Metody rozhodování

2. Metody rozhodování

2.1. Rozhodovací analýza
– metodický postup, který se skládá ze 4 nebo více kroků, podle autorů

1. Krok
a) Vymezení problému – definování problému (rostoucí náklady, pokles tržeb, …). Nejdůležitější činnost: správné definování problému, organizační umístění problému, vlastnictví problému (kdo problém zavinil a kdo ho má řešit); rozsah problému (absolutně, relativně); časová perspektiva (od kdy existuje, vývoj, budoucnost)
b) Hledání příčin problému – doporučuje se kolektivní spolupráce
c) Vymezení dalších podstatných vztahů
d) Vymezení zdrojů nutných na řešení problému
e) Chyby při diagnóze problému -> individuálně, vedoucí pracovník nedokončí diagnózu

Proč týmové řešení:
1. Většina problémů se týká více než jednoho člověka
2. Většina problémů má více než jedno řešení
3. Rozhodnutí má dopad na více lidí

Brainstorming – skládá se z 5 kroků:

1. Vytvoření týmu a setkání týmu na schůzce – každý má navrhnout námět na řešení problému (organizovaně – jeden vedle druhého, neorganizovaně – každý řekne tolik námětů, kolik ho napadne). Schůzka trvá maximálně 25 minut, nikdo nesmí kritizovat jiné řešení a všechna řešení se zaznamenávají
2. Vedoucí týmu napíše problém na tabuli
3. Formulování námětů a zapisování na tabuli -> přestávka (po 20 minutách)
4. Nápady se nechávají „uležet“
5. Tým se zase sejde a hodnotí jednotlivé nápady

Šestislovný graf

Co je problém?
KDY-nastává?
JAK-poznáme, že už nastal?
KDE-nastává?
CO-jej způsobuje?
KDO-jej způsobuje?
PROČ-nastal nyní?

ROZHODOVACÍ ANALÝZA

ROZHODOVACÍ ANALÝZA
A) vymezení a identifikace problému
a) vymezení problému
b) vymezení kritérií rozhodování
c)
B) vymezení kritérií rozhodování
C) stanovení váhy
D) tvorba alternativ
E) hodnocení alternativ
F) výběr optimální varianty
G) implementace rozhodnutí
H) zhodnocení rozhodnutí (někdy rozděleno do 4 kroků)

ad A) Vymezení a identifikace problému
 vymezení problému – definování, popis problému, organizační, fyzické umístění. Jaké další jednotky by mohly být postiženy? Kterých lidí se problém týká? Kdo to má řešit? Kdo to chce či nechce řešit? Rozsah problému (absolutní a relativní vyjádření) Stupeň naléhavosti, časový vývoj problému.
 vymezení příčin problému – správně poznat příčiny na základě analýzy, informací, hypotéz, intuice. Doporučuje se týmové hledání příčiny.
 vymezení dalších podstatných vztahů – co problém zvětšuje, zvýrazňuje. Co se může objevit při řešení či po vyřešení problému.
 vymezení zdrojů nutných k řešení – rozhodnout zda to bude řešit jednotlivec nebo celý tým, termíny řešení a dořešení.
 chyby při diagnóze problému – nesprávná příčina, jednostranný pohled, pokud se nevyužívá týmové řešení. Nedokončená diagnóza. týmová spolupráce se děla ze 3 důvodu:1. většina problémů se netýká pouze jednoho člověka
2.většina problémů má více než jedno řešení
3. výsledek má dopad na více lidí -> motivace to vyřešit dobře

Typy rozhodovacích problémů

Typy rozhodovacích problémů

podle výskytu
o jedinečné
o rutinní – opakující se, víme jak je řešit

o podle charakteru
o strategické – top management
o operativní – linioví management.
o taktické – střední management

o podle přístupu
o egzaktní – lze popsat
o intuitivní – nelze popsat

o podle subjektů
o individuální
o skupinové

o podle informovanosti – rozhodování za rizika (nejistoty)
o toto členění vychází z míry informací o budoucích hodnotách faktorů ovlivňujících variant rozhodování a podle tohoto se dělí rozhodování na:
o rozhodování za jistoty – máme úplné informace, víme jaké budou důsledky všech variant
- rozhodování za rizika – známe budoucí situace, ale ne na 100%
- rozhodování za nejistoty – známe styl vývoje
- rozhodování za neurčitosti – rozhodování, kdy nevíme možné budoucí stavy, a tím ani důsledky variant vzhledem k jednotlivým kritériím hodnocení
- postoj rozhodování k riziku: vyhledává riziko, lidé s averzí k riziku, neutrální postoj k riziku

Podrobnější členění rozhodovacího procesu

Podrobnější členění rozhodovacího procesu:
1. Identifikace rozhodovacího problému
- představuje první etapu rozhodovacího procesu
- podstatou identifikace je uvědomění si problému, založené na systematickém získávání, analýze a vyhodnocování informací různého druhu, týkajících se jak firmy tak i jejího okolí
- vzhledem k časté složitosti a komplexnosti je obvykle užitečné rozčlenit problémové situace do dílčích problémů a stanovit priority jejich řešení
- častým nedostatkem této etapy při řešení rozhodovacích problémů v hospodářské praxi je necitlivost vůči problémům, jejich opožděná identifikace až v okamžiku značného prohloubení problému

2. Analýza a formulace problému
- náplní této etapy je bližší poznání problémové situace
- identifikace příčin – důležité je posoudit, zda jsou příčiny daného problému známé či nikoliv
- kromě vyjádření příčin je třeba také specifikovat podstatné stránky a faktory problému i jejich vzájemné vazby, posoudit vývojové tendence problému a jeho organizačního kontextu, vymezit okruh zainteresovaných stran (osob, útvarů či organizací, které by mohly být určitým řešením problému dotčeny) a stanovit cíle řešení problému
- výsledkem této fáze je vlastní formulace problému, která má pro kvalitu řešení zásadní význam

3. Tvorba variant rozhodování
- je etapou s vysokými nároky na tvůrčí schopnosti řešitelů
- snahou řešitelů by proto mělo být zpracování co nejširšího souboru koncepčně odlišných variant
- variantu určenou k realizaci (optimální variantu) lze totiž vybrat jedině ze souboru připravených variant – čím je počet zpracovaných variant menší, tím je též menší naděje na dosažení skutečně dobrého řešení, proto čím více variant, tím lépe
- k obohacení variantnosti při řešení rozhodovacích problémů může přispět především využití týmové práce a skupinová příprava rozhodnutí (zapojení více pracovníků s odlišnou profesní orientací, informačním vybavením aj.)
- metody – brainstorming (co koho napadne, to řekne, nikdo to nesmí kritizovat), modelování pomocí výpočetní techniky, zvyšování tvůrčího potencionálu organizace
- nedostatkem této varianty je malá variantnost, kdy se řešitelé často spokojují s jediným navrženým řešením

Rozhodovací procesy a rozhodovací problémy

Rozhodovací procesy a rozhodovací problémy
Rozhodovací procesy
- procesy, postupy řešení rozhodovacích problémů s více variantami řešení (alespoň dvěma)
- jestliže vycházíme z toho, že základním atributem rozhodování je proces volby, tj. posuzování jednotlivých variant a výběr rozhodnutí (optimální varianty, resp. Varianty určené k realizaci), pak problémy s jediným řešením nejsou rozhodovacími problémy a řešení těchto problémů nevyžaduje rozhodovací proces

problémy
- existence odchylky mezi žádoucím stavem a jejím skutečným stavem
- žádoucí stav (plán, standard, norma, zkušenost, benchmarking) může přitom vycházet z určitých minulých zkušeností (např. úroveň zásob surovin, resp. rozpracované výroby, která se v minulosti osvědčila)
- k identifikaci odchylek skutečnosti od žádoucího stavu mohou vést též určité kritické ohlasy na některé aktivity firmy, např. nespokojenost zákazníků s novým produktem, špatné hodnocení firmy investičními společnostmi, resp. Ratingovými agenturami
- typy problémů – porucha, ohrožení, příležitost

a) současné – reálné (okamžitá reakce)

b) potenciální – mohou vzniknout v budoucnu, tyto problémy závisí často na vývoji určitých faktorů podnikatelského okolí, které mohou buď firmu ohrožovat (např. možný vzrůst cen surovin, energií, vstup konkurence na určitý trh, …) nebo ji mohou naopak přinášet příležitosti (objevení nových výrobků a technologií, vzrůst poptávky, ústup konkurence z určitého trhu aj.)