3) Ovlivňování alokace zdrojů (snaha o zvýšení efektivnosti)

- MIE aspekt vládní politiky (směřuje k otázkám CO a JAK)

- u TE se předpokládá, že každá MIE otázka bude řešena především trhem

- tržní selhání:

§ zhroucení dokonalé konk. à protimonopolní politika, regulace, rozdělení fm

§ existence významných externalit – vládní podpory

§ diskriminace na trzích práce

4) zavádění programů, kt. ovlivňují rozdělování důchodů

V nejchudších společnostech je málo přebytečného důchodu, který lze odejmout těm, kteří jsou na tom lépe, a poskytnout jej těm nejchudším. Jak však společnosti bohatnou, věnují více zdrojů na humanitární účely. Nejrozvinutější EKO dnes uznávají jako normu, že děti nesmí hladovět v důsledku ek. postavení svých rodičů, že chudí lidé nesmí umírat v mladém věku pro nedostatek peněz na potřebnou lázeňskou péči, že starým lidem musí být dopřáno prožít stáří s určitým důchodovým minimem.


B/ TEORIE VEŘEJNÉ VOLBY

Teorie veřejné volby je vědní obor ekonomie, kt. studuje, jak vlády rozhodují (o úrovni daní a spol. spotřeby, o rozsahu TR; zkoumá nekonzistence v legisl. rozhodnutích). Teorie veřejné volby si klade otázky CO, JAK a PRO KOHO ve veřejném sektoru.

UPŘESŇUJÍCÍ POD. PLATNOSTI TEORIE NEVIDITELNÉ RUKY

Teorie neviditelné ruky plně působí pouze v modelu dokonalé konkurence à okolnosti oslabující platnost této teorie:


à Tržní selhání
a) nedokonalá konkurence – monopol

- firma může zvýšit cenu výstupu nad úroveň svých MC

à spotřebitelé kupují těchto S méně, než by kupovali za dokonalé konkurence

b) externality (záporné)

- objevují se v případě, když trh neregistruje vedlejší efekty výroby či spotřeby

Teorie dokonalé konkurence si i v tomto případě zachovává určitou platnost (v dl. období se často ukáže, že mnohé nedokonalosti jsou přechodné).


à Nepřijatelné rozdělení důchodu
Rozdělení důchodu a spotřeby v TE odráží výchozí vybavení zděděným nadáním a bohatstvím a současně velký počet rozmanitých faktorů, jako jsou diskriminace, úsilí, zdraví a štěstí.

Mikroekonomická politika

- může omezovat důsledky tržních selhání, přerozdělovat příjmy ve společnosti a podílet se tak na vytváření sociálně přijatelného rozdělení příjmů ve společnosti.


Nedokonalá konkurence (monopolní síla)

- firmy vyrábějí menší objem produkce za vyšší cenu, vznikají náklady mrtvé váhy a snižuje se přebytek spotřebitele oproti jeho velikosti v DK

- na tuto situaci mohou státní orgány reagovat cenovou regulací (regulace na úrovni MC nebo AC)


Externality

- vláda může omezit či přímo zakázat výrobu a prodej zboží, které přináší záporné externality. Jakým způsobem velikost externalit ovlivnit?

a) přesné vymezení vlastnických práv doprovázené nízkými náklady na jejich prosazování

b) zavádění sankcí

- pozitivní externality – státní dotace


Veřejné statky

- nezmenšitelnost a nevylučitelnost … vede k tendenci ekonomických subjektů podílet se na spotřebě a neplatit za ni (problém černého pasažéra)


Asymetrické informace

- stát podporuje volné šíření informací


Selhání státu:

- neúplné informace vedoucí k nepřesnému nebo chybnému rozhodnutí

- délka rozhodovacího procesu

- neúspěch při realizace státních opatření

7. Tržní selhání

Okolnosti zabraňující tržnímu mechanismu efektivně alokovat zdroje bývají označovány jako příčiny selháni trhu. Nejčastěji uváděnými příčinami tržního selhání v podobě efektivnosti jsou:

a) monopolní síla

b) externality

c) veřejné statky

d) nedokonalé informace


a) Monopolní síla (NK)

Monopolní síla likviduje jednotný poměr pro rozhodování spotřebitelů a výrobců (rozhodování firem je řízeno mezním příjmem, rozhodování spotřebitelů cenou), důsledkem čehož poptávka nenalézá adekvátní odpověď danou možnostmi výrobní technologie a v důsledku toho nejsou zdroje efektivně rozmisťovány.

b) Externality = výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způspbuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům. Náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž by ti, kteří náklady způsobili, či příjmy získali, za ně platili.

1. Kladné externality (vnější úspory) – činnost jednoho ek. subjektu přináší prospěch jinému, přičemž jej tento nemusí hradit.

2. Záporné externality (vnější záporné úspory) – činnost jednoho subjekktu přináší náklady subjektu jinému, které mu nejsou hrazeny.

ad 1) Určení vlastnických vztahů...

v oblasti vymezení pravidel chování tržních subjektů vláda musí usilovat zejména o co nejzřejmější určení vlastnických vztahů, neboť se tak zabrání plýtvání vzácnými výrobními faktory a za určitých podmínek – jak je vymezuje Coaseho teorém - i vzniku externalit.

Coaseho teorém – říká, že bez ohledu na počáteční rozdělení vlastnických práv bude konečný výsledek v tržní rovnováze efektivní – za podmínek, že počáteční zákonné rozdělení vlastnictví je dobře definováno a že transakce týkající se obchodu vlastnickými právy mají nulové náklady.

Státní regulace přichází v úvahu v podmínkách nedokonalé konkurence. Stát reguluje ceny, které jsou určeny ke kontrole růstu monopolů a k ochraně konkurentů před nežádoucími praktikami monopolních firem.

Antimonopolní politika – programy, které jsou určeny ke kontrole růstu monopolů a k ochraně konkurentů před nežádoucími praktikami monopolních firem (speciální slevy pro privilegované zákazníky, nižší ceny s úmyslem eliminovat konkurenci). Antimonopolní opatření se realizují většinou na základě soudních rozhodnutí.

Ad2) daně ovlivňují rovnováhu na trhu (mění zde realizované rovnovážné množství produkce a rovnovážnou cenu), daně obvykle dopadají nerovnoměrně na jednotlivé tržní subjekty (tj. nedochází k přesunům daňového břemene mezi jednotlivými subjekty) a snižují alokační efektivnost trhu (což je vyjádřeno dodatečným daňovým břemenem)

Volba mezi subvencemi (na odstranění záporných externalit) a poplatky (za znečištění ŽP) závisí na zvážení pozitivních i negativních účinků obou možných opatření na rovnováhu na dílčím trhu a na objem externalit.


Selhávání státu má své příčiny ve dvou oblastech:

- nedokonalé rozhodování státních orgánů, důvodem může být např. informační zpoždění nebo poměrně dlouhý rozhodovací proces státních orgánů.

- Státní orgány mohou také zvolit opatření, která v konečném důsledku působí na hospodářství nepříznivě.

/ nikdy neexistuje absolutní záruka toho, že státní zásahy povedou k dosažení Paretova optima a blahobytu, a stejně tak jako selhává trh, může selhat i vláda.