Karel Havlíček Borovský - byl význačný český novinář, literární kritik, satirik a básník. Těžištěm jeho literární tvorby byla hlavně politická satira. Je autorem tří slavných satirických básnických skladeb:
Tyrolské elegie - (ukázka A - Ach ty světe ...) zachycují skutečnou událost autorova života: Havlíčkovo zatčení a deportaci do Brixenu v Tyrolsku, kam byl vypovězen za ostrou kritiku rakouské vlády. Vyjadřují odpor k despotické vládě Habsburků a k policejnímu státu, k armádě a církvi.
Křest svatého Vladimíra - /ukázka A - Nám je pánbůh .../ je nedokončená skladba, která se námětem váže k historické legendě o nástupu křesťanství v Kyjevské Rusi, kdy dal ruský car Vladimír vhodit do vody sochu pohanského boha Peruna. Jde zde hlavně o kritiku absolutismu, nadutého absolutistického panovníka, církve a církevních hodnostářů včetně papeže (hlavně podílu církve na světské politické moci), policie, armády, vlády - kritiku celého státního aparátu soudobého Rakouska (tedy habsburské monarchie).
Král Lávra - je satirické zpracování staré pověsti o králi s oslíma ušima. Havlíček se zde vysmívá hlouposti korunovaných hlav a omezenosti systému, kde vládne absolutně (neomezeně) jeden člověk.
Havlíček proslul též jako autor epigramů. Epigram je krátký básnický satirický útvar, který se kriticky zaměřuje například na církev, panovníka, vlast, umění ... (příklad epigramu: Chceš-li v strachu, v nepokoji žít, musíš k tomu vtip a rozum mít - chceš-li dodělat se vezdejšího chleba, bývej hloupým, kde je toho třeba.). Havlíček ve svých satirických básnických skladbách používal živý lidový jazyk, časté jsou zde nespisovné i vulgární výrazy. Tyto jazykové prostředky sloužily k vyjádření nezastřené upřímné kritiky, jasně vyjadřovaly autorovy názory. Forma vtipného lidového popěvku, kterou jsou Havlíčkovy básně psány, v sobě skrývá závažné kritické myšlenky a názory.
Žádné komentáře:
Okomentovat