Komodity seřadíme podle jejich komparativní výhody nebo nákladů. “Dělící čára” pak závisí na komparativní síle mezinár. poptávky po jednotlivých statcích.
Každá země obchoduje s množstvím dalších zemí (multilaterálně), přičemž dvojstranný (bilaterální) obchod se ve většině případů nevyrovná. Multilaterální povaha obchodu by měla přimět k opatrnosti všechny, kdo obhajují bilaterální vyrovnanost MO mezi zeměmi.
Malé země mohou z obchodu získat nejvíce: Mají totiž minimální vliv na svět. ceny, a tak mohou obchodovat za svět. ceny, kt. se značně liší od domácích cen.
Grafická analýza komparativní výhody OBR. STR. 909
Konečný poměr cen závisí na relativní poptávce po /potravinách a oděvech/. Je-li po /potravinách/ velká poptávka, pak bude jejich cena relativně vysoká. Kdyby byla poptávka po /potravinách/ tak vysoká, že by Evropa vyráběla /potraviny/, pak by se poměr cen rovnal evropským relativním cenám /ve výši ¾/.
PPF celého světa: tato hranice představuje max. výstup, kt. zde získat ze svět. zdrojů, když se statky vyrábějí nejefektivněji, (vč. nejefektivnější dělby práce a oblastí spec.) à součet obou PPF
à Omezení teorie komparativní výhody
Hlavní potíž spočívá v jejich klasických předpokladech, neboť předpokládá hladce fungující MAE mechanizmus s rychle se přizpůsobujícími cenami a mzdami a žádnou nedobrovolnou nezaměstnanost.
Zobrazují se příspěvky se štítkemkomparativní výhoda. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemkomparativní výhoda. Zobrazit všechny příspěvky
DŮVODY MO
1) odlišnost výr. podmínek – vybavení přír. zdroji, půdou, L, K, technologiemi
2) klesající výr. náklady – rostoucí výnosy z rozsahu
3) rozdíly ve spotřebitelském vstupu
4) komparativní výhody
Zásada komparativní výhody
Tato teorie tvrdí, že země bude obchodovat se světem, i když je absol. efektivnější nebo méně efektivní ve výrobě všech statků. Každá země se specializuje na výrobu a vývoz těch statků, kt. může vyrábět s relativně nižšími Nk (kde je relativně efektivnější než jiné země), naopak každá země bude dovážet ty statky, kt. vyrábí s relativně vyššími Nk (kde je relativně méně efektivní než jiné země).
Ricardova analýza komparativní výhody
David Ricardo podal r. 1817 přesvědčivý důkaz, že mezinár. specializace se zemi vyplácí; výsledek nazval zákonem komparativní výhody. Pro zjednodušení pracoval pouze se 2 zeměmi a 2 statky, veškeré Nk se rozhodl měřit v hodinách práce.
Amerika má ABSOLUTNÍ výhodu u obou statků; současně má KOMPARATIVNÍ výhodu v potravinách.
Evropa má KOMPARATIVNÍ výhodu ve výrobě oděvech.
USA
Evropa
potraviny
1 hod práce
3 hod
oděvy
2 hod
4 hod
2) klesající výr. náklady – rostoucí výnosy z rozsahu
3) rozdíly ve spotřebitelském vstupu
4) komparativní výhody
Zásada komparativní výhody
Tato teorie tvrdí, že země bude obchodovat se světem, i když je absol. efektivnější nebo méně efektivní ve výrobě všech statků. Každá země se specializuje na výrobu a vývoz těch statků, kt. může vyrábět s relativně nižšími Nk (kde je relativně efektivnější než jiné země), naopak každá země bude dovážet ty statky, kt. vyrábí s relativně vyššími Nk (kde je relativně méně efektivní než jiné země).
Ricardova analýza komparativní výhody
David Ricardo podal r. 1817 přesvědčivý důkaz, že mezinár. specializace se zemi vyplácí; výsledek nazval zákonem komparativní výhody. Pro zjednodušení pracoval pouze se 2 zeměmi a 2 statky, veškeré Nk se rozhodl měřit v hodinách práce.
Amerika má ABSOLUTNÍ výhodu u obou statků; současně má KOMPARATIVNÍ výhodu v potravinách.
Evropa má KOMPARATIVNÍ výhodu ve výrobě oděvech.
USA
Evropa
potraviny
1 hod práce
3 hod
oděvy
2 hod
4 hod
Rozšíření na více komodit a zemí
Jestliže se ve dvou zemích vyrábí více komodit při konstantních nákladech, lze je seřadit podle jejich komparativní výhody nebo nákladů. Tyto zásady platí jak pro skupiny zemí, tak pro oblasti v rámci jedné země.
Vstoupí-li do hry více zení, je výhodné navázat trojstranný (trilaterální) nebo mnohostranný (multilaterální) obchod, bilaterální obchod se většinou nevyrovná.
Grafická analýza komparativní výhody
pomocí hranice produkčních možností (str. 907).
potraviny se dají směnit za oděvy v určitém cenovém poměru neboli za určitých směnných relací, které představují poměr vývozních cen k cenám dovozním.
Bilance mezinárodních plateb
Účty platební bilance
= účetní výkazy, do nichž se zaznamenávají všechny hospodářské toky, které do země vstupují, nebo z ní vystupují. Je to tedy nástroj měření úhrnu statků, služeb a kapitálu mezi danou zemí a zbytkem světa.
Rozdělení mezinárodní platební bilance
Běžný účet
Soukromé transakce:
Zboží (neboli “obchodní bilance”)
Neviditelné položky nebo služby (cestovní ruch, doprava, příjmy z investic…)
Vládní vývozy a dary
Kapitálový účet
Soukromý
Vládní
Statistická diskrepance (čistý zůstatek všech nepodchycených transakcí)
Úřední vyrovnání (deficit či přebytek )
Vstoupí-li do hry více zení, je výhodné navázat trojstranný (trilaterální) nebo mnohostranný (multilaterální) obchod, bilaterální obchod se většinou nevyrovná.
Grafická analýza komparativní výhody
pomocí hranice produkčních možností (str. 907).
potraviny se dají směnit za oděvy v určitém cenovém poměru neboli za určitých směnných relací, které představují poměr vývozních cen k cenám dovozním.
Bilance mezinárodních plateb
Účty platební bilance
= účetní výkazy, do nichž se zaznamenávají všechny hospodářské toky, které do země vstupují, nebo z ní vystupují. Je to tedy nástroj měření úhrnu statků, služeb a kapitálu mezi danou zemí a zbytkem světa.
Rozdělení mezinárodní platební bilance
Běžný účet
Soukromé transakce:
Zboží (neboli “obchodní bilance”)
Neviditelné položky nebo služby (cestovní ruch, doprava, příjmy z investic…)
Vládní vývozy a dary
Kapitálový účet
Soukromý
Vládní
Statistická diskrepance (čistý zůstatek všech nepodchycených transakcí)
Úřední vyrovnání (deficit či přebytek )
Důvody MO:
odlišnost výrobních podmínek – odlišnost přírodních zdrojů, půdy, práce, kapitálu a technologie Þ vliv na rozdílnost statků a služeb
klesající náklady z velkovýroby (neboli rostoucí výnosy z rozsahu)
rozdíly ve spotřebitelském vkusu
Zásada komparativní výhody
tvrdí, že každá země se specializuje na výrobu a vývoz těch statků, které může vyrábět s relativně nižšími náklady (kde je relativně efektivnější než jiné země), naopak každá země bude dovážet ty statky, které vyrábí s relativně vyššími náklady (kde je relativně neefektivní než jiné země.
Např.: nejlepší advokátka i písařka ve městě: měla by se zaměřit pouze na právní záležitosti, kde jsou její relativní neboli komparativní dovednosti nejefektivněji využívány, i když je absolutně nejlepší jak ve psaní na stroji, tak v právech.
Ricardova analýza komparativní výhody (anglický ekonom)
Pro zjednodušení pouze dvě země a dva statky (pracovní náročnost výroby).
Výrobek
Amerika
Evropa
1 jednotka potravin
1 hodina práce
3 hodiny práce
1 jednotka oděvů
2 hodiny práce
4 hodiny práce
klesající náklady z velkovýroby (neboli rostoucí výnosy z rozsahu)
rozdíly ve spotřebitelském vkusu
Zásada komparativní výhody
tvrdí, že každá země se specializuje na výrobu a vývoz těch statků, které může vyrábět s relativně nižšími náklady (kde je relativně efektivnější než jiné země), naopak každá země bude dovážet ty statky, které vyrábí s relativně vyššími náklady (kde je relativně neefektivní než jiné země.
Např.: nejlepší advokátka i písařka ve městě: měla by se zaměřit pouze na právní záležitosti, kde jsou její relativní neboli komparativní dovednosti nejefektivněji využívány, i když je absolutně nejlepší jak ve psaní na stroji, tak v právech.
Ricardova analýza komparativní výhody (anglický ekonom)
Pro zjednodušení pouze dvě země a dva statky (pracovní náročnost výroby).
Výrobek
Amerika
Evropa
1 jednotka potravin
1 hodina práce
3 hodiny práce
1 jednotka oděvů
2 hodiny práce
4 hodiny práce
Dodatek: Přístup racionálních očekávání
Ranná Pk:
substituční vztah mezi inflací a U.
na x míra U v %.
na z celková inflace v %.
pohybem dolevy (snižováním nezam.) se zvyšuje míra růsru cen.
neboli míra ifnlace = míra růstu mezd – míra růstu produktivity práce
Posuny Pk:
je nutno rozlišovat mezi skutečnou a setrvačnou inflací (ta však na inflační překvapení reaguje)
historie ukazuje na hlavní vadu ranné Pk = vztah I a U zůstává stabilní jen tak dloluho, dokud se nezmění setrvačná nebo očekávaná míra inflace (jinak se krátkodobá Pk posune).
Mezinárodní obchod a teorie komparativní výhody
Mezinárodní obchod rozšiřuje spotřební možnosti země; umožňuje zemi spotřebovávat více statků, než kdyby se uzavřely hranice produktům z jiných zemí. Specializací na odvětví s relativně nejvyšší produktivitou se může v každé zemi nakonec spotřebovat více, než by byla sama s to vyrobit. Obchodní restrikce svět nutí, aby byl pod svou hranicí produkčních možností.
Dva rozdíly s ekonomikou jednotlivých zemí: diskriminace a rozdílné měny.
Ekonomická podstata mezinárodního obchodu
Pro mezinárodní obchod je důležitý stupeň otevřenosti ekonomiky (tj. v jaké míře směňuje statky, služby nebo výrobní faktory s ostatním světem. Lze použít i podíl dovozů a vývozů na GNP.
substituční vztah mezi inflací a U.
na x míra U v %.
na z celková inflace v %.
pohybem dolevy (snižováním nezam.) se zvyšuje míra růsru cen.
neboli míra ifnlace = míra růstu mezd – míra růstu produktivity práce
Posuny Pk:
je nutno rozlišovat mezi skutečnou a setrvačnou inflací (ta však na inflační překvapení reaguje)
historie ukazuje na hlavní vadu ranné Pk = vztah I a U zůstává stabilní jen tak dloluho, dokud se nezmění setrvačná nebo očekávaná míra inflace (jinak se krátkodobá Pk posune).
Mezinárodní obchod a teorie komparativní výhody
Mezinárodní obchod rozšiřuje spotřební možnosti země; umožňuje zemi spotřebovávat více statků, než kdyby se uzavřely hranice produktům z jiných zemí. Specializací na odvětví s relativně nejvyšší produktivitou se může v každé zemi nakonec spotřebovat více, než by byla sama s to vyrobit. Obchodní restrikce svět nutí, aby byl pod svou hranicí produkčních možností.
Dva rozdíly s ekonomikou jednotlivých zemí: diskriminace a rozdílné měny.
Ekonomická podstata mezinárodního obchodu
Pro mezinárodní obchod je důležitý stupeň otevřenosti ekonomiky (tj. v jaké míře směňuje statky, služby nebo výrobní faktory s ostatním světem. Lze použít i podíl dovozů a vývozů na GNP.
Teorie komparativních výhod:
Zásada komparativní výhody tvrdí, že každá země se specializuje na výrobu a vývoz těch statků, které může vyrábět s relativně nižšími náklady, naopak každá země bude dovážet ty statky, které vyrábí s relativně vyššími náklady. Teorie zvaná zásada komparativní výhody tvrdí, že země bude obchodovat se světem, i když je absolutně efektivnější nebo méně efektivní ve výrobě všech statků. Je dokázáno, že i když dvě země jsou schopné vyrábět vše, je pro ně výhodnější soustřeďovat se na výrobu komodity v jejíž výrobě mají komparativní výhodu. To znamená, že daná země by se měla soustřeďovat na statek, v jehož výrobě je absolutně efektivnější než druhá země. Potom bude jedna země vyvážet statek, v jehož výrobě je absolutně efektivnější, aby získala prostředky na dovoz statku, v jehož výrobě není efektivní.
Ekonomický přínos z obchodu:
Přínos z obchodu můžeme nejsnadněji zjisti tak, že vypočítáme vliv obchodu na reálnou mzdu pracovníků. Reálná mzda pracovníků se měří množstvím statků a služeb, které si pracovník může koupit za hodinový plat. Při výhodném mezinárodním obchodu se v zúčastněných zemích zvyšuje reálná mzda, protože se zboží stává levnější. Jestliže se uvolní obchod a každá země se zaměří na svou oblast komparativní výhody, všichni si polepší. Pracovníci v každé zemi si budou moci koupit větší množství spotřebních statků za stejné množství práce, pokud se lidé specializují v oblasti komparativní výhody a směňují svou vlastní produkci za statky, v nichž mají relativní nevýhodu. Když se otevřou hranice obchodu, zvyšuje se národní důchod v každé jednotlivé obchodující zemi.
Ekonomický přínos z obchodu:
Přínos z obchodu můžeme nejsnadněji zjisti tak, že vypočítáme vliv obchodu na reálnou mzdu pracovníků. Reálná mzda pracovníků se měří množstvím statků a služeb, které si pracovník může koupit za hodinový plat. Při výhodném mezinárodním obchodu se v zúčastněných zemích zvyšuje reálná mzda, protože se zboží stává levnější. Jestliže se uvolní obchod a každá země se zaměří na svou oblast komparativní výhody, všichni si polepší. Pracovníci v každé zemi si budou moci koupit větší množství spotřebních statků za stejné množství práce, pokud se lidé specializují v oblasti komparativní výhody a směňují svou vlastní produkci za statky, v nichž mají relativní nevýhodu. Když se otevřou hranice obchodu, zvyšuje se národní důchod v každé jednotlivé obchodující zemi.
ad II.
- rozdílná produktivita produkčních faktorů
- jednotlivé země jsou vybaveny různými produkčními faktory
Komparativní rozdíly jsou důsledkem odlišného zastoupení jednotlivých produkčních faktorů. Je exportováno zboží vyrobené pomocí faktorů, jehož zastoupení v dané zemi je relativně vyšší. Průmyslová země relativně bohatá na kapitál bude exportovat zboží náročné na množství kapitálu a rozvojová země, která je relativně bohataá na množství prac. síly, bude exportovat zboží náročné na užití větší prac. síly.
ad III.
Základem je přesun výrobních zdrojů z produkce jednoho výrobku na jiný.
Země A Země B
vnitční směnný poměr 100ks y a 20ks (5:1) 200ks y a 10ks x (20:1)
Země se budou specializovat: A může vyrobit 40ks x
B může vyrobit 400ks y
Na základě této specializace vznikne na světovém trhu směnný poměr 10:1.
Země A bude požadovat 150 y za 15 x. Výsledkem bude 150 y(o 50 více) a 25 x (o 5 více).
U konstatních alternativních nákladů dojde k úplné specializaci. U rostoucích alternativních nákladů je výhodné pro zemi se specializovat pouze do určité výše.
- jednotlivé země jsou vybaveny různými produkčními faktory
Komparativní rozdíly jsou důsledkem odlišného zastoupení jednotlivých produkčních faktorů. Je exportováno zboží vyrobené pomocí faktorů, jehož zastoupení v dané zemi je relativně vyšší. Průmyslová země relativně bohatá na kapitál bude exportovat zboží náročné na množství kapitálu a rozvojová země, která je relativně bohataá na množství prac. síly, bude exportovat zboží náročné na užití větší prac. síly.
ad III.
Základem je přesun výrobních zdrojů z produkce jednoho výrobku na jiný.
Země A Země B
vnitční směnný poměr 100ks y a 20ks (5:1) 200ks y a 10ks x (20:1)
Země se budou specializovat: A může vyrobit 40ks x
B může vyrobit 400ks y
Na základě této specializace vznikne na světovém trhu směnný poměr 10:1.
Země A bude požadovat 150 y za 15 x. Výsledkem bude 150 y(o 50 více) a 25 x (o 5 více).
U konstatních alternativních nákladů dojde k úplné specializaci. U rostoucích alternativních nákladů je výhodné pro zemi se specializovat pouze do určité výše.
Srovnávání – technika srovnání s určitou firmou je např.:
Metoda komparativního managementu (analýza)
- Je definována jako studium a analýza managementu v různých prostředích a je studiem proč podniky v různých zemích mají různé výsledky.
- Významným prvkem komparativního managementu je ekonomický růst a zvyšování produktivity.
· vliv vnějšího prostředí: vzdělanostní proměnné, sociálně kulturní faktory, etické, legislativní
a politické faktory, ekonomické faktory
= faktory které nejvíce ovlivňují výsledky firem
+ nový přístup: rozdělit záležitosti managementu na:
1) manažerské činnosti
2) nemanažerské činnosti
pozn.: Podstatou úspěšného podniku je disponibilita lidských a materiálních zdrojů.
a) Manažerské praktiky: plánování, organizování, personalistika, vedení, kontrola
tyto ovlivňuje: 1. věda o managementu
koncepce, principy, teorie, znalosti obecného použití
2. věda o podnikových funkcích
engeneering, výroba, marketing, finance
3. lidské zdroje
4. vnější prostředí
vzdělanost, politicko-legislativní, ekonomické, sociální, technologické, etické
- Je definována jako studium a analýza managementu v různých prostředích a je studiem proč podniky v různých zemích mají různé výsledky.
- Významným prvkem komparativního managementu je ekonomický růst a zvyšování produktivity.
· vliv vnějšího prostředí: vzdělanostní proměnné, sociálně kulturní faktory, etické, legislativní
a politické faktory, ekonomické faktory
= faktory které nejvíce ovlivňují výsledky firem
+ nový přístup: rozdělit záležitosti managementu na:
1) manažerské činnosti
2) nemanažerské činnosti
pozn.: Podstatou úspěšného podniku je disponibilita lidských a materiálních zdrojů.
a) Manažerské praktiky: plánování, organizování, personalistika, vedení, kontrola
tyto ovlivňuje: 1. věda o managementu
koncepce, principy, teorie, znalosti obecného použití
2. věda o podnikových funkcích
engeneering, výroba, marketing, finance
3. lidské zdroje
4. vnější prostředí
vzdělanost, politicko-legislativní, ekonomické, sociální, technologické, etické
Komparativní management
3.2. Komparativní management
– příčinou vzniku byl management na objednávku prezidenta Reagana – zorganizovat celosvětový výzkum, proč je konkurence mezi státy (Švýcarsko – hodinky). Výstupem byla kniha „Konkurenční výhoda národů“
Faktorové podmínky:
Vzdělanostní úroveň národa – vzdělanější lidé zkvalitňují výrobky, zvyšují úroveň
Surovinové zdroje – dostatek, ale i nedostatek surovin může být výhodou (nevýhodou)
Konkurence, strategie: rozhodující je konkurence. Je-li vysoká úroveň konkurence, pak to nutí firmy klást si náročnější strategii cílů => větší konkurenční výhody.
Poptávka v odvětví – vzdělanější obyvatelstvo – vyšší nároky na kvalitní výrobky
Související odvětví – dodává součástky, komponenty hlavnímu odvětví
Závěr: úroveň a prosperita (konkurenční výhoda) se nedědí, ale vytváří se. Vyrůstá ze vzdělanosti národa, vedoucích a manažerských pracovníků a konkurence
4. Epocha tendencí vývoje managementu (I–IV) a tendence vývoje managementu (1–3)
II. Podnik je uzavřený systém – nutnost věnovat se člověku (SČ) v organizaci
III. Mění se vnější prostředí => působí na podnik = musí vnímat (OS)
IV. Drucker – pokud se nachází v turbulentním prostředí = ve IV. epoše, lze ho předvídat, , zaměřené na SČ až do oblasti participace už ne podřízený, ale spolupracovník. Úkol manažerů – přicházet stále s novými výrobky.
3 vývojové tendence:
1. Přechod od RČ k SČ
2. Přechod v organizaci od US k OS
3. Přechod od organizovaného k samoorganizujícímu se systému
– příčinou vzniku byl management na objednávku prezidenta Reagana – zorganizovat celosvětový výzkum, proč je konkurence mezi státy (Švýcarsko – hodinky). Výstupem byla kniha „Konkurenční výhoda národů“
Faktorové podmínky:
Vzdělanostní úroveň národa – vzdělanější lidé zkvalitňují výrobky, zvyšují úroveň
Surovinové zdroje – dostatek, ale i nedostatek surovin může být výhodou (nevýhodou)
Konkurence, strategie: rozhodující je konkurence. Je-li vysoká úroveň konkurence, pak to nutí firmy klást si náročnější strategii cílů => větší konkurenční výhody.
Poptávka v odvětví – vzdělanější obyvatelstvo – vyšší nároky na kvalitní výrobky
Související odvětví – dodává součástky, komponenty hlavnímu odvětví
Závěr: úroveň a prosperita (konkurenční výhoda) se nedědí, ale vytváří se. Vyrůstá ze vzdělanosti národa, vedoucích a manažerských pracovníků a konkurence
4. Epocha tendencí vývoje managementu (I–IV) a tendence vývoje managementu (1–3)
II. Podnik je uzavřený systém – nutnost věnovat se člověku (SČ) v organizaci
III. Mění se vnější prostředí => působí na podnik = musí vnímat (OS)
IV. Drucker – pokud se nachází v turbulentním prostředí = ve IV. epoše, lze ho předvídat, , zaměřené na SČ až do oblasti participace už ne podřízený, ale spolupracovník. Úkol manažerů – přicházet stále s novými výrobky.
3 vývojové tendence:
1. Přechod od RČ k SČ
2. Přechod v organizaci od US k OS
3. Přechod od organizovaného k samoorganizujícímu se systému
Evropský management
3. Evropský management
- přebírá prvky amerického managementu
- aplikace na konkrétní podniky
- tendence v uplatňování tvrdých zásad, normování, vědecké organizace práce, kvantifikační přístup
- lpění na definování a analýze problémů
- snaží se teoreticky rozpracovávat teorii (tomu nerozumím, vy jo??? Dandula) (informační, marketingový, finanční management)
- odlišení zemí dle kultury, životního stylu(D – byrokratické principy, I – volnější, rodinný princip, prostě jiný kraj jiný mrav)
4. Management mezinárodních firem
- projevuje se globalizace = proces propojování trhů a vstupů kapitálu do jiných zemí, snižování nákladovosti výroby a z toho plynoucí rozmach mezinárodních společností
a) ETNOCENTRICKÉ – uplatňují systém řízení, který vychází z kultury mateřské organizace. Cílem je zisk a jeho převedení do mateřské země. Nesnaží se přizpůsobovat hostitelské zemi, dceřinné společnosti mají menší pravomoci, vrcholový management je z mateřské země.
b) POLYCENTRICKÉ – systém řízení je založen na přizpůsobení, dceřinné společnosti mají vyšší samostatnost, zisk se použije v této zemi + manažer z dceřinné země.
c) GEOCENTRICKÉ – globální systém řízení, spojení výhod dvou předcházejících teorií, zisk je použit pro rozvoj nové země. Vedoucí bez ohledu na příslušnost, jen ti nejlepší – i z cizí země.
KOMPARATIVNÍ MANAGEMENT
Faktory:
podniková strategie a konkurence v odvětví = předpoklad úspěchu
poptávka v odvětví – jestliže klesá, nevede to k reorganizace firma ani k rozvoji, začíná stagnace
související odvětví – nízká úroveň i vyráběných výrobků
úspěch a prosperita firmy se nedědí, ale vytváří se postupně a vyrůstá z konkurence, inovaci, vzdělávání manažerů…
- přebírá prvky amerického managementu
- aplikace na konkrétní podniky
- tendence v uplatňování tvrdých zásad, normování, vědecké organizace práce, kvantifikační přístup
- lpění na definování a analýze problémů
- snaží se teoreticky rozpracovávat teorii (tomu nerozumím, vy jo??? Dandula) (informační, marketingový, finanční management)
- odlišení zemí dle kultury, životního stylu(D – byrokratické principy, I – volnější, rodinný princip, prostě jiný kraj jiný mrav)
4. Management mezinárodních firem
- projevuje se globalizace = proces propojování trhů a vstupů kapitálu do jiných zemí, snižování nákladovosti výroby a z toho plynoucí rozmach mezinárodních společností
a) ETNOCENTRICKÉ – uplatňují systém řízení, který vychází z kultury mateřské organizace. Cílem je zisk a jeho převedení do mateřské země. Nesnaží se přizpůsobovat hostitelské zemi, dceřinné společnosti mají menší pravomoci, vrcholový management je z mateřské země.
b) POLYCENTRICKÉ – systém řízení je založen na přizpůsobení, dceřinné společnosti mají vyšší samostatnost, zisk se použije v této zemi + manažer z dceřinné země.
c) GEOCENTRICKÉ – globální systém řízení, spojení výhod dvou předcházejících teorií, zisk je použit pro rozvoj nové země. Vedoucí bez ohledu na příslušnost, jen ti nejlepší – i z cizí země.
KOMPARATIVNÍ MANAGEMENT
Faktory:
podniková strategie a konkurence v odvětví = předpoklad úspěchu
poptávka v odvětví – jestliže klesá, nevede to k reorganizace firma ani k rozvoji, začíná stagnace
související odvětví – nízká úroveň i vyráběných výrobků
úspěch a prosperita firmy se nedědí, ale vytváří se postupně a vyrůstá z konkurence, inovaci, vzdělávání manažerů…
KOMPARATIVNÍ A MEZINÁRODNÍ MANAGEMENT
KOMPARATIVNÍ A MEZINÁRODNÍ MANAGEMENT
Mezinárodní management: americký, japonský, evropský, mezinárodních organizací
1. Americký management
- rychlý rozvoj firmy na teoretické úrovni i v praxi
- * nových technik a teorií
- empirický přístup – zobecňování zkušeností z praxe
- publikování knih
- Specifika:
vše, co se ve firmě děje, lze analyzovat, měřit, kvantifikovat a zlepšovat
rychlé reakce na změny
potřeby organizace jsou prioritní (bez ohledů na pracovníky, gdyš je nepotřebujeme, tak je prostě propustíme )
vrcholoví manažeři mají nejvyšší pravomoc, o jejich rozhodnutích se nediskutuje
vedoucí na nižších stupních mají přesně vymezené pravidla, řízení dle cílů
porady jsou nástrojem kontroly, neprojednává se „jak dál?“, ale každý předkládá co udělal, rozhoduje vedoucí.
2. Japonský management
- tvrdé systémy řízení, tzv. byrokratické normování práce
- přesná pravidla, hlavně v oblasti řízení kvality
- u některých organizací je kladen důraz na týmovou spolupráci, odpovědná je pak celá skupina
Mezinárodní management: americký, japonský, evropský, mezinárodních organizací
1. Americký management
- rychlý rozvoj firmy na teoretické úrovni i v praxi
- * nových technik a teorií
- empirický přístup – zobecňování zkušeností z praxe
- publikování knih
- Specifika:
vše, co se ve firmě děje, lze analyzovat, měřit, kvantifikovat a zlepšovat
rychlé reakce na změny
potřeby organizace jsou prioritní (bez ohledů na pracovníky, gdyš je nepotřebujeme, tak je prostě propustíme )
vrcholoví manažeři mají nejvyšší pravomoc, o jejich rozhodnutích se nediskutuje
vedoucí na nižších stupních mají přesně vymezené pravidla, řízení dle cílů
porady jsou nástrojem kontroly, neprojednává se „jak dál?“, ale každý předkládá co udělal, rozhoduje vedoucí.
2. Japonský management
- tvrdé systémy řízení, tzv. byrokratické normování práce
- přesná pravidla, hlavně v oblasti řízení kvality
- u některých organizací je kladen důraz na týmovou spolupráci, odpovědná je pak celá skupina
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)