Kursovní lístek

Na burze cenných papírů je každý den pravidelně zveřejňován v Hospodářských novinách.Investoři zde mohou najít potřebné informace o :

a) Vývoji cena na burze cenných papírů

b) Vývoji cen v RM systému

c) Velikosti objemu obchodů na burze cenných papírů či RM systému


U každé akcie uveřejněné v kursovním lístku můžeme najít burzovní kódy ( od jedné do osmi, které vyjadřují vztah mezi nabídkou a poptávkou.


- Kódy na burze cenných papírů :

a) Kód 1 - Dokonalá rovnováha.

b) Kód 2 - Lokální převis nabídky.

c) Kód 3 - Lokální převis poptávky.

d) Kód 4 - Globální převis nabídky.

e) Kód 5 - Globální převis poptávky.

f) Kód 6 - Totální převis nabídky.

g) Kód 7 - Totální převis poptávky.

h) Kód 8 - Nekótováno.


Vývoj cen na burze cenných papírů měří burzovní indexi.Nejvýznamější z nich je index PX-50.

U konosamentu

Označení a sídlo dopravce, jméno a vlajka lodi, přístav naložení a vyložení, jméno odesílatele, komu vydat artikl v místě určení, označení přepravovacího artiklu, značky na nákladu, zjevný stav nákladu, údaje o dopravném, datum a místo vydání konosamentu, počet kopií, potvrzení dopravce nebo velitele lodi.


- Třídění cenných papírů :

Cenné papíry můžeme třídit podle různých hledisek :


1) Podle podoby cenných papírů :

Cenné papíry mohou mít podobu buď :

a) Listinné ( fyzicky existují ( list papíru )).

b) Zaknihované ( fyzicky neexistují, jsou tzv. dematerializovány ( nacházejí se v počítači)).


2) Podle charakteru důchodů :

Rozlišujeme :

a) Cenné papíry přinášející stálý důchod ( obligace, vkladní knížky ).

b) Cenné papíry přinášející proměnlivý důchod ( akcie ).

c) Cenné papíry neúročené ( šeky ).


3) Podle toho, kde se s cennými papíry obchoduje :

a) Veřejně obchodovatelné cenné papíry - lze s nimi obchodovat na veřejném trhu ( RM Systém, burza cenných papírů ).

b) Neveřejné obchodovatelné cenné papíry - lze snimi obchodovat, ale ne na veřejných trzích.

Cenné papíry můžeme třídit podle různých hledisek :

4) Podle formy cenných papírů :

Rozlišujeme :

a) Cenné papíry na doručitele ( na majitele ) :

Cenné papíry jsou převoditelné předáním, práva s cennými papíry spojená má držitel ( majitel ) cenného papíru.

b) Cenné papíry na řád :

Cenné papíry na řád mají v sobě vyznačená jména svých majitelů. kteří se mohou měnit.Ke změně majitele dochází převodem, který je nutno vyznačit na rubu cenného papíru tzv. rubopisem.


c) Cenné papíry na jméno :

Cenné papíry na jméno mají na sobě přímo uvedeno ( zapsáno ) jméno majitele cenného papíru.


5) Podle toho, kdo cenné papíry vydává ( podle dlužníka )

a) Veřejné cenné papíry ( státní dluhopisy a komunální obligace )

b) Soukromé cenné papíry ( všechny ostatní cenné papíry ).


6) Z hlediska emise na :

a) Hromadně vydávané cenné papíry ( obligace, akcie )

b) Individuálně vydané cenné papíry ( směnka, náložní list )

Portfolio

Investor si nemusí zakoupit pouze jeden druh cenných papírů.Mám-li např. 1.000.000 Kč a chci-li investovat, pak nemusím jen samé akcie ( např. 500.000 Kč nakoupím obligace, za 300.000 Kč akcie a za 200.000 Kč vložím do depozitních certifikátů).Vytvořil jsem potrolio, které především slouží k rozložení rizik do různých investičních příležitostí.


- Burza cenných papírů ( peněžní a kapitálový trh ) :

U nás se s cennými papíry obchoduje na Burze cenných papírů Praha, která zahájila svojí obnovenou činnost 6. dubna 1993 ( již před druhou světovou válkou se na Pražské burze obchodovalo.Byla založena jako akciová nezisková společnost, je tedy právnickou osobou oprávněnou organizovat :

1) Na určitém místě.

2) Ve stanovenou dobu.

3) Prostřednictvím oprávněných osob nabídku a poptávku cenných papírů.


- Organizace burzy cenných papírů :

1) Valná hromada : Tvoří jí akcionáři burzy

2) Dozorčí rada : Má pět členů

3) Burzovní komora : Má maximálně 24 členů


- Na burze cenných papírů smí obchodovat :

1) Česká národní banka, která je přímo oprávněna

2) Osoby oprávněné k obchodování s cennými papíry.

3) Akcionáři burzy

Většinu objemu obchodů na burze cenných papírů tvoří obchody s akciemi ( méně již obchody s obligacemi ).Akcie na burze cenných papírů se dělí do tří skupin.Na akcie, se kterými se obchoduje na : a) Hlavním trhu

b) Volném trhu

c) Vedlejším trhu

11) Skladištní listy :

Je to cenný papír, s nimž je spojen závazek vydat náklad převzatý k námořní přepravě.

Jiné cenné papíry mohou být vydávány pouze pokud to stanový zvláštní zákon.


- Základní a obecné náležitosti cenného papíru :

* Obchodní jméno a sídlo emitenta.

* na doručitele, na jméno na řád.


- U akcie :

Číselné označení a nominální hodnotu, výše Základního jmění a počet akcií v době vydání, datum vydání a podpisy dvou oprávněných členů představenstva, označení druhu akcie, údaj o povolení emise MFČR.Akcie v listinné podobě mají většinou tyto technické součásti :

1) Košilka = obsahující základní informace o cenném papíru.

2) vlastní listina popsaná výše

3) Příloha = Ta může obsahovat ( podle druhu akcie ) různé kupóny apod.


- U zatímního listu :

Viz akcie + nominální hodnota upsaných akcií, druh, splácená část nominální hodnoty.


- U dluhopisu :

název a číselné označení, nominální hodnotu, způsob stanovení výnosu dluhopisu, prohlášení emitenta o závazku k majiteli obligace splatném v určité době, datum vydání dluhopisu a podpisy představitelů emitenta, údaj o povolení emise MFČR, připadá další vymezení práv a povinností.

4) Směnky :

Můžeme jí charakterizovat jako cenný papír, který ztělesňuje nárok na peněžité plnění.

- Užívá se jako :

a) Platidlo za účelem plnění závazku

b) Jako nástroj zajištění plnění peněžitého závazku

c) Jako nástroj pro získání hotových peněz

Směnka bývá označována jako krátkodobý, obchodovatelný cenný papír, vystavený ve formě stanovené zákonem, obsahující směnečné náležitosti.

- Dělení směnek :

- Směnka vlastní :

Obsahuje závazek dlužníka zaplatit svému věřiteli ( remitentovy ) stanovenou částku na stanoveném místě.Většina směnek je tohoto typu.


- Směnka cizí :

Ve směnce cizí přikazuje třetí osobě ( směnečníkovi ), aby místo něho zaplatil věřiteli sjednanou částku.


5) Cenné papíry na zboží

a) Skladištní listy :

Vyjadřují právo požadování skladované věci a zároveň nahrazuje potvrzení o převzetí skladované věci ke skladování.Je to obligační cenný papír, neboť ztělesňuje právo na vydání skladované věci, nikoliv však vlastnické právo k věci.Může být na doručitele, na jméno i na řád.Práva sním spojená lze převádět, tak jako u většiny cenných papíru indosamentem ( vrubopisem ).

Mezi tyto termíny související s cennými papíry patří např. :

1) Nominální hodnota cenného papíru :
Jmenovitá hodnota cenného papíru je částku, která je na cenném papíru uvedena.Součet jmenovitých hodnot cenných papírů se musí rovnat hodnotě základního jmění.

2) Tržní hodnota cenného papíru ( kurz ) :

Kurz cenného papíru můžeme definovat jako cenu, za kterou se cenný papír kupuje nebo prodává na veřejném trhu.


3) Emisní kurz cenného papíru :

Emisní kurz cenného papíru můžeme charakterizovat jako peněžní částku, za kterou emitent vydává cenné papíry.Emisní kurz nemůže být nižší než jmenovitá hodnota cenného papíru.


4) Emisní ážio :

Emisní ážio představuje kladný rozdíl mezi emisním kurzem a jmenovitou hodnotou cenných papírů.


5) Emitent cenných papírů :

Emitentem cenných papírů je ten, kdo cenné papíry vydává ( např. podniky, banky, stát ).

6) Majitel cenného papíru :

Ten , kdo cenný papír poprvé zakoupí ( i jinak obdrží ) se stává majitelem cenného papíru.Ke změně majitele cenného papíru může dojít buď :

a) Převodem cenného papíru : Ke změně majitele dochází na základě smlouvy, nutná je způsobilost nabyvatele k právním úkonům.

b) Přechodem cenného papíru : Ke změně majitele dochází na základě jiných právnických skutečností ( např. dědictví ).

Maturitní otázka číslo 23 - ekonomie

Téma :
Cenné papíry a burza

- Cenný papír ( obecně ) :
Problematika cenných papírů se řídí zejména zákony ČNR č. 591/1992 Sb., - zákon o cenných papírech ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 513/1991 Sb., - obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů a dalšími souvisejícími předpisy.Přesný výklad pojmu cenný papír není v Českém právním řádu definován, jeho podstata vyplývá vak z právní teorie a praxe.Hlavní podstatou cenných papírů je tzv. skripturní akt, tzn. písemní projev vůle ( zaplatit ).Právě právní důsledky se skripturním aktem spojené , způsobují cennost cenných papír.Funkce cenných papírů jsou různé v závislosti na druhu a formě cenných papírů, lze však určit jisté, všem druhům cenných papírů společné funkce, které se více či méně u jednotlivých druhů cenných papírů projevují.Jsou to zejména tyto základní funkce :
1) Zprostředkování oběhu práv.
2) Právní jistoty ručitele z cenného papíru.
Mezi obecné funkce patří i funkce legitimační.
Cenný papír můžeme definovat jako listinu, která je bezprostředním nositelem práv.Přestavuje tedy dokument, s nimž je svázána určitá hodnota, majetek či majetkový prospěch.Cenné papíry v majetku podnikání jsou finanční investicí.Při vydávání či obchodování s cennými papíry se často setkáváme s pojmy, které je potřebné blíže objasnit.

Burzovní operace

– Než se s cenným papírem, vydaným určitým emitentem, začne obchodovat, musí o to
emitent požádat. Jeho žádost schvaluje vedení burzy po přezkoumání burzovním výborem. Obchody na burze se řídí nabídkou a poptávkou. Akcie, ale i další obchodovatelné cenné papíry jsou na burze nabízeny a poptávány za tržní ceny na základě příkazů nakupujících a prodávajících. Makléř soustřeďuje příkazy ke koupi a prodeji a na jejich základě nich stanoví kurz. Kurz cenného papíru je jeho cena, při které se dosáhne největšího obratu. Kurzy cenných papírů platí pro určité období (určitý den) a postupně se mění podle nabídky a poptávky. Kurzy cenných papírů vybraných ekonomických subjektů se zaznamenávají. Tyto cenné papíry se pak označují jako kótované cenné papíry. Pro přehled vývoje kurzů cenných papírů na burze se používají různé souhrnné ukazatele. Jejich výpočet je zpravidla založen na průměru tržních cen akcií vybraných obchodních společností. Nejznámější z těchto ukazatelů je Dow-Jonesův index.

Při individuálním investování do cenných papírů tedy investor může zaznamenat zvýšení, ovšem na druhé straně i pokles jejich kurzu. Investor je tedy vystaven riziku. Proto se pro individuální investory postupně vytvořila možnost kolektivního investování, které bylo v ČR zahájeno ve velké kupónové privatizaci. Ekonomický subjekt vloží své peněžní prostředky do investičního či podílového fondu, který s nimi dále hospodaří. Investiční (popř. podílový) fond pak může vytvořit takovou strukturu cenných papírů, popř. i reálných investic, v níž jsou zastoupeny rizikovější i méně rizikové položky. Vytvořené portfolio pak zaručuje fondu, a tedy i zmíněným ekonomickým subjektům celkově bezpečnější výnosnost. Portfolio je soubor reálných a finančních investic. Fondy spravované investičními společnostmi lze podle jejich charakteru i podle dnes v ČR platné právní úpravy rozdělit na fondy:
1) Investiční

2) Podílové – uzavřené podílové fondy
- otevřené podílové fondy

Funkce komerčních bank, bankovní služby

– Funkci komerčních bank klient hodnotí především jako kvalitu poskytovaných bankovních služeb.

Patří k nim:
1) Přiměřenost kapitálu
2) Přiměřenost likvidity
3) Přiměřenost účetního a kontrolního systému
4) Odborná a morální způsobilost managementu banky
5) Další podmínky


Burzy
Burza je zvláštní druh trhu, na kterém se uskutečňují obchody s dlouhodobými cennými papíry. Burzy mají velký národohospodářský význam. Spočívá v tom, že vystupují jako prostředník mezi ekonomikou, která potřebuje finanční zdroje, a veřejností, ochotou investovat peníze.

Charakteristika a základní pojmy – Na burze cenných papírů jde v podstatě o soustřeďování, rozmisťování a přerozdělování dočasně volných peněžních prostředků. Za chybnou páku burzovních obchodů se však označují burzovní spekulace. Motivem zde je nejen nezbytnost výhodně umístit nebo získat peníze, ale i výrazné prvky hry, jejímž cílem je zvětšit existující vlastní majetek. Burza je zvláštním způsobem organizované shromáždění určitých osob, které se setkávají vždy v určitou dobu a na určitém místě. Tam obchodují podle daných pravidel s vymezenými druhy cenných papírů. Na burze tedy nemůže obchodovat každý. Může tam obchodovat pouze ten, kdo má složeny burzovní zkoušky, koupí si místo na burze a platí příslušné roční poplatky. Ostatní zájemci o obchodování na burze k tomu musí využít služeb pověřených osob. Zprostředkovatel obchodu s cennými papíry, který je oprávněn k přístupu na burzu, se nazývá makléř. Vystupuje jménem svých klientů a obchoduje na jejich účet.

Peněžní trh

– Předmětem obchodu je krátkodobý kapitál, který představují krátkodobé obchodovatelné cenné papíry se splatností zpravidla do jednoho roku. Peněžní trh si můžeme představit jako síť jednotlivých bank, prodejců, kupců a zprostředkovatelů jednotlivých obchodů. S obchodováním s cennými papíry souvisejí dva základní pojmy:
1) Nominální hodnota
2) Tržní hodnota


Nákup těchto cenných papírů je motivován očekávaným výnosem a vysokou likviditou. Předmětem peněžního trhu je také uspokojování potřeby zdrojů financování u fyzických osob a podnikatelů. Jde o krátkodobé úvěry (půjčky), opět s lhůtou splatnosti do jednoho roku. Zvláštní postavení má mezibankovní trh. Banka jako každý podnik řídí svojí likviditu. Do mezibankovních obchodů vstupuje a tyto obchody reguluje centrální banka (v ČR je to česká národní banka).


Kapitálový trh – Předmětem obchodu je dlouhodobý kapitál, který představují dlouhodobé cenné papíry se splatností nad jeden rok. Obchody se odehrávají na burze a na trzích obdobného charakteru (RM-systém). Nákup těchto cenných papírů je motivován očekávaným růstem jejich tržní hodnoty. Trh nově emitovaných cenných papírů se označuje jako primární trh. Obchody s již dříve emitovanými cennými papíry, kdy jde vlastně o jejich přerozdělování (redistribuci) mezi různé vlastníky, se pak označuje jako sekundární trh. Zvláštní postavení má trh zahraničního kapitálu, který se skládá z devizového trhu a z trhu drahých kovů. Trh drahých kovů představuje především trh zlata, stříbra a platiny. Tradiční měřicí jednotkou hmotnosti zlata je trojská unce, která se používá především v mezinárodním obchodu.

Finanční trh

Finanční trh je zvláštní formou trh. Je to systém, který se vytvořil proto, aby bylo možno prodávat a kupovat krátkodobý i dlouhodobý kapitál výměnou za volné peněžní prostředky. Finanční trh také zabezpečuje přerozdělení již soustředěného kapitálu. Poptávka je na finančním trhu motivována především třemi obvykle se navzájem potlačujícími kritérii, kterými jsou výhodnost, bezpečnost a likvidita.

Výnosnost - se chápe jako očekávaná míra zisku (rentabilita) investice.

Bezpečnost – znamená z hlediska kupujícího pravděpodobnost udržení hodnoty investice alespoň na nominální výši. Opakem bezpečnosti je rizikovost jako pravděpodobnost neúspěchu nebo
ztráty.

Likvidita – pak představuje snadnou obchodovatelnost, tedy možnost získat zpět nejlikvidnější
prostředky (peníze) při prodeji.


Peněžní a kapitálový trh

Finanční trh se člení na peněžní trh, který se někdy označuje jako trh krátkodobých peněz, a na kapitálový trh, kde probíhá obchod s dlouhodobými hodnotami, např. s cennými papíry.


Cenné papíry – jsou listiny, které představují pohledávky vlastníků těchto listin (věřitelů) vůči jejich výstavcům (dlužníkům). Cenné papíry tak vystupují jako doklad o uskutečnění majetkové peněžní transakce. Jsou zbožím a jsou tedy zejména předmětem kapitálového trhu. Dále stručně charakterizujeme hlavní druhy cenných papírů.

Akciová společnost (a. s.)

- je společnost, jejíž kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě
- odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, akcionář neručí za závazky společnosti
- firma musí obsahovat označení „a. s.“
- AKCIE – cenný papír, s nímž jsou spojena práva a povinnosti akcionáře jako společníka, aby se podílel dle zákona na řízení firmy, zisku a na likvidačním způsobu
- Zakládá se zakládací listino nebo zakladatelskou smlouvou
- musí obsahovat:
o firmu, sídlo
o jmenovitou hodnotu
o označení formy akcie
o výši základního kapitálu, minimálně 200,000,-
o datum emise
- výše počátečního vkladu je 200,000,-, respektive až 2,000,000,-
- orgány:
o nejvyšší orgán – valná hromada
o statutární orgán – představenstvo
o kontrolní orgán – dozorčí rada
- zisk se dělí mezi akcionáře, podle hodnoty, kterou vlastní