– římský autor komedií, čerpá ze života obyčejných lidí - otroci, vojáci, zamilovaní mladíci, významně ovlivnil světovou komedii.
Komedie o hrnci - o lakomci, inspirace pro Moliérova Lakomce
Komedie o strašidle
Vychloubačný voják
II. Zlatý věk – období klasické. Charakteristické rozvojem řečnictví, poezie a historie.
Marcus Tullius Cicero – římský politik a největší řečník starověkého Říma. Jeho vybroušená latina se stala vzorem pro latinu humanistickou.
O státu, O zákonech, O povinnostech
První římský císař Octavianus Augustus usiloval za své vlády o upevnění státu - k tomu měla posloužit i literatura - proto podporoval básníky, kteří připomínali staré ctnosti, opěvovali statečnost, poctivost a staré tradice římského národa - široce se rozvinulo básnictví
Publius Vergilius Maro – jeho Zpěvy pastiřské a Zpěvy rolnické zdůrazňují význam práce a půvab života na venkově, který básník zobrazuje idylicky a kam se uchyloval pře městským ruchem
Aeneis – má téměř 10 tis. veršů. Sleduje životní osudy jednoho z obránců Tróje Aenea, který po pádu města odjel s 20 loďmi a po sedmiletém bloudění přistál na italských březích, kde založil město Lavinium a jeho potomci posléze město Řím. Oženil se s dcerou krále Latinů a stal se tak praotcem římského národa. V jedné pasáži eposu se hovoří o tom, že se narodí chlapec, díky němuž nastane na zemi zlatý věk. Proto patřil Vergilius mezi uznávané básníky ve středověku.
Publius Ovidius Naso – ve své době slavný a uznávaný básník. Na přání císaře byl vypovězen císařem Augustem ,do města Tómu, na břehu Černého moře, zde zemřel. Jeho tvorbu dělíme do 3 okruhů:
milostná poezie - Umění milovat, Listy heroin, Lásky
žalozpěvy které psal ve vyhnanství
poezie mytologická - Proměn – spojující 250 řeckých a římských bájí. Časté téma bájí je láska. Vyprávění začíná vznikem světa a končí proměnou Caesarovy duše v kometu.
O Daidalovi a Ikarovi, Iasonovi a Medei, O Narcissovi, O Apolonovi a Dafné
III. Stříbrné období – dochází k úpadku římských ctností, rozmáhá se úplatkářství a podvody. Do literatury se dostává satira, jejichž žánry se vysmívají společenským nedostatkům.
Satira- lit. dílo, užívá humoru a dalších forem komična, aby zaútočilo na různé nedostatky lid. charakterů nebo spol. poměrů. Patří sem: epigram, anekdota, satirický román, komický epos, parodie.
Žádné komentáře:
Okomentovat