Mácha svým dílem působil na celý další vývoj české literatury. Byl prvním českým básníkem, který se odvážil bořit selanku měšťáckého pokryteckého života a české společnosti 30. let 19. století a nastolovat myšlenky znepokojující a bořící zaběhlé mýty. Kladl závažné otázky a odmítal zjednodušené odpovědi, zjednodušený pohled na lidský život a jeho smysl a cíl.
První generace spisovatelů, která se otevřeně k Máchově odkazu přihlásila, byla tzv. generace májovců (název podle almanachu Máj). Inspirací pro májovce byla hlavně Máchova odvaha vyjádřit vlastní názor a básnická výjimečnost jeho díla.
Josef Hora - vytvořil slavný básnický cyklus s názvem Máchovské variace, který byl inspirován životem a dílem Máchy.
Vítězslav Nezval - odkazuje k Máchovi například ve své básnické skladbě Edison a ve sbírce Básně noci.
Čeští surrealisté objevili ve 30. letech Máchu jako svého předchůdce a věnovali mu sborník
Ani labuť ani Lůna, kde vyložili Máchovo dílo jako „apel svobody a lásky“.
Slavný český divadelník Emil František Burian vytvořil v 30. letech ve svém proslulém „Déčku“ divadelní inscenaci Máchova Máje.
Žádné komentáře:
Okomentovat