DOKONALÁ KONKURENCE

→ obecná východiska určení výstupu, při němž firma maximalizuje zisk

- firma maximalizující zisk podřizuje volbu vstupů i výstupů dosažení maximálního ekonomického užitku

- ekonomický zisk (π) je rozdílem mezi celkovými příjmy a celkovými N

π = TR – TC

π (Q) = TR(Q) – TC(Q) (tato výše výstupu determinuje TR i TC i eko zisk)

→ ekonomický zisk bude max při výrobě takového objemu produkce, kdy dodatečný přírůstek výstupu nepovede ke změně dodatečného zisku (tj. nutnou podmínkou optimálního výstupu, při jehož produkci firma max zisk, je položení první derivace funkce zisku rovnu nule a odtud: MR = MC

= zlaté pravidlo maximalizace zisku, tj. aby firma maximalizovala zisk, měla by zvolit takový výstup, aby se při jeho výrobě rovnaly mezní příjmy mezním N


Předpoklady modelu dokonalé konkurence

- na každém trhu existuje velký počet kupujících a prodávajících, z nichž žádný není natolik silný, aby mohl ovlivnit cenu nebo výstup odvětví

- všechny statky jsou homogenní

- na všechny trhy je volný vstup i výstup

- všichni výrobci a spotřebitelé mají dokonalé informace o cenách a množstvích směňovaných na trhu

- firmy usilují o maximalizaci zisku, spotřebitelé o maximalizaci užitku

Zisk

Ekonomický zisk – je v dokonale konkurenčním prostředí dočasná odměna za inovace pro ty podnikatele, kteří dokážou odhadnout změny spotřebitelské poptávky. V nedokonale konkurenčním prostředí může být dosahován i déle.

Normální zisk – náklady výroby, které se rovnají alternativním nákladům všech vstupů vlastněných majiteli firmy (např. náklady na získání fyzického kapitálu – úrokový příjem).

Zdroje ekonomického zisku:

a) inovace a předvídání spotřebitelské poptávky – v delším období to přivede další firmy do odvětví a zisky poklesnou k nule,

b) přijímání rizika – zisk je odměnou za přijímání rizika,

c) monopolní síla – může znamenat dlouhodobý zisk, pokud existují bariéry vstupu.


Investiční rozhodování
1) investiční rozhodování při neexistenci kapitálového trhu

investor může použít své současné zdroje ve výrobě a prostřednictvím výnosu, který mu výroba přinese, zvýšit svou budoucí spotřebu. Maximální dostupné kombinace současné a budoucí spotřeby statku C lze vyjádřit hranicí výrobních možností (obr. 3, každý bod na hranici udává jednu z efektivních kombinací – maximálních -současné a budoucí spotřeby dosažitelné za pomocí výroby, body pod křivkou přinášejí nižší úroveň spotřeby)

Na obr. 4 bod A zobrazuje výchozí rozdělení spotřeby statku C, pokud by se jedinec vzdal části současné spotřeby (c0 – c0´) může takto získané zdroje vložit do výroby a transformovat tak současnou spotřebu ve spotřebu budoucí. Přírůstek budoucí spotřeby (c1´-c1) – se nazývá výnos z investice.

Maximalizace zisku monopolistické firmy v krátkém období

Diferenciace produktu je příčinou klesající individuální poptávkové křivky po produkci firmy – sníží-li jedna z firem cenu, zvýší to objem jejích prodejů více než proporcionálně (odláká zákazníky firmám, které cenu nesnížily).

Individuální poptávková křivka je velmi elastická, cenová elasticita je ovlivněna diferenciací výrobků a počtem firem v odvětví (čím více má daný prvek substitutů a čím více je firem na trhu, tím je více elastická).

Při volbě optimálního výstupu a ceny vychází firma ze “zlatého pravidla maximalizace”: MR = MC, tj. na obr. 1 bod Q*, kdy dosahuje největšího rozdílu mezi TR a TC, celkový ekonomický zisk by tak dán plochou (AR-AC) x Q*. v Q1 nebo Q2 by došlo k TR=TC (nebo AR=AC) a firma zde realizuje nulový ekonomický zisk. Monopolní síla nad produktem firmě umožní stanovit cenu nad úrovní MC (P>MC).


Minimalizace ztráty pokračování ve výrobě obr. 2
Pokud krátkodobě převažují TC nad TR, je pro rozhodování firmy o tom, zda pokračovat ve výrobě, nebo výrobu ukončit, určující vztah mezi TR a VC (resp. mezi P a AVC). Na obr. 2a TR převyšují VC mezi Q1 a Q2 (tzn. že částka TR převyšujících VC může být použita k hrazení FC), ztráta je nejmenší při Q*, přestože fa realizuje ztrátu pokračuje ve výrobě.

Uzavření firmy – obr. 3 Pokud je TR

4) OCEŇOVÁNÍ NA TRZÍCH DOKONALÉ KONKURENCE.

RACIONALITA A MAXIMALIZACE PREFERENČNÍ FUNKCE. KRÁTKODOBÁ A DLOUHODOBÁ ROVNOVÁHA FIRMY. NABÍDKOVÁ FUNKCE FIRMY A ODVĚTVÍ V KRÁTKÉM A DLOUHÉM OBDOBÍ. BOD DOČASNÉHO UZAVŘENÍ VÝROBY. EFEKTIVNOST DOKONALÉ KONKURENCE. DYNAMIZACE MODELU – ZMĚNY POPTÁVKY, NÁKLADŮ A DANÍ. PAVUČINOVÝ TEORÉM.


Hlavní cíl firmy je maximalizace zisku
Ekonomický zisk je rozdíl mezi účetním ziskem a příjmem z alternativního užití zdrojů. Nulový ekonomický zisk znamená, že vstupy svým fungováním přinášejí tolik, kolik by přinášely svým nejlepším alternativním užitím. Ekonomický zisk je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady (explicitními i implicitními), účetní zisk je rozdíl mezi TR a explicitními náklady (nerozlišuje normální míru zisku jako minimální úroveň zhodnocení vloženého kapitálu).

p = TR - TC, p = P*Q - w*L - r*K

Ekonomický zisk bude maximální při výrobě takového objemu produkce, kdy dodatečný přírůstek výstupu nepovede ke změně dodatečného zisku. Tzn. nutnou podmínkou optimálního výstupu, je položení první derivace funkce zisku rovnou nule Þ MR = MC … tzv. zlaté pravidlo maximalizace zisku – aby firma maximalizovala zisk, měla by zvolit takový výstup, aby se při jeho výrobě rovnaly mezní příjmy mezním nákladům.postačující podmínkou je záporná hodnota druhé derivace funkce zisku podle množství odrážející se v požadavku na rostoucí charakter fce MC. (pro výstup, který je menší než optimální, musí být zisk rostoucí, pro výstup větší než optimální musí být zisk klesající)