ukázka A:
„Pít,“ opakoval po třetí Quasimodo, těžce oddychuje. V tom okamžiku spatřil, že obecenstvo se rozestupuje. Z davu vystoupila podivně oděná dívka. Doprovázela ji malá bílá kozička s pozlacenými růžky. Dívka nesla v ruce tamburinu ... Nepochyboval, že dívka se mu přišla pomstít jako ostatní
(V. Hugo)
ukázka B:
„Ach, zemi krásnou, zemi milovanou, Dalekoť jeho sen, umrlý jako stín,
kolébku mou i hrob můj, obraz co bílých měst u vody stopen klín
matku mou, tak jako zemřelých myšlenka poslední,
vlasť jedinou i v dědictví mi danou, tak jako jméno jich, pradávných bojů hluk,
šírou tu zemi jedinou!“ dávná severní zář, vyhaslé světlo z ní,
(3. zpěv) zbortěné harfy tón, strhané strůny zvuk,
zašlého věku děj, umřelé hvězdy svit,
zašlé bludice pouť, mrtvé milenky cit,
zapomenutý hrob, věčnosti skleslý byt,
vyhasla ohně kouř, slitého zvonu hlas,
mrtvé labutě zpěv, ztracený lidstva ráj,
to dětinský můj věk.
(4. zpěv)
Žádné komentáře:
Okomentovat