Transfer

Převod hospodářských hodnot z jedné země do druhé.


- Hospodářský cyklus :

Sestává ze čtyř fází :

1) Krize : Ekonomická aktivita dosahuje minima, v ekonomice panuje hluboká nerovnováha.

2) Expanze : Krize je překonána a v ekonomice se prosazují rovnovážné tendence.

3) Konjunktura : Období příznivého vývoje ekonomiky, existuje rovnováha při růstu domácího produktu, růst dosahuje maxima.

4)Deprese : Začínají se projevovat nerovnovážné tendence, především v růstu neprodejných zásob.


- Hospodářská operace :

Každá hospodářská činnost subjektu, která se uskutečňuje na základě příkazu, vlastního rozhodnutí, jednání, apod.


- Hospodářský prostředek :

Základní činitel výroby v peněžním vyjádření, tvořící majetek hospodářského subjektu, zejména : Hmotný investiční majetek, zásoby, pohledávky, peníze.


- Hospodářský výsledek :

Rozdíl mezi výnosy a náklady podniku, pokud jsou výnosy větší než náklady, je to zisk, v opačném případě je to ztráta.


Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů, plastové žetony

Přirozená míra nezaměstnanosti

neboli hypotéza přirozené míry nebo akcelerační Pk neboli jak ovlivňuje U a využití kapacity mzdovou a cenovou inflaci.
rozlišujeme… dlouhodobá Pk
krátkodobá Pk
předpoklad: jediná míra U, která je konzistentní a ustálenou mírou je přirozená míra nezaměstnanosti (U*) - dlouhodobá Pk je vertikální (skutečná inflace při setrvačné míře) jestliže:
· neexistuje žádná nadměrná poptávka
· nedochází k žádným nabídkovým šokům
Vzroste-li jednou skutečná inflace nad svou setrvačnou nebo očekávanou úroveň, lidé se začínají nové úrovni inflace přizpůsobovat a očekávají vyšší inflaci. Setrvačná míra inflace se pak přizpůsobuje této nové realitě a Pk se posunuje.

Posunující se Pk
posloupnost kroků tzv. “cyklu konjunktury”
nabídkové a poptávkové šoky mají tendenci měnit míru setrvačné
inflace a posunovat Phillipsovu křivku
1. období – bod A – přirozené míra nezaměstnanosti
2. období – rychlý růst produktu Þ sníží míru U Þ více najímáni
pracovníci, mzdy rostou rychleji, nflační očekávání se nemění, ale
nižší nezaměstnanost zvyšuje inflaci – bod B
3. období – vyšší míra mzdové a cenové inflace Þ očekávána
vyšší inflace Þ promítne se v cenách Þ setrvačná i očekávaná
inflace rostou, ři každé úrovni nezaměstnanosti je míra inflace vyšší (bod C)
4. období – míra nezaměstnanosti se vrací na svou přirozenou míru (ek. se zpomaluje)

AD a AS v činnosti

Konjunktura vietnamské války
- na počátku 60. let prosperita US ek. (GNP roste o 4% ročně, nezam. se snižuje a inflace téměř neexistuje). V letech 64-65 došlo ke snížení osobních daní a daní korporací + růst výdajů na obranu v důsledku vietnamské války (prezident Johnson situaci podcenil) Þ zvýšení AD Þ produkt a zaměstnanost prudce vzrostly, ale jakmile produkt narazil na kapacitní omezení (ocitl se nad potenciálním produktem), začaly ceny rychle stoupat nahoru Þ přehřátí ekonomiky a cenová inflace.

Nabídkový šok (inflace ze strany nabídky)
- znázorněný jako prudký posun křivky AS vzhůru, má za následek vyšší ceny a současně snížení produktu. Nabídkové šoky vedou proto ke zhoršování, pokud jde o všechny hlavní cíle makroekonomické politiky.
- 70. léta – rok 1973 “rok sedmi pohrom” (neúrody, přesuny mořských proudů, spekulace na světových trzích komodit, zmatek na devizových trzích a čtyřnásobné zvýšení cen ropy ze zemí OPEC). Všechny suroviny jsou vyčerpány Þ náhlé zvýšení cen surovin Þ šok Þ ostrý posun křivky AS nahoru Þ Stagflace (stagnace + inflace) Þ nižší produkt a vyšší ceny (obr. str. 95).

Politický hospodářský cyklus

- podstatu cyklických výkyvů hledají v politické sféře – hlavními iniciátory politického hosp. cyklu jsou vláda a vládnoucí část parlamentu, které mají zájem na expanzivní fiskální politice v období těsně před novými volbami a centrální banka, která často podléhá politickým tlakům a zásadám fungování byrokratické instituce,

Politická Phillipsova křivka
- politikové si uvědomují existenci krátkodobého substitučního vztahu mezi inflací a nezaměstnaností a možnost využití tohoto vztahu k politickým ziskům;


Teorie reálného hospodářského cyklu
- příčiny vzniku hospodářského cyklu vidí v kolísání reálných veličin a zaměřuje se na nabídkovou stranu ekonomiky; tvrdí, že některé cyklické pohyby ekonomiky vznikají zdánlivě na straně poptávky, ale ve skutečnosti jsou vyvolány změnami nabídkové strany ekonomiky;

- recese nebo konjunktura může být vyvolána nabídkovými šoky, které snižují nebo zvyšují výrobku kapacitu ekonomiky – za nabídkové šoky lze označit různé reálné poruchy (ty vyvolává např. změna přírodních podmínek, technologické šoky, nákladové šoky, změna spotřebitelských preferencí,

- podle teoretiků jsou peněžní změny důsledkem a ne příčinou hospodářského cyklu; korelace mezi nominálním produktem a peněžní zásobou nevychází z monetární báze, která je kontrolována CB – vychází spíše ze změn pen. zásoby, které jsou vyvolány chováním subjektů, kteří jsou ovlivňováni hosp. cyklem – tj. chováním komerčních bank, jejich věřitelů a dlužníků.