- srpen 1971 – všeobecná měnová krize (Nixon)
- rozpad dosavadního měnového systému systém zlatého dolar. standardu à dolarový standard
- rozhodující postavení dolaru, rostoucí používání dalších národních měn
- nesměnitelnost za zlato, ale mezi sebou při kolísajících kursech
Příčiny zániku zlatého dolarového standardu
1) nerovnoměrný ek. vývoj mezi USA a ostatními, možnost nakoupit po W2 nedostatkové zboží výhradně za $ vytvořilo z dolaru nejpevnější měnu
2) nerovnováhy plat. bilancí jednotlivých zemí (vyvolané nerovnoměrným ek. vývojem), obchodní+celní+měnová válka; stálý odliv $ z USA; nárůst $ zásoby v zahraničí, poč. 60.let převyšoval počet $ zásoby zlata v USA, poč. 70. let se stalo udržení vnější směnitelnosti dolaru za zlato nereálným à 15.8. 1971 úplné zrušení směnitelnosti dolaru za zlato
3) rychle se vyvíjející inflace všech měn nár. ekonomik, řada devalvací i revalvcí , přesto nárůst rozdílů v tempech inflace à zánik pevných měn.kursů a vznik systému volně kolísajících kursů (FLOATING)
à Dnešní systém řízených plovoucích měn. kurzů
- málo volně plovoucích kurzů
- většina zemí má řízené, ale pružné měnové kurzy
- některé země uplatňují politiku pružných kurzů v rámci cílových zón
- malé země “zavěšují” své měny na významnější měnu, příp. na celý koš měn
- některé země se sdružují do měnového bloku (vzájemná stabilizace kurzů, vůči měnám zbytku světa se jejich měny pružně mění – např. EU)
Zobrazují se příspěvky se štítkemměna. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemměna. Zobrazit všechny příspěvky
SOUČASNÉ MEZINÁRODNÍ EK. PROBLÉMY
· Zvláštní práva čerpání SDR (Special drawing rights) - 1. 1. 1970; původně se = 1 dolaru; od 1974 konstruována podle koše 16 hlavních měn tržních ekonomik; od 1981 na základě koše 5 hlavních měn světa (USD, DEM, FRANK, JEN, LIBRA) - proměnlivá jednotka v závislosti na vývoji kursu 4 zemí vůči USD, tyto jednotky nemají fyzickou podobu, vedeny pouze na zvl. účtech MMF
· Světová měnová soustava se počátkem 90. let skládala asi z 200 národních měnových systémů, vzájemně propojených prostřednictvím mezinár. měn. vztahů, liší se tak od všech předchozích měnových systémů
· Evropská měnová jednotka ECU - košového typu; od r. 1989 12 košů; cíl: zajistit stabilitu kurzových relací mezi zeměmi EU; každá měna má stanovený centrální kurz vyjádřený v ECU, od nich se skutečný kurs mohl odchylovat +- 2,5% à od r. 1993 +- 15%
· EURO - v závislosti na integračních procesech v Evropě vznikla 1.1.1999
· Světová měnová soustava se počátkem 90. let skládala asi z 200 národních měnových systémů, vzájemně propojených prostřednictvím mezinár. měn. vztahů, liší se tak od všech předchozích měnových systémů
· Evropská měnová jednotka ECU - košového typu; od r. 1989 12 košů; cíl: zajistit stabilitu kurzových relací mezi zeměmi EU; každá měna má stanovený centrální kurz vyjádřený v ECU, od nich se skutečný kurs mohl odchylovat +- 2,5% à od r. 1993 +- 15%
· EURO - v závislosti na integračních procesech v Evropě vznikla 1.1.1999
1) Funkce peněz jako zúčtovací jednotky
1) – vyjadřuje schopnost peněz působit jako míra ocenění všech ostatních statků a služeb, aktiv a pasiv.
2) Funkce peněz jako uchovatele hodnot – vyplívá to z toho, že peníze pomáhají udržovat hodnoty v čase, nemusíme je vynakládat pouze na bezprostřední nákupy statků a služeb, můžeme si je rovněž odložit a nákupy odložit na později.
Související pojmy:
1) Měna – soustava peněz určitého státu
2) Měnová jednotka – základ každé měny (u nás 1 Kč)
3) Měnový kurz – je to poměr mezi měnovými jednotkami různých států
4) Valuty – cizí měny:
a) Konvertibilní – volně směnitelné
b) Vázané
5) Devizy – jsou pohledávky směnitelné na cizí měnu a v ní splatitelné
6) Kupní síla peněz – je dána množstvím zboží a služeb, které lze za dané peníze koupit.
Poptávka po penězích
Při zkoumání důvodů, které vedou ek. subjekty k držbě peněz zjistíme, že do popředí vstupují 3 základní motivy:
1) Transakční – je to přímo závislé na množství statků a služeb, jež ekonomika vytváří a jejich cíle (přesněji na vývoji cenové politiky)
2) Opatrností – je výsledkem snahy vytvořit si určitou peněžní zásobu pro případ neočekávaných událostí vyžadující určité fin. zdroje.
2) Funkce peněz jako uchovatele hodnot – vyplívá to z toho, že peníze pomáhají udržovat hodnoty v čase, nemusíme je vynakládat pouze na bezprostřední nákupy statků a služeb, můžeme si je rovněž odložit a nákupy odložit na později.
Související pojmy:
1) Měna – soustava peněz určitého státu
2) Měnová jednotka – základ každé měny (u nás 1 Kč)
3) Měnový kurz – je to poměr mezi měnovými jednotkami různých států
4) Valuty – cizí měny:
a) Konvertibilní – volně směnitelné
b) Vázané
5) Devizy – jsou pohledávky směnitelné na cizí měnu a v ní splatitelné
6) Kupní síla peněz – je dána množstvím zboží a služeb, které lze za dané peníze koupit.
Poptávka po penězích
Při zkoumání důvodů, které vedou ek. subjekty k držbě peněz zjistíme, že do popředí vstupují 3 základní motivy:
1) Transakční – je to přímo závislé na množství statků a služeb, jež ekonomika vytváří a jejich cíle (přesněji na vývoji cenové politiky)
2) Opatrností – je výsledkem snahy vytvořit si určitou peněžní zásobu pro případ neočekávaných událostí vyžadující určité fin. zdroje.
Jednotná měna pro Evropu
– Vzniká nová měna EURO. Do doby než se zavede nová měna platí měny jednotlivých států. Po roce 2002 se nebude za spořící konta nic platit. Pracující budou dostávat plat v EURO. Prostřednictvím EURO se dají lépe srovnávat ceny, lépe se nakupuje a ušetří se za poplatky při výměně peněz.
Evropská unie a ochrana živ. prostředí – Státy patřící k EU rozvíjí spol. měřítko k ochraně živ.
prostředí. Je třeba chránit živ. prostředí prostřednictvím spolupráce na evropské úrovni. Pro jednotlivé země je někdy obtížné chránit svou zemi osamoceně před zničením živ. prostředí. Vylepšení, už tak špatné situace, uskutečňuje evropská spolupráce. Jde například o zavedení čistších technologií, zpracovávání odpadních surovin, event. využití odpadu, odpadních plynů a vod.
Školství a EU – Maastrichtská smlouva umožňuje členským státům větší spolupráci jednotlivých školství. Např. program COMENIUS umožňuje, aby školy uzavíraly družební styky. Nebo zakládaly nové projekty pro podporu školství. Program LINGWA vytváří programy, které umožňují lidem veškerého věku a zaměstnání, zdokonalit se v jazycích a poznat tradice a zvyky, té které země.
Evropská unie a ochrana živ. prostředí – Státy patřící k EU rozvíjí spol. měřítko k ochraně živ.
prostředí. Je třeba chránit živ. prostředí prostřednictvím spolupráce na evropské úrovni. Pro jednotlivé země je někdy obtížné chránit svou zemi osamoceně před zničením živ. prostředí. Vylepšení, už tak špatné situace, uskutečňuje evropská spolupráce. Jde například o zavedení čistších technologií, zpracovávání odpadních surovin, event. využití odpadu, odpadních plynů a vod.
Školství a EU – Maastrichtská smlouva umožňuje členským státům větší spolupráci jednotlivých školství. Např. program COMENIUS umožňuje, aby školy uzavíraly družební styky. Nebo zakládaly nové projekty pro podporu školství. Program LINGWA vytváří programy, které umožňují lidem veškerého věku a zaměstnání, zdokonalit se v jazycích a poznat tradice a zvyky, té které země.
1. BRETTONWOODSKÝ MĚNOVÝ SYSTÉM
- v 60. letech bylo vytvořeno umělé mezinárodní aktivum, obchodovatelné pouze mezi CB – mělo být vedeno na zvláštních účtech MMF = zvláštní práva čerpání (původní hodnota byla 1 USD, později byla SDR definována jako koš měn, současný kurz je zhruba 1,4 USD/SDR
- neochota vlád devalvovat nebo revalvovat a nekoordinované monetární politiky vedly k pravidelným kurzovým krizím – ty se odehrávaly ve formě bitev mezi CB a spekulujícími deviz. dealery – zkušenosti Brettonwoodského systému dokazují, že v dlouhém období jsou všechny kurzy plovoucí (svou kurzovou paritu nezměnilo pouze Japonsko a USA);
- fungování tohoto systému bylo založeno na zodpovědnosti USA, která spočívala v udržování směnitelnosti dolaru za zlato v ceně 35 USD za unci – postupem času však USA přestaly svou roli hrát, uvolnily monetární politiku a poměr zlata ve státní pokladně a pen. zásoby se začal měnit ve prospěch pen. zásoby – dolar byl nadhodnocen, USA se snažily omezovat směnitelnost své měny za zlato – konec systém nastal v 1971, kdy prezident Nixon reagoval na útok proti USD (země, které dolary držely, se je snažily směnit v USA za zlato) a nařídil ukončit směnitelnost USD za zlato a devalvoval USD (o 8%), oficiální cena zlata vzrostla na 38 USD za unci, bylo rozšířeno fluktuační pásmo na ± 2,25%
- systém skončil především ze dvou důvodů – kvůli vysoké míře inflace v USA, která byla vyvolána tištěním peněz k financování války ve Vietnamu a rozsáhlým sociálním programům prezidenta Johnsona a kvůli neochotě některých zemí (Německa, Japonska a Švýcarska) přijmout míru inflace, která vyplývala z fixního kurzu vůči USD (tyto země raději nechaly výrazně znehodnotit USD oproti svým měnám;
- v 1972 se 6 původních členů EHS rozhodlo nechat své měny společně plavat oproti USD s fluktuačním pásmem ± 2,25% (měny mezi sebou ve fluktuačním pásmu ± 1,125% - tento systém se nazývá tzv. had v tunelu“, trval do roku 1973 a byl předchůdce Evropského měnového systému;
- v roce 1973 postupně přešly hlavní měny na floating, role USD jako světové měny skončila, jako rezervní měny se začínají uplatňovat i jiné, byly postupně zrušeny devizové nebo úvěrové kontroly, zrušen oficiální trh se zlatem, začala etapa globalizace mezinárodních financí;
- neochota vlád devalvovat nebo revalvovat a nekoordinované monetární politiky vedly k pravidelným kurzovým krizím – ty se odehrávaly ve formě bitev mezi CB a spekulujícími deviz. dealery – zkušenosti Brettonwoodského systému dokazují, že v dlouhém období jsou všechny kurzy plovoucí (svou kurzovou paritu nezměnilo pouze Japonsko a USA);
- fungování tohoto systému bylo založeno na zodpovědnosti USA, která spočívala v udržování směnitelnosti dolaru za zlato v ceně 35 USD za unci – postupem času však USA přestaly svou roli hrát, uvolnily monetární politiku a poměr zlata ve státní pokladně a pen. zásoby se začal měnit ve prospěch pen. zásoby – dolar byl nadhodnocen, USA se snažily omezovat směnitelnost své měny za zlato – konec systém nastal v 1971, kdy prezident Nixon reagoval na útok proti USD (země, které dolary držely, se je snažily směnit v USA za zlato) a nařídil ukončit směnitelnost USD za zlato a devalvoval USD (o 8%), oficiální cena zlata vzrostla na 38 USD za unci, bylo rozšířeno fluktuační pásmo na ± 2,25%
- systém skončil především ze dvou důvodů – kvůli vysoké míře inflace v USA, která byla vyvolána tištěním peněz k financování války ve Vietnamu a rozsáhlým sociálním programům prezidenta Johnsona a kvůli neochotě některých zemí (Německa, Japonska a Švýcarska) přijmout míru inflace, která vyplývala z fixního kurzu vůči USD (tyto země raději nechaly výrazně znehodnotit USD oproti svým měnám;
- v 1972 se 6 původních členů EHS rozhodlo nechat své měny společně plavat oproti USD s fluktuačním pásmem ± 2,25% (měny mezi sebou ve fluktuačním pásmu ± 1,125% - tento systém se nazývá tzv. had v tunelu“, trval do roku 1973 a byl předchůdce Evropského měnového systému;
- v roce 1973 postupně přešly hlavní měny na floating, role USD jako světové měny skončila, jako rezervní měny se začínají uplatňovat i jiné, byly postupně zrušeny devizové nebo úvěrové kontroly, zrušen oficiální trh se zlatem, začala etapa globalizace mezinárodních financí;
1. BRETTONWOODSKÝ MĚNOVÝ SYSTÉM
- již v roce 1944 se sešli zástupci budoucích vítězných mocností na konferenci v Bretton Woods a dohodli se na vytvoření nového mezinárodního měnového systému, který fungoval od roku 1946 – byly zde vytvořeny dvě instituce: Mezinárodní měnový fond (úkolem je dohlížet na platební bilance a řízení kurzů jednotlivých zemí) a Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj neboli Světová banka (úkolem je půjčovat fondy k financování infrastruktur méně rozvinutých zemí);
- bylo rozhodnuto, že systém bude opět systémem pevných devizových kurzů (tzv. zlatý dolarový standard) – kotvou celého systému byl USD, který byl jako jediný přímo směnitelný za zlato a stal se hlavní mezinárodní rezervní měnou – jeho cena byla fixována na 35 USD za unci zlata – ostatní měny potom stanovily pevný kurz své měny oproti USD (tím i oproti zlatu);
- takto stanovené kurzy se mohly od zvolených parit odchylovat pouze v rozmezí ± 1% a v tomto rozmezí byly udržovány intervencemi na devizových trzích; pokud v některé členské zemi vznikl dočasný nedostatek deviz. rezerv potřebných k intervenování, MMF byl zavázán devizy poskytnout k zajištění obrany dané měny; pokud některé země získala při intervencích velké množství USD, mohla vyměnit získané USD za zlato při fixní ceně – pokud byly vyčerpán všechny možnosti obrany, mohla členská země po dohodě s MMF devalvovat nebo revalvovat;
- při vstupu do MMF musely země předat určité množství zlata a vlastní měny podle kvóty (dané velikostí a ekon. silou země) – tím získaly právo čerpat zdroje z tohoto fondu
- tento systém odstranil značnou část nejistoty z mezinárodního obchodu a mezinárodního investování – podpořil ekon. růst, přispěl k větší disciplíně hosp. politik členských zemí;
- v prvních 15 letech udržovat USD bez problému své postavení kotvy (především díky nekonvertibilite většiny světových měn a deficitu na BÚ USD); situace se začala obracet v 50. letech;
- bylo rozhodnuto, že systém bude opět systémem pevných devizových kurzů (tzv. zlatý dolarový standard) – kotvou celého systému byl USD, který byl jako jediný přímo směnitelný za zlato a stal se hlavní mezinárodní rezervní měnou – jeho cena byla fixována na 35 USD za unci zlata – ostatní měny potom stanovily pevný kurz své měny oproti USD (tím i oproti zlatu);
- takto stanovené kurzy se mohly od zvolených parit odchylovat pouze v rozmezí ± 1% a v tomto rozmezí byly udržovány intervencemi na devizových trzích; pokud v některé členské zemi vznikl dočasný nedostatek deviz. rezerv potřebných k intervenování, MMF byl zavázán devizy poskytnout k zajištění obrany dané měny; pokud některé země získala při intervencích velké množství USD, mohla vyměnit získané USD za zlato při fixní ceně – pokud byly vyčerpán všechny možnosti obrany, mohla členská země po dohodě s MMF devalvovat nebo revalvovat;
- při vstupu do MMF musely země předat určité množství zlata a vlastní měny podle kvóty (dané velikostí a ekon. silou země) – tím získaly právo čerpat zdroje z tohoto fondu
- tento systém odstranil značnou část nejistoty z mezinárodního obchodu a mezinárodního investování – podpořil ekon. růst, přispěl k větší disciplíně hosp. politik členských zemí;
- v prvních 15 letech udržovat USD bez problému své postavení kotvy (především díky nekonvertibilite většiny světových měn a deficitu na BÚ USD); situace se začala obracet v 50. letech;
Funkce peněz
1) míra hodnot – slouží k vyjadřování cen směňovaných zboží a služeb
2) transakční prostředek : A/ oběživo – pro oběh zboží a služeb
B/ platidlo – platí se tím závazky a pohledávky
C/ uchování hodnoty – úspory, akumulace
měna – soustava peněz určitého státu
měnová jednotka – základ každé měny je 1 Kč
měnový kurz – je poměr mezi měnovými jednotkami různých států
valuty – cizí měny A/ konvertibilní – volně směnitelné
B/ vázané
devizi – jsou pohledávky znějící na cizí měnu a v ní splatitelné kupní síla peněz – dána, množstvím zboží a služeb, které lze za dané peníze koupit
ð poptávka po penězích
ð při zkoumání důvodů, které vedou ekonomické subjekty k držbě peněz,zjistíme že do popředí vystupují tři základní motivy :
1) transakční – je přímo úměrně závislý na množství statků a služeb jež ekonomika
vytváří a na jejich cenách (přesněji na vývoji cenové hladiny)
2) opatrnostní - je výsledkem snahy vytvořit si určitou peněžní zásobu pro případ
nečekaných událostí vyžadujících určité finanční zdroje.
3) finanční - je odrazem skutečnosti že peníze představují pro ekonomické
subjekty z jednu s forem bohatství a že jejich držba je spojena
s porovnání s užitky, které přinášejí i jiné formy bohatství
ð poptávka po penězích je tedy souhrnem transakční + opatrnostní + finanční poptávky po penězích
2) transakční prostředek : A/ oběživo – pro oběh zboží a služeb
B/ platidlo – platí se tím závazky a pohledávky
C/ uchování hodnoty – úspory, akumulace
měna – soustava peněz určitého státu
měnová jednotka – základ každé měny je 1 Kč
měnový kurz – je poměr mezi měnovými jednotkami různých států
valuty – cizí měny A/ konvertibilní – volně směnitelné
B/ vázané
devizi – jsou pohledávky znějící na cizí měnu a v ní splatitelné kupní síla peněz – dána, množstvím zboží a služeb, které lze za dané peníze koupit
ð poptávka po penězích
ð při zkoumání důvodů, které vedou ekonomické subjekty k držbě peněz,zjistíme že do popředí vystupují tři základní motivy :
1) transakční – je přímo úměrně závislý na množství statků a služeb jež ekonomika
vytváří a na jejich cenách (přesněji na vývoji cenové hladiny)
2) opatrnostní - je výsledkem snahy vytvořit si určitou peněžní zásobu pro případ
nečekaných událostí vyžadujících určité finanční zdroje.
3) finanční - je odrazem skutečnosti že peníze představují pro ekonomické
subjekty z jednu s forem bohatství a že jejich držba je spojena
s porovnání s užitky, které přinášejí i jiné formy bohatství
ð poptávka po penězích je tedy souhrnem transakční + opatrnostní + finanční poptávky po penězích
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)