Způsob placení závazku ( platební instrument ) je záležitostí dohody mezi prodávajícím a kupujícím při projednávání podmínek dodávky.Záleží zejména na vzájemné důvěře mezi oběma partnery, teprve poté na výši závazku.Pokud podnikatel nemá dostatek informací o svém partnerovy, může si obstarat u své banky ( placená služba ).
- Dále je nutné znát rizika teritoria, ve kterém se partner nachází :
1) Politická situace
2) Transferu závazků ( státní memorátum )
3) Kursová ( znehodnocení kontraktní měny )
Těmto rizikům je možno čelit volbou vhodných platebních podmínek a instrumentů a rozhodnutím, která ze stran ponese bankovní výlohy.
- Důležité pojmy :
- Devizový tuzemec :
Fyzická osoba, která má v tuzemsku trvalý pobyt a právnická osoba, která má v tuzemsku sídlo, ostatní jsou devizovými cizozemci.
- Devizové prostředky :
Peněžní prostředky v cizí měně ve formě valut ( bankovky a mince ) nebo deviz ( cizí měna na účtech u tuzemských nebo zahraničních bank ).
Zobrazují se příspěvky se štítkemdevize. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemdevize. Zobrazit všechny příspěvky
Devizová banka
Banka se sídlem v tuzemsku a pobočka zahraniční banky, kterým ČNB udělila povolení k obchodování s devizovým prostředky a prováděním platebního styku se zahraničím.
- Vnitřní směnitelnost :
Právo hradit své závazky v zahraniční měně vůči cizinci z korunového účtu.Banka platbu převede cizozemci a naopak inkaso ( tržba ) od devizového cizozemce ve prospěch korunového účtu.Znamená též povinnost nabídnout devizové prostředky získané podnikatelskou činností ke koupi devizového peněžního ústavu.
- Dokumentární akreditiv :
Nejlépe propracovaný platební instrument.Vztah mezi bankami, který je oddělen od vlastního zbožového obchodu.Rzohodující pro plnění banky je pouze to, zda prodávající do písmene splnil akreditivní podmínky.
Druhy :
1) neodvolatelný
2) Nepotvrzený
3) Potvrzený
4) Krytý
5) Nekrytý
6) S neodloženým placením
- Vnitřní směnitelnost :
Právo hradit své závazky v zahraniční měně vůči cizinci z korunového účtu.Banka platbu převede cizozemci a naopak inkaso ( tržba ) od devizového cizozemce ve prospěch korunového účtu.Znamená též povinnost nabídnout devizové prostředky získané podnikatelskou činností ke koupi devizového peněžního ústavu.
- Dokumentární akreditiv :
Nejlépe propracovaný platební instrument.Vztah mezi bankami, který je oddělen od vlastního zbožového obchodu.Rzohodující pro plnění banky je pouze to, zda prodávající do písmene splnil akreditivní podmínky.
Druhy :
1) neodvolatelný
2) Nepotvrzený
3) Potvrzený
4) Krytý
5) Nekrytý
6) S neodloženým placením
Věřitelská a dlužnická země:
Mladý a rostoucí dlužnický stát - jako příklad lze použít USA od revoluce po občanskou válku. V té době si USA půjčovaly peněžní prostředky a Evropa jim půjčovala.
Zralý dlužnický stát - platební bilance země se postupně dostává do přebytku. Nárůst úroků a dividend, které daná země musí platit, však udržuje její běžný účet v rovnováze. Pohyby kapitálu se téměř vyrovnávají, protože poskytované půjčky přesně vyvažují výpůjčky z minulosti.
Nový věřitelský stát - daná země rozšíří svůj vývoz. Občané dané země a jejich vláda poskytuje půjčky do zahraničí. Stát se tak stává věřitelem.
Zralý věřitelský stát - příjmy z kapitálu a investic v zahraničí přinášejí značný přebytek na straně neviditelného obchodu. Často se stává, že je tento přebytek vyvažován deficitem ve zbožovém obchodě.
Devizový trh a měnový kurz:
Měnový trh - je trh na němž se obchoduje s měnami různých zemí. Určuje se na něm měnový kurz. K určení tohoto kurzu lze použít křivky poptávky a křivky nabídky po dané měně. Měnový kurz se ustálí na úrovni kde jsou poptávka a nabídka po dané měně v rovnováze. Tržní síly hýbou měnovým kurzem nahoru a dolů, aby vyrovnaly vstupní a výstupní toky měny. Změny v mezinárodním obchodě vedou ke změnám v nabídce a poptávce měn a tudíž vedou k změna měnových kurzů.
Zralý dlužnický stát - platební bilance země se postupně dostává do přebytku. Nárůst úroků a dividend, které daná země musí platit, však udržuje její běžný účet v rovnováze. Pohyby kapitálu se téměř vyrovnávají, protože poskytované půjčky přesně vyvažují výpůjčky z minulosti.
Nový věřitelský stát - daná země rozšíří svůj vývoz. Občané dané země a jejich vláda poskytuje půjčky do zahraničí. Stát se tak stává věřitelem.
Zralý věřitelský stát - příjmy z kapitálu a investic v zahraničí přinášejí značný přebytek na straně neviditelného obchodu. Často se stává, že je tento přebytek vyvažován deficitem ve zbožovém obchodě.
Devizový trh a měnový kurz:
Měnový trh - je trh na němž se obchoduje s měnami různých zemí. Určuje se na něm měnový kurz. K určení tohoto kurzu lze použít křivky poptávky a křivky nabídky po dané měně. Měnový kurz se ustálí na úrovni kde jsou poptávka a nabídka po dané měně v rovnováze. Tržní síly hýbou měnovým kurzem nahoru a dolů, aby vyrovnaly vstupní a výstupní toky měny. Změny v mezinárodním obchodě vedou ke změnám v nabídce a poptávce měn a tudíž vedou k změna měnových kurzů.
1) Funkce peněz jako zúčtovací jednotky
1) – vyjadřuje schopnost peněz působit jako míra ocenění všech ostatních statků a služeb, aktiv a pasiv.
2) Funkce peněz jako uchovatele hodnot – vyplívá to z toho, že peníze pomáhají udržovat hodnoty v čase, nemusíme je vynakládat pouze na bezprostřední nákupy statků a služeb, můžeme si je rovněž odložit a nákupy odložit na později.
Související pojmy:
1) Měna – soustava peněz určitého státu
2) Měnová jednotka – základ každé měny (u nás 1 Kč)
3) Měnový kurz – je to poměr mezi měnovými jednotkami různých států
4) Valuty – cizí měny:
a) Konvertibilní – volně směnitelné
b) Vázané
5) Devizy – jsou pohledávky směnitelné na cizí měnu a v ní splatitelné
6) Kupní síla peněz – je dána množstvím zboží a služeb, které lze za dané peníze koupit.
Poptávka po penězích
Při zkoumání důvodů, které vedou ek. subjekty k držbě peněz zjistíme, že do popředí vstupují 3 základní motivy:
1) Transakční – je to přímo závislé na množství statků a služeb, jež ekonomika vytváří a jejich cíle (přesněji na vývoji cenové politiky)
2) Opatrností – je výsledkem snahy vytvořit si určitou peněžní zásobu pro případ neočekávaných událostí vyžadující určité fin. zdroje.
2) Funkce peněz jako uchovatele hodnot – vyplívá to z toho, že peníze pomáhají udržovat hodnoty v čase, nemusíme je vynakládat pouze na bezprostřední nákupy statků a služeb, můžeme si je rovněž odložit a nákupy odložit na později.
Související pojmy:
1) Měna – soustava peněz určitého státu
2) Měnová jednotka – základ každé měny (u nás 1 Kč)
3) Měnový kurz – je to poměr mezi měnovými jednotkami různých států
4) Valuty – cizí měny:
a) Konvertibilní – volně směnitelné
b) Vázané
5) Devizy – jsou pohledávky směnitelné na cizí měnu a v ní splatitelné
6) Kupní síla peněz – je dána množstvím zboží a služeb, které lze za dané peníze koupit.
Poptávka po penězích
Při zkoumání důvodů, které vedou ek. subjekty k držbě peněz zjistíme, že do popředí vstupují 3 základní motivy:
1) Transakční – je to přímo závislé na množství statků a služeb, jež ekonomika vytváří a jejich cíle (přesněji na vývoji cenové politiky)
2) Opatrností – je výsledkem snahy vytvořit si určitou peněžní zásobu pro případ neočekávaných událostí vyžadující určité fin. zdroje.
Determinace devizového kurzu
Intervence na devizových trzích
- rozsah intervenčních zásahů a stupeň, v jakém je kurz měny řízen, se liší podle toho, v jakém systému deviz. kurzu se daná měna nachází, do jaká míry je tato měna směnitelná, do jaké míry je daná země zapojena do mezinárodního obchodu; CB řídí kurz své měny především z těchto důvodů:
1. snaží se zmírnit pohyby kurzu své měny – takové zásahy mohou zmírnit cyklický pohyb ekonomiky, uklidnit finanční trhy a omezit spekulační útoky na hodnotu kurzu měny;
2. snaží se stanovit implicitní hranice pro pohyb kurzu své měny
3. snaží se reagovat na dočasné poruchy (např. výkyvy cen ropy a jiných surovin, politické krize, přírodní katastrofy)
4. snaží se plnit mezinárodní závazky v oblasti koordinace monetární politiky
Přímé oficiální intervence = přímé nákupy nebo prodeje domácích měn nebo cizích měn centrální bankou na devizových trzích
a) sterilizované intervence = CB bude prodávat domácí měnu, tím vzroste domácí peněžní zásoby, to by mohlo vést k tlaku na růst cenové hladiny – CB tomu může zabránit tím, že provede protisměrnou operaci (např. prodej CP = stažení peněz z oběhu)
b) nesterilizovaná intervence = CB nebude provádět protisměrné transakce na domácím peněžním trhu
- podle většiny ekonomů jsou účinnější nesterilizované intervence (zejména v dlouhém období)
- rozsah intervenčních zásahů a stupeň, v jakém je kurz měny řízen, se liší podle toho, v jakém systému deviz. kurzu se daná měna nachází, do jaká míry je tato měna směnitelná, do jaké míry je daná země zapojena do mezinárodního obchodu; CB řídí kurz své měny především z těchto důvodů:
1. snaží se zmírnit pohyby kurzu své měny – takové zásahy mohou zmírnit cyklický pohyb ekonomiky, uklidnit finanční trhy a omezit spekulační útoky na hodnotu kurzu měny;
2. snaží se stanovit implicitní hranice pro pohyb kurzu své měny
3. snaží se reagovat na dočasné poruchy (např. výkyvy cen ropy a jiných surovin, politické krize, přírodní katastrofy)
4. snaží se plnit mezinárodní závazky v oblasti koordinace monetární politiky
Přímé oficiální intervence = přímé nákupy nebo prodeje domácích měn nebo cizích měn centrální bankou na devizových trzích
a) sterilizované intervence = CB bude prodávat domácí měnu, tím vzroste domácí peněžní zásoby, to by mohlo vést k tlaku na růst cenové hladiny – CB tomu může zabránit tím, že provede protisměrnou operaci (např. prodej CP = stažení peněz z oběhu)
b) nesterilizovaná intervence = CB nebude provádět protisměrné transakce na domácím peněžním trhu
- podle většiny ekonomů jsou účinnější nesterilizované intervence (zejména v dlouhém období)
b) Absorpční přístup
– bere v úvahu důchodový účinek z keynesiánského modelu (ten platí pouze v situaci, kdy v ekonomice existují nevyužité kapacity a křivka AS je dokonale elastická) – domácí absorpce (A) = C+I+G ==== Y = A+NX ------- EX – IM = Y – A Þ přebytek BÚ znamená, že Y je větší než A, deficit znamená, že Y je menší než A – má-li devalvace odstranit deficit na BÚ, musí buď vzrůst Y nebo klesnout A
Devizové kurzy – bilaterální, efektivní, nominální, reálné
1. Nominální bilaterální kurz – cena zahraniční měnové jednotky vyjádřená v jednotkách domácí měny; vývoj tohoto kurzu je posuzován podle toho, zda se jedna nebo druhá měna zhodnocuje nebo znehodnocuje – procentní změnu devizového kurzu spočítáme:
%DE = (Et+1 – Et)/Et . 100
2. Reálný bilaterální kurz – poskytne informaci o vývoji kupní síly té které měny oproti měny druhé – reálný devizový kurz je třeba chápat jako cenu měny vyjádřenou ve zboží; nejčastěji se vyjadřuje jako index, který se vypočítá jako nominální deviz. kurz násobený zahraniční cenovou hladinou a dělený domácí cenovou hladinou:
R = E . P*/P
- výraz E.P* dává zahraniční cenovou hladinu v jednotkách domácí měny – proto reálný devizový kurz představuje poměr cen zahraničního a domácího zboží
3. efektivní (multilaterální) devizový kurz – kurz domácí měny oproti koši měn zemí, které představují hlavní obchodní partnery dané země – měří se jako index a uvádí, zda se určitá měna za určité období zhodnotila nebo znehodnotila oproti váženému průměru (koši) jiných měn
a) nominální efektivní devizový kurz (IW)
, kde wi označuje váhu i-té měny v koši
b) reálný efektivní devizový kurz (Rw) – je nominální efektivní kurz násobený příslušným průměrným cenovým indexem hlavních zahraničních obchodních partnerů domácí země a vydělený cenových indexem domácí země
Devizové kurzy – bilaterální, efektivní, nominální, reálné
1. Nominální bilaterální kurz – cena zahraniční měnové jednotky vyjádřená v jednotkách domácí měny; vývoj tohoto kurzu je posuzován podle toho, zda se jedna nebo druhá měna zhodnocuje nebo znehodnocuje – procentní změnu devizového kurzu spočítáme:
%DE = (Et+1 – Et)/Et . 100
2. Reálný bilaterální kurz – poskytne informaci o vývoji kupní síly té které měny oproti měny druhé – reálný devizový kurz je třeba chápat jako cenu měny vyjádřenou ve zboží; nejčastěji se vyjadřuje jako index, který se vypočítá jako nominální deviz. kurz násobený zahraniční cenovou hladinou a dělený domácí cenovou hladinou:
R = E . P*/P
- výraz E.P* dává zahraniční cenovou hladinu v jednotkách domácí měny – proto reálný devizový kurz představuje poměr cen zahraničního a domácího zboží
3. efektivní (multilaterální) devizový kurz – kurz domácí měny oproti koši měn zemí, které představují hlavní obchodní partnery dané země – měří se jako index a uvádí, zda se určitá měna za určité období zhodnotila nebo znehodnotila oproti váženému průměru (koši) jiných měn
a) nominální efektivní devizový kurz (IW)
, kde wi označuje váhu i-té měny v koši
b) reálný efektivní devizový kurz (Rw) – je nominální efektivní kurz násobený příslušným průměrným cenovým indexem hlavních zahraničních obchodních partnerů domácí země a vydělený cenových indexem domácí země
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)