V případě kladné externality

– nebere její původce v úvahu dodatečný užitek, který přináší jinému subjektu, důsledkem však není pouze soukromý mezní užitek, ale celkový mezní užitek a pro směnu zboží není určující mezní míra substituce, ale celkový mezní míra substituce

Celkový mezní užitek (SMU) je součtem soukromého mezního užitku pro původce činnosti a externího mezního užitku (EMU) pro ostatní

SMU = MU + EMU

Celková mezní míra substituce (SMRS) – je míra, ve které si spotřebitelé přejí směňovat jedno zboží za druhé.

Pro efektivní alokaci musí být splněna podmínka SMRPT = SMRS.

U externalit se ale celkové a soukromé míry odlišují a cenový systém není schopen navozovat efektivní alokaci.


Záporné externality a efektivnost
Vyrábíme-li statek X (bez externalit) a Y (s externalitami), pak při výrobě X se celkové mezní náklady = soukromým, u Y jsou celkové mezní větší než soukromé. Nutnou podmínkou je vyrovnanost celkové mezní míry transformace produktu s celkovou mezní mírou substituce SMRPT = SMRS. Protože se soukromá a společenská mezní míra transformace produktu nerovnají, nejsou vytvořeny podmínky pro optimální alokaci zdrojů mezi výrobu zboží X a Y. soukromý sektor má tendenci vyrábět příliš mnoho zboží, jehož výroba je spojena se zápornými externalitami, protože rozhodování o výši výstupu zakládá na podhodnocených nákladech.


Společenské náklady neefektivnosti – obr. 2

Společensky efektivní výše výstupu (SMU =SMC) – bod E, křivka SMC = MC + EMC, výše výstupu je však určována průsečíkem MC a SMU (D) – bod F. takto určený výstup Y1 je ve srovnání s celkově efektivní výši výstupu YE příliš velký. Zdrojem neefektivnosti je neadekvátní cena produkce. Tržní cena P1 je příliš nízká na to, aby byly uhrazeny celkové mezní náklady( to by umožnila až cena P2). Celkové náklady neefektivnosti – šrafovaná plocha.

1) TEORIE CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE.

VOLBA SPOTŘEBITELE A TEORIE INDIVIDUÁLNÍ POPTÁVKY. KARDINALISTICKÁ A ORDINALISTICKÁ VERZE MEZNÍ UŽITEČNOSTI, TEORIE MEZNÍ UŽITEČNOSTI A ROVNOVÁHA SPOŘEBITELE. DETERMINANTY POPTÁVKY, PRAKTICKÝ VÝZNAM CENOVÉ, DůCHODOVÉ A KŘÍŽOVÉ PRUŽNOSTI POPTÁVKY


Teorie chování spotřebitele řeší dva základní problémy: jak důchod získat a jak ho vynaložit – rozdělit na nákup různých statků. Racionálně jednající spotřebitel maximalizuje užitek. Racionalita znamená, že neuskutečním činnost, jejíž náklady by pro mne byly vyšší než prospěch z této činnosti.Ve svém rozhodování je však spotřebitel omezen důchodem. Užitek přitom plyne z preference spotřebitele.


Teorie mezní užitečnosti

Preference – reprezentují individuální oblíbenosti a neoblíbenosti

Užitečnost – je uspokojení nebo prospěch, jehož spotřebitel dosáhne ze spotřeby statků. Užitek je veličina ukazující směr preferencí. Pokud spotřebitel nalezne nejvíce preferovanou situaci, maximalizuje užitek