Komerční banky a jejich druhy

– komerční banky využívají operací s penězi k dosahování zisku, který plyne především z rozdílu mezi úroky získanými z úvěrů a úroky vyplacenými z vkladů. V tržních ekonomikách existují komerční banky, které se více či méně specializují.

Můžeme pak rozeznávat:
1) Obchodní banky
2) Spořitelní banky (spořitelny)
3) Hypotekární banky
4) Investiční banky
5) Rozvojové banky
6) Komunální banky
7) Zemědělské banky
8) Konzorciální banky


Vedle toho existují bankovní holdingové společnosti zakládané průmyslovými podniky, s nimiž jsou velmi úzce spojeny, dále zahraniční banky, což jsou banky, které působí v zemi, kde není jejich hlavní sídlo, a mezinárodní banky, které zakládají skupiny zemí, aby podporovaly vzájemnou zahraničně obchodní, finanční a měnovou spolupráci.


Hospodaření komerčních bank – Výsledky činností banky se promítají do její rozvahy. Indikátorem úspěšnosti této činnosti je vlastní bankovní kapitál. Vlastní kapitál banky lze zvýšit i prodejem akcií, popř. zadržením výnosů (oddálení výplaty dividend). Hospodaření komerční banky ovlivňují bankovní operace.

Aktivní operace - se týkají použití kapitálu s cílem dosažení zisku a udržení nebo posílení likvidity.

Pasivní operace - jsou zaměřeny na shromažďování vlastního a svěřeného bankovního kapitálu.

Funkce komerčních bank, bankovní služby

– Funkci komerčních bank klient hodnotí především jako kvalitu poskytovaných bankovních služeb.

Patří k nim:
1) Přiměřenost kapitálu
2) Přiměřenost likvidity
3) Přiměřenost účetního a kontrolního systému
4) Odborná a morální způsobilost managementu banky
5) Další podmínky


Burzy
Burza je zvláštní druh trhu, na kterém se uskutečňují obchody s dlouhodobými cennými papíry. Burzy mají velký národohospodářský význam. Spočívá v tom, že vystupují jako prostředník mezi ekonomikou, která potřebuje finanční zdroje, a veřejností, ochotou investovat peníze.

Charakteristika a základní pojmy – Na burze cenných papírů jde v podstatě o soustřeďování, rozmisťování a přerozdělování dočasně volných peněžních prostředků. Za chybnou páku burzovních obchodů se však označují burzovní spekulace. Motivem zde je nejen nezbytnost výhodně umístit nebo získat peníze, ale i výrazné prvky hry, jejímž cílem je zvětšit existující vlastní majetek. Burza je zvláštním způsobem organizované shromáždění určitých osob, které se setkávají vždy v určitou dobu a na určitém místě. Tam obchodují podle daných pravidel s vymezenými druhy cenných papírů. Na burze tedy nemůže obchodovat každý. Může tam obchodovat pouze ten, kdo má složeny burzovní zkoušky, koupí si místo na burze a platí příslušné roční poplatky. Ostatní zájemci o obchodování na burze k tomu musí využít služeb pověřených osob. Zprostředkovatel obchodu s cennými papíry, který je oprávněn k přístupu na burzu, se nazývá makléř. Vystupuje jménem svých klientů a obchoduje na jejich účet.

Bankovní soustava

ð komerční banky jsou soukromé firmy sledující tiskový motiv uskutečňují aktivní, pasivní a zprostředkovatelské bankovní operace, vytváří bankovní peníze, které jsou v oučastnosti hlavní složkou nabídky peněz. Finančními zprostředkovateli jsou kromě tradičních bank a pojišťoven dále leasingové a

I N F L A C E

ð je zvyšování celkové hladiny cen všech statků a služeb v průběhu delšího období.


Zvláště nebezpečná je inflace v ekonomikách, které procházejí transformací od centrálně plánované k tržní ekonomice. Mezi významné zdroje inflačních tlaků patří vládní rozpočtová, peněžní a úvěrová politika, struktuální nerovnováhy, oligopolní struktura trhů a monopolní postavení odborů.


Inflace významě přispívá k ekonomické nestabilitě, zvyšuje míru nejistoty o vývoji ekonomických veličin, snižuje kupní sílu peněz.


Opačným procesem, při němž celková hladina cen klesá je d e f l a ce.


Inflace nemusí znamenat, že všechny ceny rostou (ceny všech statků a služeb). Téměř vždy dochází k tomu, že se některé ceny zvyšují, jiné se v zásadě nemění a ceny některých statků a služeb mohou klesat.

O inflaci mluvíme, zvyšuje-li se průměrná úroveň cen, kterou označujeme jako cenovou hladinu.


Inflaci měříme pomocí cenových indexů (př. index spotřebitelských cen).


S vysokou mírou inflace jsou znehodnocovány úspory, zhoršuje se schopnost peněz plnit funkce míry hodnoty a uchovatele hodnoty.

faktoringové společnosti.