Úkoly finančního hospodaření :

1) Získávat kapitál a finanční zdroje pro zajišťování běžných a dlouhodobých potřeb a pečovat o optimální strukturu kapitálu.

2) Rozhodovat o umístění volných zdrojů a jejich využití.

3) Rozhodovat o rozdělení a využití disponabilního zisku.

4) Vést celý podnik tak, aby vedení odpovídalo požadavkům finančního managementu a aby všechny složky podniku své úkoly plnily s ohledem na správné finanční hospodaření podniku ( např. skladníci - neskladovat dlouho zboží na skladě, aby se mohlo prodat = zisk ).


- Faktory ovlivňující finanční hospodaření podniku :

1) Čas : Např. platební schopnost

2) Riziko : Např. nákup akcií

- faktory :

a) Vnitřní : Např. kvalifikace

b) Vnější : Např. odběratelé, stát, daně, konvertibilita měny


- Zásady dobrého hospodaření :

1) Preference větších výnosů.

2) Preference nižších rizik.

3) Rizikovější transakce mají být výnosnější.

4) Preference dřívějších peněžních příjmů před příjmy pozdějšími.

Maturitní otázka číslo 14 - ekonomie

Téma :
Financování a finanční hospodaření podniku

- Financování podniku :
Financováním podniku rozumíme opatřování a použití kapitálu na provoz a rozšiřování majetku podniku.Podnikatel posuzuje jak obrat zboží, tak i obrat peněžní, se kterým se pojí důležité rozhodování podniku.Finanční rozhodování znamená, že podnikatel řeší otázku potřeb finančních prostředků a otázku zdrojů finančních prostředků, odkud získá finanční prostředků.

- Podstata financování a finančního hospodaření podniku :
Financování a finanční hospodaření je spojeno s peněžním hospodařením podniku.Je to vlastně vytváření peněžních prostředků a peněžních fondů, které se pak rozdělují a využívají.Financování a finanční hospodaření odráží hospodaření podniku.

- O finanční hospodaření podniku se stará :
1) Malý podnik : Majitel, pokladník.
2) Střední podnik : Hlavní účetní
3) Velký podnik : Finanční referát, odborník - finanční manager

Stát - u státních financí, tj. státní rozpočet má na starosti ministerstvo financí.

Nástroje

- těsně souvisejí s veřejnými rozpočty, šířejí s veřejnými financemi

a) diskrétní (záměrná) opatření

- jednorázová rozhodnutí

· změna daňových sazeb

· změna ve struktuře rozpočtových výdajů (škrt celé kapitoly)

· změna ve výši určité rozpočtové položky

b) vestavěné (automatické) stabilizátory

· progresivní daň z příjmů (roste s daňovým základem)

· pojištění v nezaměstnanosti (SP a ZP vyrovnává výkyvy v hospodářském cyklu)

· státní výkup zemědělských přebytků

· subvence a dotace k cenám zemědělské produkce

Názory

· Keynesiáni

- státní rozpočet je dobrý nástroj

- stát je silný

· Klasikové

- schodkové rozpočty jsou špatné

- samé úplatky

Vládní selhání

- nedokáže zvýšit ekonomickou efektivnost

- nedokáže správně přerozdělovat

Finanční pánování zahrnuje:

1) Stanovení finančních cílů podniku

2) Analýzu rozdílů mezi skutečným a cílovým (očekávaným) stavem

3) Souhrn opatření potřebných k dosažení cílů


Stejně jako při plánování všeobecně, rozeznáváme i při finančním plánování časový horizont, který je jeden rok. Je to nejdelší výhled v čase, který jsme předem určili. Podle toho rozeznáváme krátkodobé a dlouhodobé finanční plánování.

Krátkodobé finanční plánování – tím máme na mysli plánování s časovým horizontem několika

měsíců až jednoho roku. Krátkodobé finanční plánování souvisí zejména s běžnou hospodářskou činností podniku.

Dlouhodobé finanční plánování – se obvykle uplatňuje ve výhledu (na časovém horizontu) 2 až 5 let.

Existují však některé oblasti (např. plánování investic), kde se plánuje i s delším výhledem.

Souhrnný dlouhodobý finanční plán – vychází z uvažovaných projektů a dalších opatřeních, které hodlá podnik realizovat na zvoleném časovém horizontu.


Finanční plánování i již probranou finanční analýzu zabezpečuje finanční útvar, který se zaměřuje zpravidla na tyto činnosti:
1) Financování podniku

2) Finanční řízení

3) Finanční plánování

4) Účetnictví

5) Statistiku

Zdroje se také člení z hlediska času, po který je můžeme využívat. Rozeznáváme zdroje krátkodobé a dlouhodobé.

Kritériem pro členění z hlediska času je jeden rok.

Krátkodobé – zdroje financování může podnik získat i jako obchodní úvěr. Dodá-li našemu podniku jiný podnik (dodavatel) nějaký materiál, poskytuje nám tím v podstatě úvěr do té doby, dokud mu nezaplatíme. Zvláštním případem je zbožový úvěr – náklady na dodaný materiál nehradíme penězi, ale výrobky našeho podniku. Pokud jsou úvěry poskytovány v cizích měnách, hovoříme o devizových, popř. i o euroměnových úvěrech.

Úvěry Forma poskytnutí Formy splácení

1) Peněžní Peníze Peníze

2) Obchodní Zboží Peníze

3) Zbožové Zboží Zboží

4) Předplatné Peníze Zboží

5) Devizové a euroměnové Zahraniční peníze Zahraniční peníze


Finanční plánování a řízení – Plánování je proces formulace cílů a cest, kterými lze těchto cílů dosáhnout. Při finančním plánování promítáme možnosti financování a zhodnocování kapitálu do budoucnosti a posuzujeme, jak se projeví důsledky finančního a investičního rozhodování v hospodaření podniku. Výsledkem je finanční plán. Řeší v zásadě otázky „jak utratit peníze“. Finanční plánování pomáhá podniku vyhnout se chybám v budoucnosti.

Finanční řízení podniku zahrnuje dvě skupiny činností, a to:

1) Účetnictví a kontrolu
2) Finanční strategii

Cílem první skupiny činností je formulovat závěry a návrhy opatření na základě pohledu do minulosti.
Předmětem těchto činností je vedení účetnictví, daňová agendy apod. Dosažené evidované výsledky hospodaření podniku jsou podkladem pro jejich finanční analýzu. Druhá skupina činností se zaměřuje především na investiční rozhodování podniku a usměrňování struktury kapitálu včetně rozdělování finančních zdrojů. Tyto činnosti představují především pohled do budoucnosti a jsou podkladem pro finanční plán.

Zdroje financování – Podnik jako ekonomický subjekt rozlišuje finanční prostředky podle jejich původu na
vlastní a cizí zdroje.
Financování z vlastních zdrojů zahrnuje:
1) Interní financování – provádí se využitím zisku po zdanění a odpisů
2) Financování pomocí kapitálových vkladů – vlastník
vkládá do podniku finanční prostředky, které nabývají podobu podílu ve společnosti s ručením omezeným nebo akcií v akciové společnosti.
Financování z cizích zdrojů zahrnuje:
1) Obchodní úvěry – vznikají v důsledku časového nesouladu mezi skutečným dodáním materiálu a placením dodávek.
2) Bankovní úvěry – kapitál poskytne peněžní ústav za sjednaných podmínek.

Finanční stránka činnosti podniku

- peníze


1) prostředník směny

2) všeobecný ekvivalent (měnitel)

- peněžní soustava

= systém peněz, který vydává centrální banka urč. státu (ČNB – centrální banka ČR)

- cizí peníze na území našeho státu se nazývají valuty

- vývoj peněz

1) směna zboží za zboží

2) některé zboží se začalo využívat jako všeobecný měnitel (sůl, kakaové boby, plátno, perly,…)

3) kovové peníze – zlato (stříbro)

4) vznik papírových peněz (z americké války S-J – 1860)

5) přechod k bezhotovostnímu placení



Aktualizace

a) mince

- vyrobeny r. 1993 v zahraničí (Kanada)

- nyní – už si je vyrábíme sami (jablonecká bižuterie)

- životnost v průměru 5 let

- náklady na jednu minci = 5 Kč

b) bankovky

- 2 roky životnost

- náklady nižší

- zákl. znaky: vodotiskový papír, kontrolní číslice na nejtmavším místě (rameno), „prázdné místo“ – další obrázek, lurexový proužek – hodnota, slepecká značka



- Rašín, Engliš – ministři financí první republiky

- za 1 Kč = 1200 DEM (1923)

- první peníze – přes víkend – Rašín – 1919

- 1953 – měnová reforma – na Rusko

- 1945 – Německo – Erhart – velmoc



Funkce peněz

1) kupní a platební prostředek – hotovost i depozitní peníze

2) vyjádření ekonomických veličin – peníze používáme k charakteristice urč. ekonom. Situace (N podniku, mzdy zaměstnanců)

3) prostředek k uchování majetku



Likvidita

= schopnost fy dostát všem svým závazkům

- ukazatel, podle kterého se hodnotí úspěšnost fy

- dlouhodobá nelikvidnost fy – likvidace (konkurz)

- špatně hospodařící fy se dostávají do tzv. konkurzu

- fa je zlikvidována podle Zákona o konkurzu a vyrovnání (platí od r. 1993)

- zatím bylo zlikvidováno 300 fm (relativně málo – zatím jsou to počátky)