Determinanty poptávky:

- průměrný důchod spotřebitelů – jestliže důchody stoupají, mají lidé tendenci kupovat si téměř všeho více

- velikost trhu (měřená velikostí populace)

- cena a dostupnost příbuzných zboží – zvlášť důležitý je tento vztah mezi substituty; poptávka po statku A bude spíše nízká, pokud bude mít substituční výrobek nízkou cenu

- vkus a preference – vkus = soubor rozličných společenských a historických faktorů, které mohou odrážet skutečné psychologické nebo fyziologické potřeby, mohou zahrnovat uměle vytvořené touhy, mohou obsahoval silný prvek tradice nebo náboženství

- další specifické faktory (např. déšť u deštníků, množství sněhu u lyží apod.)


→ posun poptávkové křivky směrem doprava – v důsledku vzestupu poptávky z jiných důvodů, než cenových (změna ceny znamená pohyb po poptávkové křivce)

Proces utváření nabídky

- nabídkou míníme množství statku, které jsou firmy ochotny vyrábět a prodávat (resp. uvádíme nabízené množství statku do vztahu k jeho tržní ceně, a to při neměnných ostatních podmínkách – výrobní N, ceny substitutů, organizace trhu)

= nabídková funkce (resp. křivka) určitého zboží vyjadřuje vztah mezi jeho tržní cenou a mezi množstvím tohoto zboží, které jsou výrobci ochotni vyrábět a prodávat


→ sklon nabídkové křivky – křivka roste zdola a zleva směrem nahoru a doprava

- důvod: důležitou příčinou je zákon klesajících výnosů

Časové preference spotřebitele

Spotřebitel obvykle požaduje více jednotek budoucí spotřeby statku C za to, že se vzdá jedné jednotky současné spotřeby. Aby byl typický spotřebitel ochoten se vzdát současné spotřeby, musí získat určitou výhodu – musí v budoucnu mít možnost dosáhnout vyšší spotřeby statku C (o t jednotek) – tj. tzv. netrpělivost spotřebitele (tendence dávat přednost současnosti před budoucností).


Linie tržních příležitostí
Spotřebitel zná výši svého současného příjmu a tak ví, že při určité ceně statku C si bude moci dnes koupit c0 jednotek výrobku C. protože neexistuje riziko, zná i výši svého budoucího příjmu a ví, že v budoucnu bude nakupovat c1 jednotek (pokud nebude využívat služeb kapitálového trhu, nebo si sám doma neuspoří) bod A na obr.2. přihlédneme-li k existenci kapitálového trhu, pak spotřebitel nevynaloží celý současný příjem okamžitě a nákup, ale část ho uspoří (a tím sníží svou dnešní spotřebu) a použije úspory společně se svým příjmem, který získá v budoucím období, ke zvýšení budoucí spotřeby (kombinace na úsečce HA. Půjčka mu umožní zvýšit jeho současnou spotřebu statku C, avšak ji bude muset splatit ze svého příjmu v budoucnu. Kromě splacení půjčky bude muset spotřebitel též zaplatit věřiteli úrok ve výši r jednotek, tím se sníží jeho budoucí spotřeba (kombinace na úsečce AJ). Celá přímka HJ představuje linii tržních příležitostí – udává kombinace současné a budoucí spotřeby zboží C dostupné spotřebiteli při určité současné a budoucí ceně statku C a při dané výši jeho celkového příjmu.

Úsek HA – vystupuje jako věřitel

Úsek AJ – pozice dlužníka

Bod H – spotřebitel se vzdal veškeré své současné spotřeby na úkor své budoucí spotřeby

Bod J – spotřebitel se vzdal budoucí spotřeby a příjem z obou období používá pro svou současnou spotřebu statku.

1) TEORIE CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE.

VOLBA SPOTŘEBITELE A TEORIE INDIVIDUÁLNÍ POPTÁVKY. KARDINALISTICKÁ A ORDINALISTICKÁ VERZE MEZNÍ UŽITEČNOSTI, TEORIE MEZNÍ UŽITEČNOSTI A ROVNOVÁHA SPOŘEBITELE. DETERMINANTY POPTÁVKY, PRAKTICKÝ VÝZNAM CENOVÉ, DůCHODOVÉ A KŘÍŽOVÉ PRUŽNOSTI POPTÁVKY


Teorie chování spotřebitele řeší dva základní problémy: jak důchod získat a jak ho vynaložit – rozdělit na nákup různých statků. Racionálně jednající spotřebitel maximalizuje užitek. Racionalita znamená, že neuskutečním činnost, jejíž náklady by pro mne byly vyšší než prospěch z této činnosti.Ve svém rozhodování je však spotřebitel omezen důchodem. Užitek přitom plyne z preference spotřebitele.


Teorie mezní užitečnosti

Preference – reprezentují individuální oblíbenosti a neoblíbenosti

Užitečnost – je uspokojení nebo prospěch, jehož spotřebitel dosáhne ze spotřeby statků. Užitek je veličina ukazující směr preferencí. Pokud spotřebitel nalezne nejvíce preferovanou situaci, maximalizuje užitek