daného zboží.
Neprohibitivní clo - má tendenci zvýšit cenu, snížit spotřebovávané množství a zvýšit domácí výrobu. Škodí obchodu, ale nezmrazuje jej.
Cla vytvářejí ekonomickou neefektivnost. Přesněji řečeno uvalení cel způsobuje, že ekonomické ztráty spotřebitelů jsou vyšší než příjmy vlády plus dodatečné zisky vydělané výrobci. Uvalení cla má tři účinky:
- podporuje tuzemskou neefektivní výrobu
- nutí spotřebitele, aby omezovali své nákupy statků, na něž bylo uvaleno clo, až pod efektivní úroveň
- opatřuje příjmy vládě
Pouze první dva účinky způsobují ztráty efektivnosti v ekonomice.
Cíle protekcionismu - neekonomické cíle spočívají v ochraně domácích výrobců před nepřítelem, toto je důležité ve válce . . .
Důvody pro cla, které jsou naprosto nesmyslné - cla pro určité zájmové skupiny ( cla prosazená zájmovými skupinami za účelem dosažení výhod pro tuto skupinu), konkurence levné zahraniční práce ( jak mohou dělníci v dané zemi konkurovat levné pracovní síle např. v Asii), odvetná cla . . .
Ekonomické důvody pro protekcionismus. - cla mohou posunout směnné relace ve prospěch určité země, dočasná celní ochrana "nezletilého zboží" s růstovým potenciálem může být v dlouhém období efektivní, clo může za určitých podmínek pomoci snižovat nezaměstnanost.
Účinky cel a kvót:
Víme, že zahraniční obchod je pro zemi výhodnější něž situace bez obchodu. Z toho vyplývá, že prohibitivní clo nebo kvóta mají vysloveně negativní účinek. Jinak řečeno, hospodářský protekcionismus snižuje důchody. Nevhodně stanovené clo nebo kvóta nejenže nepomohou spotřebitelům v dané zemi, ale navíc ještě sníží jejich reálné mzdy, protože zdražují dovozy a snižují produktivitu světové ekonomiky Země na protekcionismus doplácejí, protože snížení mezinárodního obchodu jde na úkor efektivnosti vnitřně spjaté se specializací a dělbou práce.
Cla - soubor cel, která maximalizují naše reálné domácí důchody se nazývá optimální clo. Když všechny země stanoví optimální cla, je možné, že se blahobyt sníží, protože bariéry obchodu budou moc velké. Cla pro nezletilá odvětví - cílem těchto cel je ochránit mladá odvětví a poskytnout jim dostatečný čas, aby se mohli rozvinout, získat odborné pracovníky a kapitál, a tím jim zajisti konkurenceschopnost vůči zahraničí. Cla a ochrana před dovozem jsou neefektivním způsobem vytváření nových míst a snižování zaměstnanosti. Daleko efektivnější je v tomto směru fiskální nebo monetární politika.
Prohibitivní clo - je clo, které je tak vysoké, že znemožňuje jakýkoliv dovoz daného zboží.
Neprohibitivní clo - má tendenci zvýšit cenu, snížit spotřebovávané množství a zvýšit domácí výrobu. Škodí obchodu, ale nezmrazuje jej.
Cla vytvářejí ekonomickou neefektivnost. Přesněji řečeno uvalení cel způsobuje, že ekonomické ztráty spotřebitelů jsou vyšší než příjmy vlády plus dodatečné zisky vydělané výrobci. Uvalení cla má tři účinky:
- podporuje tuzemskou neefektivní výrobu
- nutí spotřebitele, aby omezovali své nákupy statků, na něž bylo uvaleno clo, až pod efektivní úroveň
- opatřuje příjmy vládě
Pouze první dva účinky způsobují ztráty efektivnosti v ekonomice.
Nejvyšší orgán MMF
– Rada guvernérů, Prozatimní výbor a Výkonná rada
Spolupráce formou pravid. misí fondu. Výsledkem jsou doporučení pro ČR v oblasti měnové, fiskální a mzdové
ČR zastupuje v Radě guvernér ČNB
Členské země vkládají do Mmf pen. Vklad. Výše se odvíjí od ekonomické síly. Nejvíce hlasů USA. Součet všech kvót činí cca 212 mld. (300 mld $)
Kvóty – jeden ze zdrojů půjček členům v případě nutnosti
Slovník k používaným zkratkám mezinárodních institucí
Světová obchodní organizace (WTO – World Trade Organization)
Evropská hospodářská komise (ECE –
Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD – United Nations Conference on Trade and Development)
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD – Organizacion for Economie Cooperacion and Development)
Všeobecná dohoda o clech a obchodu ( GATT)
Spolupráce formou pravid. misí fondu. Výsledkem jsou doporučení pro ČR v oblasti měnové, fiskální a mzdové
ČR zastupuje v Radě guvernér ČNB
Členské země vkládají do Mmf pen. Vklad. Výše se odvíjí od ekonomické síly. Nejvíce hlasů USA. Součet všech kvót činí cca 212 mld. (300 mld $)
Kvóty – jeden ze zdrojů půjček členům v případě nutnosti
Slovník k používaným zkratkám mezinárodních institucí
Světová obchodní organizace (WTO – World Trade Organization)
Evropská hospodářská komise (ECE –
Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD – United Nations Conference on Trade and Development)
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD – Organizacion for Economie Cooperacion and Development)
Všeobecná dohoda o clech a obchodu ( GATT)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)