Ekonomický zisk – je v dokonale konkurenčním prostředí dočasná odměna za inovace pro ty podnikatele, kteří dokážou odhadnout změny spotřebitelské poptávky. V nedokonale konkurenčním prostředí může být dosahován i déle.
Normální zisk – náklady výroby, které se rovnají alternativním nákladům všech vstupů vlastněných majiteli firmy (např. náklady na získání fyzického kapitálu – úrokový příjem).
Zdroje ekonomického zisku:
a) inovace a předvídání spotřebitelské poptávky – v delším období to přivede další firmy do odvětví a zisky poklesnou k nule,
b) přijímání rizika – zisk je odměnou za přijímání rizika,
c) monopolní síla – může znamenat dlouhodobý zisk, pokud existují bariéry vstupu.
Investiční rozhodování
1) investiční rozhodování při neexistenci kapitálového trhu
investor může použít své současné zdroje ve výrobě a prostřednictvím výnosu, který mu výroba přinese, zvýšit svou budoucí spotřebu. Maximální dostupné kombinace současné a budoucí spotřeby statku C lze vyjádřit hranicí výrobních možností (obr. 3, každý bod na hranici udává jednu z efektivních kombinací – maximálních -současné a budoucí spotřeby dosažitelné za pomocí výroby, body pod křivkou přinášejí nižší úroveň spotřeby)
Na obr. 4 bod A zobrazuje výchozí rozdělení spotřeby statku C, pokud by se jedinec vzdal části současné spotřeby (c0 – c0´) může takto získané zdroje vložit do výroby a transformovat tak současnou spotřebu ve spotřebu budoucí. Přírůstek budoucí spotřeby (c1´-c1) – se nazývá výnos z investice.
Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).
Zobrazují se příspěvky se štítkeminvestiční rozhodování. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkeminvestiční rozhodování. Zobrazit všechny příspěvky
Směrnice :
dC1 / dC0 = - (1+R), kde R je mezní míra výnosu z investice, čili
Vnitřní výnosové procento.
Směrnice nám říká, o kolik se v daném bodě křivky zvýší výrobou budoucí spotřeba statku C, jestliže se sníží současná spotřeba statku C o jednu jednotku.
Optimální rozhodnutí jedince – obr. 4 – hranice výrobních možností PQ, dvě IK U0 a U1. Jednotlivec maximalizuje svůj užitek, tj. snaží se dosáhnout co nejvyšší IK. Proto se jeho optimum nachází v bodě F, kde je hranice výrobních možností tečnou nejvyšší dosažitelné IK. V tomto bodě se míra časových preferencí vyrovná vnitřnímu výnosovému procentu. R = t.
1) investiční rozhodování na dokonale konkurenčním kapitálovém trhu
jedinci jsou zachovány jeho výrobní možnosti, navíc získá přístup na kapitálový trh. Obr. 5. Původní investiční plán předpokládá úspory a investice v rozsahu (c0 –c0´). Po uskutečnění investice disponuje c0´statku C pro současnou spotřebu a c1´pro budoucí spotřebu. Bodem F prochází linie tržních příležitostí HJ.pokud v reakci na výši úrokové míry omezí své úspory, projeví se to posunem po hranici výrobních možností do bodu F1. Také z tohoto bodu odvodíme linii tržních příležitostí H´J´. Jedinec disponuje po změně investičního plánu odlišným objemem statku C pro současnou i budoucí spotřebu. Využitím svých výrobních možností však zvýšil současnou hodnotu svých aktiv (průsečím H´J´ s osou x je dál než HJ s osou x). nyní může použít služeb kapitálového trhu, posunem po H´J´ z bodu F1 do bodu E. maximalizuje zde svůj celkový užitek.
Vnitřní výnosové procento.
Směrnice nám říká, o kolik se v daném bodě křivky zvýší výrobou budoucí spotřeba statku C, jestliže se sníží současná spotřeba statku C o jednu jednotku.
Optimální rozhodnutí jedince – obr. 4 – hranice výrobních možností PQ, dvě IK U0 a U1. Jednotlivec maximalizuje svůj užitek, tj. snaží se dosáhnout co nejvyšší IK. Proto se jeho optimum nachází v bodě F, kde je hranice výrobních možností tečnou nejvyšší dosažitelné IK. V tomto bodě se míra časových preferencí vyrovná vnitřnímu výnosovému procentu. R = t.
1) investiční rozhodování na dokonale konkurenčním kapitálovém trhu
jedinci jsou zachovány jeho výrobní možnosti, navíc získá přístup na kapitálový trh. Obr. 5. Původní investiční plán předpokládá úspory a investice v rozsahu (c0 –c0´). Po uskutečnění investice disponuje c0´statku C pro současnou spotřebu a c1´pro budoucí spotřebu. Bodem F prochází linie tržních příležitostí HJ.pokud v reakci na výši úrokové míry omezí své úspory, projeví se to posunem po hranici výrobních možností do bodu F1. Také z tohoto bodu odvodíme linii tržních příležitostí H´J´. Jedinec disponuje po změně investičního plánu odlišným objemem statku C pro současnou i budoucí spotřebu. Využitím svých výrobních možností však zvýšil současnou hodnotu svých aktiv (průsečím H´J´ s osou x je dál než HJ s osou x). nyní může použít služeb kapitálového trhu, posunem po H´J´ z bodu F1 do bodu E. maximalizuje zde svůj celkový užitek.
Podmínka optima:
linie H´J´je tečnou výrobních možností v bodě F1. R = r (rovnost vnitřního výnosového procenta a úrokové míry).
- optimalizace investičního rozhodnutí nezávisí na preferencích ekonomického subjektu.
Kritéria investičního rozhodování
1) Rovnost vnitřního výnosového procenta a reálné úrokové míry
2) Současná hodnota aktiv – je třeba zvolit takovou investici, která přináší nejvyšší současnou hodnotu celkového příjmu (linie tržních příležitostí, která má průsečík s osou x nejdále od počátku, optimální bod je pak tečnový bod s hranicí výrobních možností),
3) Budoucí hodnota aktiv – zvolíme takovou investici, která přinese nejvyšší budoucí hodnotu aktiv (nejvíce vzdálený průsečík linie tržních příležitostí s osou y, optimum je tečnový bod s hranicí výrobních možností)
Investiční rozhodování pro více období
Kritéria:
- investor může přepočítat své příjmy na jejich současnou hodnotu,
- může přepočítat hodnotu svých současných příjmů na jejich hodnotu k budoucímu okamžiku,
- může vypočítat vnitřní výnosové % z jednotlivých investic, a vybere si tu, která mu přinese nejvyšší mezní míru výnosu.
- optimalizace investičního rozhodnutí nezávisí na preferencích ekonomického subjektu.
Kritéria investičního rozhodování
1) Rovnost vnitřního výnosového procenta a reálné úrokové míry
2) Současná hodnota aktiv – je třeba zvolit takovou investici, která přináší nejvyšší současnou hodnotu celkového příjmu (linie tržních příležitostí, která má průsečík s osou x nejdále od počátku, optimální bod je pak tečnový bod s hranicí výrobních možností),
3) Budoucí hodnota aktiv – zvolíme takovou investici, která přinese nejvyšší budoucí hodnotu aktiv (nejvíce vzdálený průsečík linie tržních příležitostí s osou y, optimum je tečnový bod s hranicí výrobních možností)
Investiční rozhodování pro více období
Kritéria:
- investor může přepočítat své příjmy na jejich současnou hodnotu,
- může přepočítat hodnotu svých současných příjmů na jejich hodnotu k budoucímu okamžiku,
- může vypočítat vnitřní výnosové % z jednotlivých investic, a vybere si tu, která mu přinese nejvyšší mezní míru výnosu.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)