V období první poloviny 19. století probíhalo NO u několika slovanských národů. V souvislosti s tím získala velkou popularitu i vliv tzv. myšlenka slovanské vzájemnosti, zdůrazňující sounáležitost všech slovanských národů, podobnost jejich jazyků a nutnost všestranné spolupráce všech Slovanů.
Jan KOLLÁR - básnický představitel myšlenky slovanské vzájemnosti.
Slávy dcera /ukázka B/ - alegorická báseň o Slovanstvu, popis obrazné pouti slovanskými zeměmi. Slávy dcera má pět částí: Sála, Dunaj, Labe, Léthé (slovanské nebe), Acheron (slovanské peklo)
František Ladislav Čelakovský - slavista, který se od mládí věnoval studiu slovanských jazyků a slovanské lidové slovesnosti.
Ohlas písní ruských, Ohlas písní českých (obsahuje i první českou novodobou baladu Toman a lesní panna) – tvořil v duchu lidové poezie. Vlastní básně, které měly být formálně i tematicky ohlasem lidové slovesnost
Slovenské národní obrození
- vrcholilo ve 40. letech 19. století, cílem bylo vytvoření spisovné slovenštiny a rozvoj slovensky psané literatury. Až do období slovenského NO se v písemných projevech na Slovensku užívala čeština.
Ĺudovít ŠTÚR - hlavní představitel slovenského NO. Vytvořil na základě středoslovenského nářečí tzv. štúrovštinu, která je základem dnešní spisovné slovenštiny.
Janko KRÁĽ - nejslavnější slovenský romantický básník
Ján MATÚŠKA - vlastenecká píseň Nad Tatrou sa blýska
Žádné komentáře:
Okomentovat