1. Co je pro autory uvedených úryvků z hlediska jejich postoje ke skutečnosti společné? Od které doby se v české literatuře rozvíjela satira?
Uvedené úryvky pocházejí ze satirických literárních děl. Satira je literární druh odsuzující výsměchem, ironií, sarkasmem, nadsázkou a vtipem záporné jevy ve společnosti, v mezilidských vztazích, v lidské povaze a chování. Zjednodušeně řečeno jde v satiře o spojení kritiky a humoru.
Ukázka A pochází ze slavných satirických skladeb K. Havlíčka Borovského: Tyrolské elegie /Ach ty světe .../ a Křest svatého Vladimíra /Nám je pánbůh .../.
Ukázka B je ze slavného románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka.
Autorem ukázky C je Miroslav SKÁLA, čtenářsky oblíbený humorista a satirik, jehož humoristická próza Cesta kolem mé hlavy za 40 dnů se odehrává v psychiatrické léčebně a končí seznámením přepracovaného učitele Kiliána s mladou lékařkou, která ho svou láskou zcela vyléčí.
V české literatuře se satira rozvíjela již od 14. století. Jde například o tyto staročeské středověké literární památky (ze 14. století): Hradecký rukopis (soubor satirických skladeb, obsahuje například veršované skladby: Satiry o řemeslnících a konšelích, Desatero kázanie božie), Podkoní a žák (veršovaný spor mezi studentem a sluhou o neutěšené situaci obou), Mastičkář (nejstarší česká divadelní hra, jde vlastně o komické scény ze středověkého trhu, kde biblické ženy /tři Marie/ nakupují masti, aby mohly pomazat mrtvé tělo Ježíše Krista, dochovaný zlomek této velikonoční hry zesměšňuje šarlatánské prodavače mastí).
Žádné komentáře:
Okomentovat