- může omezovat důsledky tržních selhání, přerozdělovat příjmy ve společnosti a podílet se tak na vytváření sociálně přijatelného rozdělení příjmů ve společnosti.
Nedokonalá konkurence (monopolní síla)
- firmy vyrábějí menší objem produkce za vyšší cenu, vznikají náklady mrtvé váhy a snižuje se přebytek spotřebitele oproti jeho velikosti v DK
- na tuto situaci mohou státní orgány reagovat cenovou regulací (regulace na úrovni MC nebo AC)
Externality
- vláda může omezit či přímo zakázat výrobu a prodej zboží, které přináší záporné externality. Jakým způsobem velikost externalit ovlivnit?
a) přesné vymezení vlastnických práv doprovázené nízkými náklady na jejich prosazování
b) zavádění sankcí
- pozitivní externality – státní dotace
Veřejné statky
- nezmenšitelnost a nevylučitelnost … vede k tendenci ekonomických subjektů podílet se na spotřebě a neplatit za ni (problém černého pasažéra)
Asymetrické informace
- stát podporuje volné šíření informací
Selhání státu:
- neúplné informace vedoucí k nepřesnému nebo chybnému rozhodnutí
- délka rozhodovacího procesu
- neúspěch při realizace státních opatření
Zobrazují se příspěvky se štítkemveřejné statky. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemveřejné statky. Zobrazit všechny příspěvky
Optimální množství veřejného statku
I když MC na spotřebu každého dalšího uživatele jsou nulové, náklady na veřejné statky jistě nulovou hodnotu nemají.
1) u soukromých statků je MU měřen jako dodatečný užitek, který jedinec získává, u veřejných statků MU vyjadřuje, jak každý subjekt ohodnotí dodatečnou jednotku výstupu. Optimální množství veřejného statku určuje rovnost celkového mezního užitku s MC, celkový mezní užitek je dán součtem ohodnocení statku všemi subjekty, které jej užívají (MU jednotlivých subjektů se liší, pouze jejich součet by se měl rovnat MC)
2) každý může spotřebovávat stejné množství veřejného statku, ačkoli mu jednotlivci připisují rozdílné hodnoty.
Obr. 1, dva spotřebitelé veřejného statku, každý má rozdílné preference, křivky D1 a D2 vyjadřují MU, který získávají při spotřebě každé úrovně výstupu. Tržní křivku poptávky D (křivkou ochoty zaplatit za veřejný statek) po veřejném statku získáme vertikálním součtem individuálních křivek (na trhu soukromých statků získáváme tržní poptávkovou křivku horizontálním součtem!). křivka nabídky je stejná jako u soukromých statků, je dána MC výroby (je horizontálou, předpokládá se, že poskytnutí dodatečné jednotky nevyžaduje zvýšení dodatečný nákladů). Optimum (bod E) nasává, když částky, který by oba spotřebitelé byli ochotni dohromady zaplatit za dodatečnou jednotku statku, přesně pokrývají náklady na poskytnutí této dodatečné jednotky.
1) u soukromých statků je MU měřen jako dodatečný užitek, který jedinec získává, u veřejných statků MU vyjadřuje, jak každý subjekt ohodnotí dodatečnou jednotku výstupu. Optimální množství veřejného statku určuje rovnost celkového mezního užitku s MC, celkový mezní užitek je dán součtem ohodnocení statku všemi subjekty, které jej užívají (MU jednotlivých subjektů se liší, pouze jejich součet by se měl rovnat MC)
2) každý může spotřebovávat stejné množství veřejného statku, ačkoli mu jednotlivci připisují rozdílné hodnoty.
Obr. 1, dva spotřebitelé veřejného statku, každý má rozdílné preference, křivky D1 a D2 vyjadřují MU, který získávají při spotřebě každé úrovně výstupu. Tržní křivku poptávky D (křivkou ochoty zaplatit za veřejný statek) po veřejném statku získáme vertikálním součtem individuálních křivek (na trhu soukromých statků získáváme tržní poptávkovou křivku horizontálním součtem!). křivka nabídky je stejná jako u soukromých statků, je dána MC výroby (je horizontálou, předpokládá se, že poskytnutí dodatečné jednotky nevyžaduje zvýšení dodatečný nákladů). Optimum (bod E) nasává, když částky, který by oba spotřebitelé byli ochotni dohromady zaplatit za dodatečnou jednotku statku, přesně pokrývají náklady na poskytnutí této dodatečné jednotky.
Nerovnost mezní míry transformace produktu a mezní míry substituce je dána -
tím, že je mezní příjem ve výrobě zboží nižší než cena tohoto zboží. V důsledku toho se vyrábí méně výrobků než je optimální vzhledem k existujícím preferencím spotřebitelů a technologii výroby.
Monopolní síla likviduje jednotné kritérium rozhodování spotřebitelů a výrobců a následně mechanismus efektivního rozmisťování zdrojů. Zatímco se rozhodování firmy řídí výši mezního příjmu, rozhodování spotřebitelů určuje cena zboží a mezní příjem se s touto cenou neshoduje. Výrobci reagují na jiný soubor relativních cen než spotřebitele. Poptávku spotřebitelů s nabídkou firmy přímo slaďuje pouze rovnost ceny a mezních nákladů, není-li tato podmínka splněna, nejsou zdroje rozmísťovány efektivně.
Veřejné statky
Jsou statky nebo služby, které mají dvě typické vlastnosti:
1) Nedělitelnost – ať tento statek spotřebovává kdokoliv, nemá jeho spotřeba žádný vliv na to, jaké množství tohoto statku mohou spotřebovávat ostatní (silnice, policie). Důsledkem je, že MC při poskytnutí veřejného statku jsou nulové (u soukromého statku jsou rostoucí)
2) Nevylučitelnost – ze spotřeby veřejných statků nelze uživatele vyloučit buď z důvodů neproveditelnosti nebo nepřiměřeně vysokých nákladů na zabezpečení a kontrolu vylučitelnosti. Důsledkem je, že veřejné statky mohou být užívány, aniž by za ně bylo přímo placeno.
Þ vede k tendenci jednotlivců zaujmout pozici černého pasažéra, tedy vyhnout se placení za spotřebu takového statku v naději, že náklady s jeho poskytováním uhradí někdo jiný, a v jistotě, že není možné být ze spotřeby tohoto statku vyloučen.
Þ vede k poskytování zavádějící informace o žádanosti daného statku a následně k vynakládání nedostatečných zdrojů z hlediska reálné celkové potřeby. Proto zodpovědnost za produkci těchto statků přebírají vlády a financují je prostřednictvím povinných daní.
Monopolní síla likviduje jednotné kritérium rozhodování spotřebitelů a výrobců a následně mechanismus efektivního rozmisťování zdrojů. Zatímco se rozhodování firmy řídí výši mezního příjmu, rozhodování spotřebitelů určuje cena zboží a mezní příjem se s touto cenou neshoduje. Výrobci reagují na jiný soubor relativních cen než spotřebitele. Poptávku spotřebitelů s nabídkou firmy přímo slaďuje pouze rovnost ceny a mezních nákladů, není-li tato podmínka splněna, nejsou zdroje rozmísťovány efektivně.
Veřejné statky
Jsou statky nebo služby, které mají dvě typické vlastnosti:
1) Nedělitelnost – ať tento statek spotřebovává kdokoliv, nemá jeho spotřeba žádný vliv na to, jaké množství tohoto statku mohou spotřebovávat ostatní (silnice, policie). Důsledkem je, že MC při poskytnutí veřejného statku jsou nulové (u soukromého statku jsou rostoucí)
2) Nevylučitelnost – ze spotřeby veřejných statků nelze uživatele vyloučit buď z důvodů neproveditelnosti nebo nepřiměřeně vysokých nákladů na zabezpečení a kontrolu vylučitelnosti. Důsledkem je, že veřejné statky mohou být užívány, aniž by za ně bylo přímo placeno.
Þ vede k tendenci jednotlivců zaujmout pozici černého pasažéra, tedy vyhnout se placení za spotřebu takového statku v naději, že náklady s jeho poskytováním uhradí někdo jiný, a v jistotě, že není možné být ze spotřeby tohoto statku vyloučen.
Þ vede k poskytování zavádějící informace o žádanosti daného statku a následně k vynakládání nedostatečných zdrojů z hlediska reálné celkové potřeby. Proto zodpovědnost za produkci těchto statků přebírají vlády a financují je prostřednictvím povinných daní.
Statky soukromé
– dělitelné a vylučitelné
Statky smíšené – mají vlastnosti jak soukromých, tak veřejných statků, mohou být nezmenšitelné a vylučitelné (jízda po mostě je vylučitelná např. některým vozům) nebo mohou být nevylučitelné a zmenšitelné (vzduch může být zmenšitelný emisemi a tím snížen jeho přínos). Mezi hlavní příčiny vzniku smíšených statků patří : externality soukromých statků (očkování jedné osoby přinese kladnou externalitu pro další protože se možnost nákazy sníží), rozsah skupin obyvatel využívajících veřejný statek (přístupnost jen určité skupině lidí), přetíženost veřejného statku (neúměrný počet žáků ve třídě), kolektivní potřeby (zhlédnutí fotbalového zápasu).
Statky záslužné – zboží a služby, který vykazují všechny znaky statků soukromých, ale v případě ponechání jejich spotřeby pouze na tržním mechanismu, by byly spotřebovávány v menším množství, než je společensky žádoucí (podávání svačinek ve škole).
Efektivnost veřejných statků
2 spotřebitelé spotřebovávají jeden soukromý (S)a jeden veřejný statek (V).
Celkový mezní užitek ze spotřeby V je dán součtem MU všech jejich členů SMUV = MUV1 + MUV2
U S dopadne zvýšení výroby o jednotku pouze tomu spotřebiteli, který ji získá (i). Celkovou mezní míru substituce S za V : SMRS = SMUV / MUSi = MUV1/MUSi + MUV2/MUSi. Podmínkou pro efektivní alokaci je
MRPT (V za S) = SMRS (V za S), ale MUVi / MUSi < SMRS (V za S). veřejný statek přináší určitý prospěch nejen určitému spotřebiteli i , ale současně i jiným spotřebitelům. Z tohoto důvodu by měl volný trh tendenci alokovat do výroby veřejného statku nedostatečné množství zdrojů.
Statky smíšené – mají vlastnosti jak soukromých, tak veřejných statků, mohou být nezmenšitelné a vylučitelné (jízda po mostě je vylučitelná např. některým vozům) nebo mohou být nevylučitelné a zmenšitelné (vzduch může být zmenšitelný emisemi a tím snížen jeho přínos). Mezi hlavní příčiny vzniku smíšených statků patří : externality soukromých statků (očkování jedné osoby přinese kladnou externalitu pro další protože se možnost nákazy sníží), rozsah skupin obyvatel využívajících veřejný statek (přístupnost jen určité skupině lidí), přetíženost veřejného statku (neúměrný počet žáků ve třídě), kolektivní potřeby (zhlédnutí fotbalového zápasu).
Statky záslužné – zboží a služby, který vykazují všechny znaky statků soukromých, ale v případě ponechání jejich spotřeby pouze na tržním mechanismu, by byly spotřebovávány v menším množství, než je společensky žádoucí (podávání svačinek ve škole).
Efektivnost veřejných statků
2 spotřebitelé spotřebovávají jeden soukromý (S)a jeden veřejný statek (V).
Celkový mezní užitek ze spotřeby V je dán součtem MU všech jejich členů SMUV = MUV1 + MUV2
U S dopadne zvýšení výroby o jednotku pouze tomu spotřebiteli, který ji získá (i). Celkovou mezní míru substituce S za V : SMRS = SMUV / MUSi = MUV1/MUSi + MUV2/MUSi. Podmínkou pro efektivní alokaci je
MRPT (V za S) = SMRS (V za S), ale MUVi / MUSi < SMRS (V za S). veřejný statek přináší určitý prospěch nejen určitému spotřebiteli i , ale současně i jiným spotřebitelům. Z tohoto důvodu by měl volný trh tendenci alokovat do výroby veřejného statku nedostatečné množství zdrojů.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)