ROZVAHA
1) Investiční majetek 1) Vlastní zdroje :
- Budovy - Zisk
- Pozemky - Základní jmění
- Stroje - Rezervní fond
- Dopravní prostředky - Nerozdělený zisk
- Inventář 2) Cizí zdroje
2) Oběžný majetek - Dlouhodobé bankov. úvěry
- Materiál na skladě - Krátkodobé bankov. úvěry
- Výrobky - Směnky k úhradě
- Zboží - Ostatní závazky
- Pohledávky za odběrateli - Závazky vůči zaměstnanc.
- Ostatní pohledávky - Závazky vůčí fin. úřadům a
- Pokladna Institucím Soc. zabezpeč.
- Směnky k inkasu - Dlouhodobé závazky
- Pohledávky - Krátkodobé závazky
- Zásoby 3) Ostatní pasiva
- Peněžní prostředky
3) Ostatní aktiva
AKTIVA CELKEM PASIVA CELKEM
10. Parita úrokových sazeb a determinace měnového kursu v krátkém období na mezinárodním měnovém trhu.
Dochází k přesunům velkých sum peněz podle kriterií:
- Výnosnost
- Riziko
- Likvidita
Měnový kurs je relativní cena dvou aktiv a pro jeho formování je relevantní aplikace teorie poptávky po aktivech.
Nástin teorie poptávky po aktivech
Poptávka po aktivech je determinována těmito faktory:
- Očekávanou reálnou mírou výnosnosti
- Rizikem
- Likviditou
Je to rozdíl mezi očekávanou reálnou hodnotou daného aktiva za určité období, oproti ceně, za kterou byla dané investice koupena v přítomném období (vyjádřeno v %).
Očekávaná reálná míra výnosnosti = očekávaná nominální míra výnosnosti – roční míra inflace
Očekávaná reálná míra výnosnosti umožňuje porovnávat rozdílná aktiva.
Riziko, resp. stupeň nejistoty
Velikost rizika se statisticky vyjadřuje rozptylem nebo směrodatnou odchylkou. Stupeň rizika může být redukován diversifikací portfolia.
Likvidita aktiv
Stupeň likvidity dané investice znamená rychlost a náklady s jakou lze investici přeměnit do formy nejlikvidnějšího aktiva (hotových peněžních prostředků).
Poptávka po depozitech denominovaných v různých měnách
Očekávaná míra výnosnosti depozit denominovaných v různých měnách závisí na:
- Úrokových sazbách na depozita denominovaná v daných měnách
- Změnách měnových kursů v daném období
Úroková sazba na korunová depozita je očekávaná míra výnosnosti na korunová depozita vyjádřená v korunách.
Měnové kursy a očekávaná míra výnosnosti depozit denominovaných v různých měnách
iD = (Ee(t) – E(t-1)) / E(t-1) + iF * (Ee(t) – E(t-1)) / E(t-1) + iF
iD – domácí úroková sazba, iF – zahraniční úroková sazby, E(t-1) – měnový kurs domácí měna k zahraniční v přítomnosti, Ee(t) – měnový kurs domácí měny k zahraniční očekávaný v budoucím období.
Levá strana: očekávaná míra výnosnosti domácího depozita vyjádřená v domácí měně.
Pravá strana: očekávaná míra výnosnosti zahraničního depozita vyjádřená v domácí měně.
(Ee(t) – E(t-1)) / E(t-1) – očekávaná míra depreciace domácí měny vůči zahraniční v období t – 1 a t. Druhý člen rovnice je velmi malý, proto se vynechává.
Trh peněz (aktiv) a křivka LM
Trh aktiv a trh peněz
Celkové bohatství země se rovná celkové poptávce po penězích a po ostatních finančních aktivech (v reálném vyjádření). WN / P º L + DOFA, kde L je poptávka po penězích, DOFA je poptávka po ostatních finančních aktivech v reálné hodnotě, WN / P je nominální finanční bohatství země dělené souhrnným cenovým indexem, tj. reálné bohatství.
Celkové reálné finanční bohatství země je součet nabídky reálných peněžních zůstatků (M / P) a nabídky ostatních finančních aktiv v reálné hodnotě (SOFA). WN / P º M / P + SOFA
Platí: L + DOFA º M / P + SOFA
(L – M / P) + (DOFA – SOFA) º 0
Je-li rovnováha na trhu peněz, je i rovnováha na trhu ostatních finančních aktiv.
Poptávka po penězích
Poptávka po penězích je poptávkou po reálných peněžních zůstatcích, tj. nominální poptávkou po penězích dělenou cenovou úrovní. Poptávka po reálných peněžních zůstatcích závisí na úrovni reálného důchodu a na úrokové sazbě. Růst důchodu vede k růstu spotřeby a to k růstu poptávky po penězích. Čím vyšší (nižší) je úroková sazba, tím nižší (vyšší) je poptávka po penězích (hotovostech a depozitech na požádání), a tím vyšší (nižší) je poptávka po ostatních finančních aktivech.
Peníze mají dvojí výnos:
· explicitní – úroková míra u termínovaného vkladu
· implicitní – radost z držby
Poptávka po reálných peněžních zůstatcích: L = k * Y – h * i k, h > 0
k – citlivost poptávky po reálných peněžních zůstatcích na důchod, k = DL / DY
h – citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu, h = DL / Di
1 / k – rychlost peněz
Kvantitativní rovnice směny: M * V = P * Y
V = 1 / k
Kritérium investičního rozhodování v podmínkách nejistoty
Zvyšování úrokové míry o rizikovou prémii závisí na možnosti diverzifikace rizika.
Nesystematické riziko lze snížit diverzifikací (investováním do mnohých projektů), protože je možné ho eliminovat, není možné očekávat vyšší výnos, než poskytuje bezriziková investice.
Systematické riziko není možné diverzifikovat, je-li s daným projektem spojeno toto riziko, alternativní náklady investice jsou vyšší než bezriziková míra, úroková míra by měla být zvýšena o rizikovou prémii.
Model oceňování kapitálových aktiv (CAPM) – měří rizikovou prémii kapitálové investice porovnáváním očekávaného výnosu této investice s očekávaným výnosem celého akciového trhu. Rizikové prémie z akcie (rozdíl mezi očekávaným výnosem a bezrizikovou mírou) se vyvíjí proporcionálně s rizikovou prémii celého akciového trhu (dodatečný výnos, který může investor očekávat za podstoupení systematického rizika spojeného s akciovým trhem).
Faktor beta (b) měří citlivost výnosu z aktiva na změny trhu tedy systematické riziko aktiv. Při daném beta je možné určit korigovanou úrokovou míru pro výpočet současné hodnoty rizikového aktiva. Úroková míra vyjadřuje očekávaný výnos aktiva, tzn. bezrizikovou míru plus rizikovou prémii odrážející systematické riziko.