Vlády nejsou o nic dokonalejší než trh – nikdy nedosahují dokonalosti atomistických trhů. Vládní selhání vzniká, když akce vlády nedokáží zvýšit ek. efektivnost nebo když vláda přerozděluje důchody nesprávným lidem.
Vláda má tendenci k nadměrné rozpínavosti, protože nemá žádnou ziskovou kontrolu (“poslední řádek”). Volební tlaky mohou vést při pol. rozhodování ke krátkým rozhodovacím horizontům (např. boj o rozpočtový deficit).
C/ VEŘEJNÁ VOLBA A EXTERNALITY
Externalita (efekt přelévání) nastává, když výroba nebo spotřeba způsobuje nedobrov. náklady nebo přínosy jiným; tj. náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné, aniž ti, kdo náklady způsobují, nebo ti, kdo přínosy získávají, za to platí. Je to tedy dopad chování jednoho ekonomického subjektu na blahobyt jiného subjektu, přičemž tento dopad se neodráží v dolarech nebo tržních transakcích.
Veřejné statky jsou statky, jejichž přínos je nedělitelně rozptýlen po celé společnosti bez ohledu na to, zda jednotlivci chtějí tento veřejný statek koupit. Naproti tomu soukromé statky jsou statky, které lze dělit a poskytovat odděleně různým jednotlivcům, aniž vznikají vnější přínosy nebo nálady jiným jednotlivcům. Efektivní poskytování veřejných statků si často vynucuje aktivní přítomnost vlády, zatímco soukromé statky mohou být efektivně alokovány trhy.
Negativní externality vznikají jako nezamýšlený škodlivý vedlejší účinek výr. aktivit.
Zobrazují se příspěvky se štítkemexternality. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemexternality. Zobrazit všechny příspěvky
9. Úloha vlády v ekonomice - mikroekonomické problémy:
Hlavní funkce vlády:
Jedná se o opatření státu, která usilují o mození důsledků tržních selhání na alokační efektivnost a která jsou součástí mikroekonomické politiky státu. Základní formou pro získávání prostředků představují daně. Vláda snižuje pomocí daní výnosy firem a ovlivňuje tak jejich rozhodování. Získané prostředky stát vynakládá na nákup výrobků a služeb, na veřejé výdaje nebo k transferovým platbám. Druhým prvkem mikroekonomické politiky jsou přerozdělovací procesy, způsobené existencí státu a vyvolané jeho aktivní činností.
Externality:
Externalita - nastává tehdy, když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlen náklady nebo výnosy jiným subjektům. Externality mohou kladné nebo záporné.
Kladné extrnality - činnost jednoho ekonomického subjektu přináší užitek jinému, aniž by za to ten drhý platil.
Záporné externality - činnost jednoho ekonomického subjektu přináší náklady druhému, kterému nejsou hrazeny.
Podmínka efektivnosti je, že se společenská mezní míra transformace produktu - míra, ve které může společnost transformovat jedno zboží ve druhé - se musí shodovat se společenskou mezní mírou substituce - mírou, ve které si společnost přeje směňovat jedno zboží za druhé.
Stát má pravomoc omezit výrobu statků, které přináší záporné externality. Nastává zde však problém jak to učinit. První možností je přesné vymezení vlastnických práv doprovázené nízkými náklady na jejich prosazování. Za těchto předpokladů můžeme dospět do stavu, kdy nedochází k externalitám ve výrobě a alokace statků bude efektivní. Toto se nazývá COASEHO teorém. Druhou možností je zavádění sankcí vůči subjektům, jejichž činnost je zdrojem záorných externalit. Sankce mohou mít podobu licencí pokut, poplatků . . . Sankce mohou být stanoveny ve výši externích nákladů na záporné externality. V případě pozitivních externalit je situace přímo opačná. Stát může tuto výrobu podporovat formou dotací. Jak určit výši dotace ? Je nutné najít určitou optimální výši nákladů a ne doatci rovnou externímu užitku. Kdo má doatci hradit ? Pokud je zřejmý příjemce externality, měl ba dotaci hradit on. Pokud není zřejmý příjemce, měl by doatci hradit stát.
Jedná se o opatření státu, která usilují o mození důsledků tržních selhání na alokační efektivnost a která jsou součástí mikroekonomické politiky státu. Základní formou pro získávání prostředků představují daně. Vláda snižuje pomocí daní výnosy firem a ovlivňuje tak jejich rozhodování. Získané prostředky stát vynakládá na nákup výrobků a služeb, na veřejé výdaje nebo k transferovým platbám. Druhým prvkem mikroekonomické politiky jsou přerozdělovací procesy, způsobené existencí státu a vyvolané jeho aktivní činností.
Externality:
Externalita - nastává tehdy, když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlen náklady nebo výnosy jiným subjektům. Externality mohou kladné nebo záporné.
Kladné extrnality - činnost jednoho ekonomického subjektu přináší užitek jinému, aniž by za to ten drhý platil.
Záporné externality - činnost jednoho ekonomického subjektu přináší náklady druhému, kterému nejsou hrazeny.
Podmínka efektivnosti je, že se společenská mezní míra transformace produktu - míra, ve které může společnost transformovat jedno zboží ve druhé - se musí shodovat se společenskou mezní mírou substituce - mírou, ve které si společnost přeje směňovat jedno zboží za druhé.
Stát má pravomoc omezit výrobu statků, které přináší záporné externality. Nastává zde však problém jak to učinit. První možností je přesné vymezení vlastnických práv doprovázené nízkými náklady na jejich prosazování. Za těchto předpokladů můžeme dospět do stavu, kdy nedochází k externalitám ve výrobě a alokace statků bude efektivní. Toto se nazývá COASEHO teorém. Druhou možností je zavádění sankcí vůči subjektům, jejichž činnost je zdrojem záorných externalit. Sankce mohou mít podobu licencí pokut, poplatků . . . Sankce mohou být stanoveny ve výši externích nákladů na záporné externality. V případě pozitivních externalit je situace přímo opačná. Stát může tuto výrobu podporovat formou dotací. Jak určit výši dotace ? Je nutné najít určitou optimální výši nákladů a ne doatci rovnou externímu užitku. Kdo má doatci hradit ? Pokud je zřejmý příjemce externality, měl ba dotaci hradit on. Pokud není zřejmý příjemce, měl by doatci hradit stát.
Mikroekonomická politika
- může omezovat důsledky tržních selhání, přerozdělovat příjmy ve společnosti a podílet se tak na vytváření sociálně přijatelného rozdělení příjmů ve společnosti.
Nedokonalá konkurence (monopolní síla)
- firmy vyrábějí menší objem produkce za vyšší cenu, vznikají náklady mrtvé váhy a snižuje se přebytek spotřebitele oproti jeho velikosti v DK
- na tuto situaci mohou státní orgány reagovat cenovou regulací (regulace na úrovni MC nebo AC)
Externality
- vláda může omezit či přímo zakázat výrobu a prodej zboží, které přináší záporné externality. Jakým způsobem velikost externalit ovlivnit?
a) přesné vymezení vlastnických práv doprovázené nízkými náklady na jejich prosazování
b) zavádění sankcí
- pozitivní externality – státní dotace
Veřejné statky
- nezmenšitelnost a nevylučitelnost … vede k tendenci ekonomických subjektů podílet se na spotřebě a neplatit za ni (problém černého pasažéra)
Asymetrické informace
- stát podporuje volné šíření informací
Selhání státu:
- neúplné informace vedoucí k nepřesnému nebo chybnému rozhodnutí
- délka rozhodovacího procesu
- neúspěch při realizace státních opatření
Nedokonalá konkurence (monopolní síla)
- firmy vyrábějí menší objem produkce za vyšší cenu, vznikají náklady mrtvé váhy a snižuje se přebytek spotřebitele oproti jeho velikosti v DK
- na tuto situaci mohou státní orgány reagovat cenovou regulací (regulace na úrovni MC nebo AC)
Externality
- vláda může omezit či přímo zakázat výrobu a prodej zboží, které přináší záporné externality. Jakým způsobem velikost externalit ovlivnit?
a) přesné vymezení vlastnických práv doprovázené nízkými náklady na jejich prosazování
b) zavádění sankcí
- pozitivní externality – státní dotace
Veřejné statky
- nezmenšitelnost a nevylučitelnost … vede k tendenci ekonomických subjektů podílet se na spotřebě a neplatit za ni (problém černého pasažéra)
Asymetrické informace
- stát podporuje volné šíření informací
Selhání státu:
- neúplné informace vedoucí k nepřesnému nebo chybnému rozhodnutí
- délka rozhodovacího procesu
- neúspěch při realizace státních opatření
7. Tržní selhání
Okolnosti zabraňující tržnímu mechanismu efektivně alokovat zdroje bývají označovány jako příčiny selháni trhu. Nejčastěji uváděnými příčinami tržního selhání v podobě efektivnosti jsou:
a) monopolní síla
b) externality
c) veřejné statky
d) nedokonalé informace
a) Monopolní síla (NK)
Monopolní síla likviduje jednotný poměr pro rozhodování spotřebitelů a výrobců (rozhodování firem je řízeno mezním příjmem, rozhodování spotřebitelů cenou), důsledkem čehož poptávka nenalézá adekvátní odpověď danou možnostmi výrobní technologie a v důsledku toho nejsou zdroje efektivně rozmisťovány.
b) Externality = výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způspbuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům. Náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž by ti, kteří náklady způsobili, či příjmy získali, za ně platili.
1. Kladné externality (vnější úspory) – činnost jednoho ek. subjektu přináší prospěch jinému, přičemž jej tento nemusí hradit.
2. Záporné externality (vnější záporné úspory) – činnost jednoho subjekktu přináší náklady subjektu jinému, které mu nejsou hrazeny.
a) monopolní síla
b) externality
c) veřejné statky
d) nedokonalé informace
a) Monopolní síla (NK)
Monopolní síla likviduje jednotný poměr pro rozhodování spotřebitelů a výrobců (rozhodování firem je řízeno mezním příjmem, rozhodování spotřebitelů cenou), důsledkem čehož poptávka nenalézá adekvátní odpověď danou možnostmi výrobní technologie a v důsledku toho nejsou zdroje efektivně rozmisťovány.
b) Externality = výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způspbuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům. Náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž by ti, kteří náklady způsobili, či příjmy získali, za ně platili.
1. Kladné externality (vnější úspory) – činnost jednoho ek. subjektu přináší prospěch jinému, přičemž jej tento nemusí hradit.
2. Záporné externality (vnější záporné úspory) – činnost jednoho subjekktu přináší náklady subjektu jinému, které mu nejsou hrazeny.
Záporné externality a efektivnost
SMC = MC + EMC
Kladné externality a efektivnost
SMU = D + EMU
c) veřejné statky (obrana, policie, mosty, dálnice, veřejné osvětlení apodobně)
Veřejné statky jsou statky nebo služby, pro které jsou typické dvě důležité vlastnosti:
1. Nezmešitelnost – ať statek spotřebovává kdokoli, nemá jeho spotřeba žádný vliv na to, jaké množství tohoto statku mohou spotřebovávat ostatní
2. Nevyučitelnost – buď není vůbec možné nebo je neuvěřitelně nákladné neplatící spotřebitele ze spotřeby tohoto statku vyloučit.
Optimální množství veřejného statku
d) asymetrická informace = jedna strana trhu více než druhá, vzniká v důsledku:
- utajené činnosti (jde o takové činnosti, které nemohou být přesně a bez dodatečných nákladů pozorovatelné)
- utajené informace (situace, kdy jedna strana trhu má více odborných znalostí)
Asymetričnost informací vede ke dvěma dílčím problémům:
1. morální hazard – činnost jednoho ekonomického subjektu (informovaného), který při maximalizaci svého užitku snižuje užitek ostatních (neinformovaných) účastníků tržní transakce (vztah agent-nájemce)
2. nepříznivý výběr – proces, který vede k tomu, že méně žádoucí subjekty trhu se budou účastnit směny spíše než ostatní
Kladné externality a efektivnost
SMU = D + EMU
c) veřejné statky (obrana, policie, mosty, dálnice, veřejné osvětlení apodobně)
Veřejné statky jsou statky nebo služby, pro které jsou typické dvě důležité vlastnosti:
1. Nezmešitelnost – ať statek spotřebovává kdokoli, nemá jeho spotřeba žádný vliv na to, jaké množství tohoto statku mohou spotřebovávat ostatní
2. Nevyučitelnost – buď není vůbec možné nebo je neuvěřitelně nákladné neplatící spotřebitele ze spotřeby tohoto statku vyloučit.
Optimální množství veřejného statku
d) asymetrická informace = jedna strana trhu více než druhá, vzniká v důsledku:
- utajené činnosti (jde o takové činnosti, které nemohou být přesně a bez dodatečných nákladů pozorovatelné)
- utajené informace (situace, kdy jedna strana trhu má více odborných znalostí)
Asymetričnost informací vede ke dvěma dílčím problémům:
1. morální hazard – činnost jednoho ekonomického subjektu (informovaného), který při maximalizaci svého užitku snižuje užitek ostatních (neinformovaných) účastníků tržní transakce (vztah agent-nájemce)
2. nepříznivý výběr – proces, který vede k tomu, že méně žádoucí subjekty trhu se budou účastnit směny spíše než ostatní
V případě kladné externality
– nebere její původce v úvahu dodatečný užitek, který přináší jinému subjektu, důsledkem však není pouze soukromý mezní užitek, ale celkový mezní užitek a pro směnu zboží není určující mezní míra substituce, ale celkový mezní míra substituce
Celkový mezní užitek (SMU) je součtem soukromého mezního užitku pro původce činnosti a externího mezního užitku (EMU) pro ostatní
SMU = MU + EMU
Celková mezní míra substituce (SMRS) – je míra, ve které si spotřebitelé přejí směňovat jedno zboží za druhé.
Pro efektivní alokaci musí být splněna podmínka SMRPT = SMRS.
U externalit se ale celkové a soukromé míry odlišují a cenový systém není schopen navozovat efektivní alokaci.
Záporné externality a efektivnost
Vyrábíme-li statek X (bez externalit) a Y (s externalitami), pak při výrobě X se celkové mezní náklady = soukromým, u Y jsou celkové mezní větší než soukromé. Nutnou podmínkou je vyrovnanost celkové mezní míry transformace produktu s celkovou mezní mírou substituce SMRPT = SMRS. Protože se soukromá a společenská mezní míra transformace produktu nerovnají, nejsou vytvořeny podmínky pro optimální alokaci zdrojů mezi výrobu zboží X a Y. soukromý sektor má tendenci vyrábět příliš mnoho zboží, jehož výroba je spojena se zápornými externalitami, protože rozhodování o výši výstupu zakládá na podhodnocených nákladech.
Společenské náklady neefektivnosti – obr. 2
Společensky efektivní výše výstupu (SMU =SMC) – bod E, křivka SMC = MC + EMC, výše výstupu je však určována průsečíkem MC a SMU (D) – bod F. takto určený výstup Y1 je ve srovnání s celkově efektivní výši výstupu YE příliš velký. Zdrojem neefektivnosti je neadekvátní cena produkce. Tržní cena P1 je příliš nízká na to, aby byly uhrazeny celkové mezní náklady( to by umožnila až cena P2). Celkové náklady neefektivnosti – šrafovaná plocha.
Celkový mezní užitek (SMU) je součtem soukromého mezního užitku pro původce činnosti a externího mezního užitku (EMU) pro ostatní
SMU = MU + EMU
Celková mezní míra substituce (SMRS) – je míra, ve které si spotřebitelé přejí směňovat jedno zboží za druhé.
Pro efektivní alokaci musí být splněna podmínka SMRPT = SMRS.
U externalit se ale celkové a soukromé míry odlišují a cenový systém není schopen navozovat efektivní alokaci.
Záporné externality a efektivnost
Vyrábíme-li statek X (bez externalit) a Y (s externalitami), pak při výrobě X se celkové mezní náklady = soukromým, u Y jsou celkové mezní větší než soukromé. Nutnou podmínkou je vyrovnanost celkové mezní míry transformace produktu s celkovou mezní mírou substituce SMRPT = SMRS. Protože se soukromá a společenská mezní míra transformace produktu nerovnají, nejsou vytvořeny podmínky pro optimální alokaci zdrojů mezi výrobu zboží X a Y. soukromý sektor má tendenci vyrábět příliš mnoho zboží, jehož výroba je spojena se zápornými externalitami, protože rozhodování o výši výstupu zakládá na podhodnocených nákladech.
Společenské náklady neefektivnosti – obr. 2
Společensky efektivní výše výstupu (SMU =SMC) – bod E, křivka SMC = MC + EMC, výše výstupu je však určována průsečíkem MC a SMU (D) – bod F. takto určený výstup Y1 je ve srovnání s celkově efektivní výši výstupu YE příliš velký. Zdrojem neefektivnosti je neadekvátní cena produkce. Tržní cena P1 je příliš nízká na to, aby byly uhrazeny celkové mezní náklady( to by umožnila až cena P2). Celkové náklady neefektivnosti – šrafovaná plocha.
Kladné externality a neefektivnost – obr. 3
Křivka poptávky D vyjadřuje soukromý mezní užitek pro původce činnosti, ten volí rozsah Y1 své činnosti odpovídající bodu F. uvažovaná činnost však produkuje externí užitek jiným – křivka EMU, celkový mezní užitek SMU = D + EMU.Celkově efektivní úroveň výstupu YE určuje bod E. neefektivnost vzniká proto, že provozovatel nezískává veškerý užitek, který plyne z jeho činnosti, cena P1 je příliš nízká na to, aby ho přiměla k výstupu na celkově žádoucí úroveň YE, celkové náklady neefektivnosti – šrafovaná část – rozdíl mezi SMU a SMC.
Možnosti dosažení efektivnější alokace zdrojů při existenci externalit
Snaha o začlenění – internalizaci negativních externalit do nákladů jejich původců. Internalizaci externalit by měla předcházet jejich identifikace, kvalifikace a ocenění. Existují tři možnosti internalizace:
1) stanovit jasná soukromá vlastnická práva (tj. právně stanovený nárok na vlastnictví určitého vzácného zdroje jednotlivcem a je vynutitelné u soudu) původce určité negativní externality je ze zákona odpovědný za škodu způsobenou jiným osobám.
2) Pomocí opravných daní a dotací – tj. zdaňovat ty aktivity, které vytvářejí externí náklady a dotovat aktivity, které přinášejí externí prospěch
Pigouova daň – je daň vybíraná z každé jednotky produkce znečišťovatele a představuje částku rovnající se mezní škodě způsobené společnosti při efektivní úrovni produkce. Snížení produkce znamená efektivnější využití zdrojů, neboť tím, že Pigouva daň přinutí výrobce brát v úvahu externí náklady vznikající jejich výrobou, přiměje je vyrábět efektivně.
Dotace – je platba, kterou vláda poskytuje výrobci v závislosti na rozsahu výroby a představuje částku rovnající se meznímu externímu prospěchu při efektivní úrovni produkce.
Možnosti dosažení efektivnější alokace zdrojů při existenci externalit
Snaha o začlenění – internalizaci negativních externalit do nákladů jejich původců. Internalizaci externalit by měla předcházet jejich identifikace, kvalifikace a ocenění. Existují tři možnosti internalizace:
1) stanovit jasná soukromá vlastnická práva (tj. právně stanovený nárok na vlastnictví určitého vzácného zdroje jednotlivcem a je vynutitelné u soudu) původce určité negativní externality je ze zákona odpovědný za škodu způsobenou jiným osobám.
2) Pomocí opravných daní a dotací – tj. zdaňovat ty aktivity, které vytvářejí externí náklady a dotovat aktivity, které přinášejí externí prospěch
Pigouova daň – je daň vybíraná z každé jednotky produkce znečišťovatele a představuje částku rovnající se mezní škodě způsobené společnosti při efektivní úrovni produkce. Snížení produkce znamená efektivnější využití zdrojů, neboť tím, že Pigouva daň přinutí výrobce brát v úvahu externí náklady vznikající jejich výrobou, přiměje je vyrábět efektivně.
Dotace – je platba, kterou vláda poskytuje výrobci v závislosti na rozsahu výroby a představuje částku rovnající se meznímu externímu prospěchu při efektivní úrovni produkce.
Externality
Externalita se objevuje tehdy, když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům, aniž by ti, kteří způsobili náklady či získali příjmy, za ně platili. Vždy jde o vztah, který není postižen systémem cen.
1) kladné externality – činnost jednoho subjektu přináší prospěch jinému subjektu a ten náklady s ním spojené nemusí hradit (hlídací pes odradí zloděje i od domů sousedů)
2) záporné externality – činnost jednoho subjektu přináší náklady jinému subjektu, které mu nejsou hrazeny, a on z nich současně nezískává žádnou výhodu (vypouštění chemických odpadů)
Externality vedou k tomu, že v případě činnosti s externími náklady existuje tendence k většímu než efektivnímu poskytování těchto činností, v případě externího prospěchu naopak tendence k menšímu než efektivnímu zabezpečování těchto aktivit. Vedou tedy k neefektivnosti.
Je-li s výrobou spojena existence záporných externalit, výrobce při volbě výše výstupu porovnává cenu a mezní náklady, přičemž bere v úvahu pouze soukromé mezní náklady nikoli dodatečné náklady vznikající jiným subjektům. Formování ceny tak není založeno na veškerých nákladech.
Celkové mezní náklady (SMC) jsou dány součtem soukromých mezních nákladů výroby a externích mezních nákladů (EMC) … SMC = MC + EMC
Celková mezní míra transformace produktu (SMRPT) je míra, ve které může společnost transformovat jedno zboží ve druhé, je určena poměrem celkových mezních nákladů ve výrobě Y a X …..SMRPT = SMCY / SMCX
1) kladné externality – činnost jednoho subjektu přináší prospěch jinému subjektu a ten náklady s ním spojené nemusí hradit (hlídací pes odradí zloděje i od domů sousedů)
2) záporné externality – činnost jednoho subjektu přináší náklady jinému subjektu, které mu nejsou hrazeny, a on z nich současně nezískává žádnou výhodu (vypouštění chemických odpadů)
Externality vedou k tomu, že v případě činnosti s externími náklady existuje tendence k většímu než efektivnímu poskytování těchto činností, v případě externího prospěchu naopak tendence k menšímu než efektivnímu zabezpečování těchto aktivit. Vedou tedy k neefektivnosti.
Je-li s výrobou spojena existence záporných externalit, výrobce při volbě výše výstupu porovnává cenu a mezní náklady, přičemž bere v úvahu pouze soukromé mezní náklady nikoli dodatečné náklady vznikající jiným subjektům. Formování ceny tak není založeno na veškerých nákladech.
Celkové mezní náklady (SMC) jsou dány součtem soukromých mezních nákladů výroby a externích mezních nákladů (EMC) … SMC = MC + EMC
Celková mezní míra transformace produktu (SMRPT) je míra, ve které může společnost transformovat jedno zboží ve druhé, je určena poměrem celkových mezních nákladů ve výrobě Y a X …..SMRPT = SMCY / SMCX
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)