Satiriků a humoristů najdeme v české literatuře celou řadu. Samozřejmě často platí, že tento charakter má jen část díla jednotlivých autorů.
Svatopluk ČECH - napsal dva slavné satirické romány, které na titulní postavě pana Broučka kritizují české měšťáky konce 19. století - Pravý výlet pana Broučka do Měsíce, Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století
Proti pokrytectví společnosti se na přelomu století stavěli v literatuře (i v rámci satiry) také představitelé tzv. generace buřičů – například:
František GELLNER ve sbírkách Po nás ať přijde potopa a Radosti života
Viktor DYK ve sbírce Satiry a sarkasmy.
Mezi slavné humoristy 1. poloviny 20. století patří:
Karel POLÁČEK - například svými slavnými knihami Bylo nás pět a Muži v ofsajdu.
bratři Čapkové - společná hra Ze života hmyzu - satira na lidské slabosti, kde jsou obrazně nositeli špatných lidských vlastností představitelé hmyzí říše.
V meziválečném období vzniklo slavné Osvobozené divadlo, kde působili Jan WERICH a Jiří VOSKOVEC, jejichž hry měly satiricko humoristickou podobu a po nástupu Hitlera k moci v Německu ve 30. letech začaly být i politickou satirou - Vest pocket revue, Caesar, Kat a blázen
Mezi představitele humoru a satiry po roce 1945 lze zařadit mnohé divadelníky a písničkáře:
Jiří SUCHÝ, Jiří ŠLITR a divadlo Semafor, Zdeněk SVĚRÁK, Ladislav SMOLJAK a Divadlo Járy Cimrmana, Jan VODŇANSKÝ, Karel PLÍHAL, Jaromír NOHAVICA, Pavel DOBEŠ, Jaroslav HUTKA ...).
Představiteli jemného laskavého humoru byli v poválečném období Miroslav HORNÍČEK a František NEPIL.
V souvislosti s Haškovým Švejkem je možno uvést i dva slavné humoristické romány o vojenské službě v socialistickém Československu (Tankový prapor Josefa ŠKVORECKÉHO a Černí baroni Miloslava ŠVANDRLÍKA).
Žádné komentáře:
Okomentovat