Techniky (principy) managementu

2.3. Techniky (principy) managementu
• metody (způsoby) sloužící manažerům k tomu, aby dosáhli k vytčeným podnikovým cílům

Techniky managementu zaměřené na vedení lidí

a) Řízení podle výjimek (odchylek)
• technika, při níž má podřízený pravomoc rozhodovat o věcech, ke kterým jsou dána pravidla, o výjimkách rozhodne vedoucí
• výhoda: podřízený je více samostatný, vedoucí se může věnovat své práci

b) Řízení delegováním úkolů
• vedoucí předává určité pravomoci svému podřízenému. Sdělí mu pouze úkol, neřekne jak ho má splnit, ale pouze termín plnění. Lze delegovat jen ty úkoly, které se opakují.
• charakter: předá pravomoc, ale odpovědnost mu zůstává
• výhoda: rozvoj a výhoda podřízených (samostatnost)
• nevýhoda: vedoucí není dostatečně informovaný o průběhu
c) Řízení podle cílů (cílový management)
• autor Drucker, v roce 1954 vypracoval metodu řízení podle cílů – je součástí tzv. „Cílového manage-mentu“
• cíl zahrnuje 3 složky: osobní cílový management, řízení podle cílů, cílově orientované vedení týmů
• vedoucí diskutuje s pracovníkem

d) Řízení podle výsledků
• stejné jako řízení podle cílů, ale vedoucí úkoly pracovníkům nařizuje

Dělba kompetencí

5) dělba kompetencí
o je předpokladem vnitřní strukturalizace
o dlouhodobější záležitost
o pokud má být uskutečněna smysluplně, je třeba přesně vymezit kompetence a přiřadit jim příslušně pravomoci a odpovědnosti, určit úkoly nebo formu zadávání úkolů, stanovit výsledky, které jsou na daném místě očekávány
o kdo rozhoduje, musí nést plnou odpovědnost za svá rozhodnutí

Delegování pravomocí
- cílem je ulehčit vedoucímu a přenést rozhodování do míst, kam patří, pro podřízené má obvykle pozitivní motivační vliv

Negativní důsledky delegování
- nezaručuje jednotný přístup, zvyšuje nároky na koordinaci, zvyšuje nároky na kvalifikaci manažerů
- Při přenášení kompetencí na vyšší organizační úrovně hovoříme o centralizaci a při přenášení pravomocí na stupně nižší hovoříme o decentralizaci
-

Když jeden člověk vykonává činnost sám, tvoří jako jedinec tu nejprimitivnější jednotku, v které nelze vystopovat žádnou organizační strukturu.

Odpovědnost

Odpovědnost
nejobecněji lze vyjádřit jako povinnost za něco ručit, v případě manažerů za plnění úloh příslušejících do náplně činnosti jimi řízených útvarů, stanovených cílů apod., může být doplněna o hmotnou odpovědnost, tzn. Ručení za svěřené hmotné a/nebo finanční prostředky, popř. může jít i o odpovědnost právní – tzn. Ručení za následky vlastního jednání, ta se může týkat pracovníka (např. daňového poradce) nebo i organizace jako celku

Působnost, kompetence
okruh aktivit, pro které byla příslušným článkem řízení uložena oprávnění a povinnosti

Delegování
přenesení a fixování určitého přesně vymezeného rozsahu pravomocí a odpovědností na jinou osobu, útvar

Centralizace
soustřeďování kompetencí do „jedněch rukou“, způsob vykonávání moci, řízení, kontroly z jednoho centra

Decentralizace
rozdělení moci, rozhodování, činností a přenášení práv, povinností, odpovědností a oprávnění na nižší složky

Řízení a správa společností
nejobecněji vztah mezi akcionáři, statutárními orgány, vrcholovým managementem a ostatními finančně zainteresovanými skupinami