Metody měření nerovnosti v rozdělování důchodu a bohatství

Důchod – je tvořen celkovými příjmy, které jednotlivci nebo domácnosti obdrží během daného časového období (pracovní příjmy, vlastnické příjmy, transfery)

Bohatství – je složeno z čisté hodnoty aktiv ve vlastnictví jednotlivce či domácnosti v určitém časovém okamžiku.


1) Míra nerovnosti – seřazení všech domácností sestupně (či vzestupně) podle výše důchodu a jejich rozdělení do různých příjmových skupin.

Míra nerovnosti – poměr procentního podílu nejnižší příjmové skupiny (na celkovém důchodu) k procentnímu podílu (na celkovém důchodu) nejbohatší skupiny obyvatelstva. Čím větší je ukazatel, tím rovnoměrnější je rozdělení důchodu mezi domácnostmi.

2) Lorenzova křivka (obr.4) – má podobu krabicového diagramu, na jehož vodorovnou osu nanášíme kumulativní procenta obyvatelstva (od 0 do 100%) a na svislé ose znázorňujeme kumulativní procenta celkového důchodu země. Přímka OE pod úhlem 45° - linie absolutní rovnosti – v každém bodě této přímky je procento důchodu právě rovno procentu domácností. Bod C znamená, že 25% domácností obdrží 25% celkového důchodu země, bod A znamená, že 20% domácností se podílí pouze 5,8%. Čím vzdálenější je skutečná Lorenzova křivka od linie absolutní rovnosti, tím nerovnoměrnější je rozdělení důchodů. Lomená čára 0ZE – linie absolutní nerovnosti (1 domácnost vlastní veškerý důchod)

3) Giniho koeficient – poměr plochy mezi Lorenzovou křivkou a linií absolutní rovnosti a celkovou plochou OEZ. Velikost je intervalu (0,1). Čím větší je stupeň nerovnosti, tím blíže je koeficient 1.


Rozdělení bohatství je mnohem koncentrovanější než rozdělení důchodu. Většina bohatství je v rukou poměrně úzké skupiny domácností.

Zdroje nerovností

a) v pracovních důchodech:

intenzita práce (kdo pracuje déle, vydělá více), pracovní schopnosti, kompenzační mzdové rozdíly (znečištěné prostředí), diskriminace (pohlaví, národnost), rozdíly v zaměstnání

b) ve vlastnických vztazích

dědictví, úspory a riziko v podnikání


Úloha státu v přerozdělovacím mechanismu

Přerozdělovací proces – je uskutečňován pomocí:


1) daňového systému

daně ovlivňují rozdělování důchodu prostřednictvím svého dopadu na disponibilní důchod obyvatel, vedou ke zvýšení rovnoměrnosti v rozdělování.

Progresivní daně – míra zdanění roste s rostoucím příjmem, dochází k přerozdělování důchodu od bohatších domácností k chudým

Proporcionální daně – míra daně je neměnná – daňový systém nemá podstatný vliv na přerozdělení důchodů

Regresivní daně – sazba klesá s rostoucím příjmem,


2) transferových plateb

Jsou takové příjmy domácností, za které plátce (např. stát) nepožaduje žádné výrobky ani protislužby – podpory v zaměstnanosti, sociální platby, starobní a invalidní penze, přídavky na děti, příspěvky na bydlení, porodné


3) státních programů zaměstnanosti

Mají pomoci nezaměstnaným lidem znovu získat zaměstnání a tím je zbavit závislosti na sociálních transferech.