Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).
Zobrazují se příspěvky se štítkemhospodářský cyklus. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemhospodářský cyklus. Zobrazit všechny příspěvky

Hospodářský cyklus

- opakující se nesoulad mezi potenciálním a skutečným HDP

- konjunktura, vrchol, krize (recese, deprese = delší než půl roku), dno


Vyrábíme více než jsme chopni odbýt, vznikají odbytové potíže, cena dolů, příjmy se sníží, nemůžeme splácet úvěr, konkurz, propouštění, odbytové potíže pro ostatní, nejsilnější zaberou trh, ničí konkurenci, začínají investovat – zvyšují poptávku, zadávají zakázky, začíná růst.

Důvody, příčiny cyklů
a) interní

- změny mezd (valorizace); v jeden okamžik se zvýší mzdy, potom je doba vyčkávání dokud nejsou mzdy na minimu, a pak se opět zvýší

- investice; vždy se investuje v návalech (počítače, věda, výzkum)

- úhor = vlastnost půdy; půdu musíme nechat určitou dobu odpočinout, protože se mění její úrodnost (př. tři roky pěstujeme brambory, potom pšenici)

- nestabilita úspor ve vztahu k investičním potřebám


b) externí (mimoekonomické)

- nerovnoměrný vývoj trhů, vynálezů, aplikovaného výzkumu

- politika; před volbami vláda nezačíná nic nového, zato po volbách se nestačíme divit, do jisté míry ovlivňuje i střídání pravicových (volný trh) a levicových vlád (sociální jistoty)

- nerovnoměrný vývoj informovanosti subjektů; podnikatel v určitém čase má informace o zájmových skupinách, pak se náhle něco přihodí a situace se změní (není informován)

- specifické (nepochopitelné); vývoj skvrn na slunci má spojitost s úrodnosti, tak proč by nemohl mít souvislost s hospodářskými cykly?

H. Hospodářské cykly

Historie hospodářského cyklu
- žádné dva HC nejsou zcela stejné, přesto mají mnoho společného

Rysy HC:
na počátku přikládán velký význam panikám a krizím (1720 kolaps bubliny jižních moří, 1873 panika Jay Cooke, 19. října 1929 krach na NY burze – tzv. “černý pátek”, 19. října 1987 krach na trhu akcií…)

Fáze:
vrcholy a sedla = body obratu
recese a expanze = hlavní fáze
recese končí v sedle - zotavení - vrchol - recese -…
chronologicky určil The National Bureau of Economic Research

Význačné charakteristiky (obvyklé vztahy z průběhu cyklů) – o recesi:
· prudce klesají spotřební nákupy, zatímco firemní nákupy statků dlouhodobé spotřeby se neočekávaně zvyšují - fy sníží výrobu a GNPR klesá - ¯ fních I do budov a zařízení
· pokles poptávky po práci - zkrácení prac. týden - propouštění a zvyšování U
· s poklesem GNP ¯ poptávka i dodávky surovin, ¯ cen mnoha komodit, tendence k pomalejšímu růstu cen a mezd
· zisky firem prudce klesají, propad cen obyčejných akcií (dáno očekáváním investorů), ¯ poptávka po úvěrech - ¯ úrokové sazby

Hospodářské cykly strany nabídky

- v posledních dvou desetiletích došlo k několika šokům (produktivity a N) = situace, která ovlivňuje hladinu GNPpot (pokles) – sucho, neúspěšné sklizně, situace se zpomaleným růstem produktivity
- šoky (růst N) – nepředvídatelné výkyvy cen nahoru a dolů (dvojí velký růst cen ropy + výkyvy k kurzu USD) - AS doleva - recese - klesá produkt - rostou ceny a inflace (působení na ceny je opačné ve srovnání s hosp. cyklem vyvolaným poptávkou

Ekonomie strany nabídky
- WW2 – 1980: důraz na AD pro pochopení hospodářského cyklu (­ U Þ ¯ T nebo ­ V), hrozí inflace - zpřísnění f/m politiky
- koncem 70. let přišla kritika, vznikla nová skupina teoretiků – zpochybňují úlohu řízení AD jako způsobu léčby pomalého ek. růstu a klesajícího růstu produktivity
- spíše v politice: Arthur Laffer, Jude Wanniski, Paul Craig Roberts a Norman Ture
- silně prosazovali prezident Reagan (81-89) a Tatcherová (79-90 v GB)
- důraz na fiskální pol. při determinaci ek. růstu a AS

10. kapitola: Agregátní nabídka a hospodářské cykly

 hospodářské podmínky nejsou nikdy stálé.
 vzestupné a sestupné pohyby produktu, cen, úrokových sazeb a zaměstnanosti tvoří hospodářský cyklus (charakteristický znak pro vyspělé země v polovině 20. století)

G. Strana nabídky
Determinanty AS
 Potenciální produkt je dlouhodobě udržitelná úroveň reálného GNP, při níž je v ekonomice dosahováno vysoké zaměstnanosti. Převýší-li ho GNP, ceny rostou stále rychleji  takovou úroveň nelze udržet.

Zdroje růstu pot. GNP
• růst vstupů (kapitálu, práce, půdy)
• technologická zlepšení nebo zvýšení efektivnosti

Co způsobuje hospodářské cykly
 zrychlením nebo zpomalením hospodářské aktivity
 recese = hosp. pokles (klesne-li GNP po sobě dvou jdoucích čtvrtletích)
 snížení AD vede k ek. poklesu (produkt klesá stejně jako ceny a inflace)

Okunův zákon
 Na každá 2 %, o něž poklesne GNP vzhledem k potenciálnímu produktu, se míra nezaměstnanosti zvýší o 1%. Rovná-li se např. výchozí GNP 100 % svého potenciálu a klesne-li na 98 %, zvýší se míra nezaměstnanosti ze 6 na 7 %  míra nezam. v období recese roste.
 Aby se míra nezaměstnanosti nezvyšovala, musí GNP růst rychle jako potenciální GNP.

Hospodářské cykly

= vývojové tendence růstu produktu (období expanze a kontrakce, rozmachu a útlumu ve vývoji reálného GNP, recese a konjunktury; i přes vlny a vlnky je historicky dokázáno, že smíšené kapitalistické ek. mají pomalý, ale nepřetržitý růst reálného GNP).
-potenciální GNP = maximální úroveň GNP, které lze dosahovat při daném stavu technologie a počtu obyvatelstva (“produkt vysoké zaměstnanosti”). Ekvivalent úrovně produktu, který odpovídá přirozené míře nezaměstnanosti (neboli analogie hranice produkčních možností v MIE).
-mezera GNP – tvoří se, jestliže potenciální GNP převyšuje skutečný GNP. Velká mezera Þ ekonomika nepracuje na úrovni svých možností nebo pracuje uvnitř PPF (hranice produkčních možností). “Statky jsou ztraceny stejně, jako kdyby byly vysypány do moře.” Mezera GNP je definována jako procentuelní podíl na potenciálním GNP. Rozsáhlá mezera může vzniknout proto, že hosp. politika nebyla schopna působit účinně proti silám, které mají tendenci vést ekonomiku do deprese, nebo proto, že politikové považovali hosp. politiku za účinný ek. lék (např. Velká deprese 30. let – prezident Roosevelt).

Vysoká zaměstnanost, nízká nezaměstnanost
- Ekonomicky aktivní obyvatelstvo zahrnuje všechny osoby zaměstnané i nezaměstnané krom těch, kteří práci nehledají (vysoká nezaměstnanost – velká deprese 30. let – 1/4 aktivního ob. bez práce, vrchol krize v roce 1933).

Stabilní ceny při volných trzích
(a) celková cenová hladina se ani rychle nezvyšuje, ani nesnižuje (ceny jsou měřítkem ekonomických hodnot).
(b) ceny a množství by měly být v co největší míře určovány tržními silami (nabídkou a poptávkou).

Teorie hospodářské cyklu:

Většina hospodářských teorií dnes podtrhuje význam spotřebních a investičních statků dlouhodobého užití. Rozdílné teorie lze rozdělit do dvou skupin:

Vnější - vnější teorie nacházejí příčiny hospodářského cyklu někde vně ekonomického systému - Sluneční skvrny, války, revoluce, volby, v tempech růstu migrací . . .

Vnitřní - vnitřní teorie hledají příčiny cyklů uvnitř dané ekonomiky; takové, které vyvolávají sebegenerující hospodářské cykly, a to tak, že každá expanze plodí recesi a naopak

Politický hospodářský cyklus - je jedna z hlavních vnějších příčin hospodářského cyklu. Existují zde tři hlavní předpoklady pro tuto teorii:

-Od dob Keynese měli tvůrci politiky nástroje ke stimulování ekonomiky

-Voličům se zamlouvají období s nízkou nezaměstnaností, rychlým ekonomickým růstem a nízkou inflací.

-Politici chtějí být znovu zvoleni

Politický hospodářský cyklus vypadá asi takto:

po volbách zavede zvolený politik úsporná opatření s tím, že občané zapomenou na to, že museli spolknout tuto hořkou pilulku. Zhruba rok před volbami se politici začnou snažit o stimulaci ekonomiky. Voliči si pak spíše pamatují konjunkturu než recesi.

Kombinování vnitřních a vnějších faktorů - při kombinovaném přístupu mohou otřesy vznikat vně ekonomiky a vnitřní faktory je mohou prodlužovat a šířit. Tím vnitřním faktorem udržujícím vně vzniklé otřesy jsou investice. Investice jsou ovlivněny růstem prodejů a produktu. Tento vztah je znám pod pojmem princip akcelerátoru.

Účinky makroekonomické politiky v modelu AS/AD:

Monetární politika používá thrupeněz k ovlivnění AD. Monetární expanze = zvýšení AD. V dlouhém období je inflace čistě monetární jev, protože AS je vertikální a posun Ad způsobí pouze růst cenové hladiny. Maximálně účinná je monetární politika v krátkém období. Restrikce má za následek posun AD doleva dolů. Monetární expanze = zvýšení nabídky peněz.

Fiskální politika ovlivňuje přímo AD. Fiskální expanze má za následek posun Ad doprava nahoru. Jedná se zvýšení některé položky AD. Nejčastěji se jedná o zvýšení vládních nákupů. Fiskální politika je maximálně účinná v případě horizontální křivky AS a maximálně neúčinná v případě vertikální AS. Uplatňuje se tzv. crowding out efekt (vytěsňovací efekt) kdy dochází k vytěsňování soukromých investic. Vládní výdaje mají tendenci vytěsňovat soukromé investice.


14. Ekonomický růst, hospodářské cykly


Okunův zákon -klesne-li skutečný GNP o dvě procenta vůči potencionálnímu GNP, potom míra nezaměstnanosti vzroste přibližně o jedno procento.

Potenciální produkt - maximální úroveň GNP, kterou lze dosahovat při daném stavu technologie a počtu obyvatelstva, aniž dochází k urychlení inflace; někdy se též nazývá produktem vysoké zaměstnanosti. Dnes se všeobecně chápe jako úroveň produktu, která odpovídá přirozené míře nezaměstnanosti.

Charakteristika hospodářského cyklu:

Hospodářské cykly jsou výkyvy celkové ekonomické aktivity vyznačující se současnou expanzí nebo kontrakcí produktu ve většině sektorů ekonomiky. K cyklu dochází jestliže skutečný produkt vzhledem k potencionálnímu buď klesá, nebo stoupá ( kolísá okolo potencionálního produktu). Dnes dělíme hospodářské cykly na fáze. Vrcholy a sedla jsou body obratu, recese a expanze jsou hlavními fázemi cyklu. Hospodářství se ocitá v recesi, jestliže reálný GNP ve dvou po sobě následujících čtvrtletích klesal. Recese končí v sedle, poté následuje zotavení (expanze), vrchol, recese, sedlo . . .

Obvyklé vztahy z průběhu cyklů při recesi:

- často prudce klesají spotřebitelské nákupy, zatímco firemní zásoby statků dlouhodobé spotřeby stoupají. Firmy reagují snížením výroby a reálný GNP klesá. Poté klesají firemní investice do budov a zařízení.

- Při poklesu poptávky po práci lze nejprve zaznamenat zkrácení průměrného pracovního týdne, poté dochází ke zvyšování nezaměstnanosti.

- Zisky firem v období recese prudce klesají, obvykle nastává propad cen obyčejných akcií, klesají také úrokové míry.

Konjunktura je zrcadlovým obrazem recese.

Keynesiánsky orientované teorie hospodářského cyklu a kritika jednoduché keynesiánské spotřební funkce

- příčinu cyklického kolísání ekonomiky vidí ve změnách objemu investic a státních výdajů a jimi vyvolané změny objemu spotřebních výdajů;


- keynesiánští ekonomové pracují se spotřební funkcí, kde je spotřeba funkcí běžného důchodu (tj. důchodu obdrženého v běžném období) – jednoduchá keynesiánská spotřební funkce = C = Co + mpc.YD – tato funkce je dost nestabilní, s tím ,jak kolísá reálný produkt, kolísá i spotřeba, což vyvolává další multiplikované kolísání reálného důchodu.

- v roce 1957 – Friednam přišel s jinou spotřební funkcí, která je založena na teorii permanentního důchodu – tvrdí, že spotřeba reaguje pouze na permanentní (trvalé) změny důchodu, ale ne na dočasné změny. Spotřební funkce vyjadřuje, že jednotlivec věnuje na spotřebu podíl (p) svého očekávaného permanentního důchodu (YP) = C = p . YP – permanentní důchod = průměrný důchod, který podle svého očekávání obdrží lidé během určitého časového období; mezní sklon ke spotřebě z permanentního důchodu (p) závisí na individuálních preferencích, na výši reálné úrokové sazby a na proměnlivosti běžného důchodu; jednotlivci formují svůj odhad permanentního důchodu na základě adaptivních očekávání; závěr – spotřeba reaguje mnohem méně na změny běžného důchodu než předpokládají keynesiánské modely, hodnota multiplikátoru je nižší a multiplikační efekt mnohem slabší, ekonomika jako celek je mnohem stabilnější;

Makroekonomie – otázka č. 20

Hospodářský cyklus v pojetí monetaristů a nové klasické makroekonomie
- ekonomové, kteří mají blízko k monetarismu a nové klasické makroekonomii, nalézají častou příčinu cyklického kolísání ekonomiky v kolísání tempa růstu pen. nabídky – tempo růstu nabídky peněz před recesí klesá a před konjunkturou roste, HC má tak na svědomí restriktivní nebo expanzivní MP CB

Monetaristé
- své chápání HC staví na teorii přirozené míry nezaměstnanosti a na hypotéze adaptivních očekávání – příčinou kolísání ekon. aktivity jsou změny tempa růstu nabídky peněz, tyto změny způsobují nesoulad mezi očekávanou a skutečnou mírou inflace, dochází k “pomýlení” ekon. subjektů a odchýlení jejich aktivity od dlouhodobě přirozené úrovně – podle Friedmana je HC důsledkem nedokonalých informací (jeho model bývá označován jako model peněžní iluze nebo model pomýlení), neboť jednotlivci tvoří svá očekávání adaptivně na základě minulých zkušenosti, nesoulad mezi očekávanou a skutečnou mírou inflace trvá jen krátkodobě, v dlouhém období se očekávání opraví a přizpůsobí podle skutečného vývoje ekonomiky


Nová klasická makroekonomie
- vypracovala podobnou teorii – teorii rovnovážného HC – je důležité, zda je změna tempa růstu nabídky peněz ekonomickými subjekty očekávána nebo ne – tato škola tvoří očekávání racionálně, tj. na základě všech dostupných informací o minulém, současném i budoucím vývoji ekon. proměnných, není důležité, zda se jedná o krátké nebo dlouhé období

- neočekávaná změna – stejný výsledek jako u monetaristů

- očekávaná změna – růst AD doprovází okamžité snížení AS, ekonomika se tak ani krátkodobě nevychýlí ze své dlouhodobé rovnováhy

- nesprávně očekávaná změna – může ekonomiku zavést do recese

Politický hospodářský cyklus

- podstatu cyklických výkyvů hledají v politické sféře – hlavními iniciátory politického hosp. cyklu jsou vláda a vládnoucí část parlamentu, které mají zájem na expanzivní fiskální politice v období těsně před novými volbami a centrální banka, která často podléhá politickým tlakům a zásadám fungování byrokratické instituce,

Politická Phillipsova křivka
- politikové si uvědomují existenci krátkodobého substitučního vztahu mezi inflací a nezaměstnaností a možnost využití tohoto vztahu k politickým ziskům;


Teorie reálného hospodářského cyklu
- příčiny vzniku hospodářského cyklu vidí v kolísání reálných veličin a zaměřuje se na nabídkovou stranu ekonomiky; tvrdí, že některé cyklické pohyby ekonomiky vznikají zdánlivě na straně poptávky, ale ve skutečnosti jsou vyvolány změnami nabídkové strany ekonomiky;

- recese nebo konjunktura může být vyvolána nabídkovými šoky, které snižují nebo zvyšují výrobku kapacitu ekonomiky – za nabídkové šoky lze označit různé reálné poruchy (ty vyvolává např. změna přírodních podmínek, technologické šoky, nákladové šoky, změna spotřebitelských preferencí,

- podle teoretiků jsou peněžní změny důsledkem a ne příčinou hospodářského cyklu; korelace mezi nominálním produktem a peněžní zásobou nevychází z monetární báze, která je kontrolována CB – vychází spíše ze změn pen. zásoby, které jsou vyvolány chováním subjektů, kteří jsou ovlivňováni hosp. cyklem – tj. chováním komerčních bank, jejich věřitelů a dlužníků.