- pokles úrokové sazby zvýší počet investičních projektů, tzn., že při nižší úrokové sazby bude poptávání více úvěrů na financování těchto dodatečných investičních projektů. Změny poptávky po fondech závisí na:
- hodnocení investičních příležitostí,
- na nových technických objevech, které naskytnou nové ziskové příležitosti, poptávka roste,
- na ochotě spotřebitele zadlužit se,
- na vládních výpůjčkách na finančních trzích při krytí deficitu SR.
Nabídka zápůjčních fondů
Nabídku na trhu kapitálu tvoří úspory ekonomických subjektů (ta část disponibilního důchodu, která nebyla použita na spotřebu).
Motivy úspor:
- zvýšení budoucí spotřeby ek. subjektů, odměnou za čekání je částka, kterou uspořili zvýšená o výnos z uspořené částky (nejčastěji úrok z vkladu, dividenda)
Křivka nabídky (obr.1) má rostoucí tvar, tzn. že lidé budou při vyšší úrokové sazbě nabízet větší množství zápůjčních fondů.
Zobrazují se příspěvky se štítkemzápůjční fond. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemzápůjční fond. Zobrazit všechny příspěvky
Změna úrokové sazby má na úroveň úspor dva různé efekty:
a) substituční efekt – spočívá v tom, že vyšší úroková sazba znamená vyšší budoucí příjem z dnešních úspor, což zvyšuje alternativní náklady současné spotřeby, to podporuje lidi ke snížení současné spotřeby a k přijetí výhody vyšších úroků z úspor,
b) důchodový efekt – změna úrokové sazby mění důchody lidí, čím vyšší je důchod osoby, tím vyšší je úroveň běžné spotřeby a tím vyšší je úroveň budoucí spotřeby a tedy i úspor. Pro věřitele růst úrokové sazby zvyšuje důchod a důchodový efekt je pozitivní, tím posiluje substituční efekt a dochází k růstu úspor. Pro dlužníka důchodový efekt pracuje opačně, s růstem úrokové sazby mohou úspory dokonce poklesnout. Pro ekonomiku jako celek je však substituční efekt obvykle silnější než efekt důchodový, takže při růstu úrokové sazby rostou úspory a křivka nabídky má rostoucí tvar.
Nabídka zápůjčních fondů závisí na:
- na vývoji důchodu domácností, (rostou-li důchody, rostou úspory)
- na míře inflace (roste-li inflace, klesá nabídka fondů),
- demografické vlivy (mění-li se např. věkové složení),
- úrovni bankovního systému, rozmanitosti instrumentů finančního trhu.
b) důchodový efekt – změna úrokové sazby mění důchody lidí, čím vyšší je důchod osoby, tím vyšší je úroveň běžné spotřeby a tím vyšší je úroveň budoucí spotřeby a tedy i úspor. Pro věřitele růst úrokové sazby zvyšuje důchod a důchodový efekt je pozitivní, tím posiluje substituční efekt a dochází k růstu úspor. Pro dlužníka důchodový efekt pracuje opačně, s růstem úrokové sazby mohou úspory dokonce poklesnout. Pro ekonomiku jako celek je však substituční efekt obvykle silnější než efekt důchodový, takže při růstu úrokové sazby rostou úspory a křivka nabídky má rostoucí tvar.
Nabídka zápůjčních fondů závisí na:
- na vývoji důchodu domácností, (rostou-li důchody, rostou úspory)
- na míře inflace (roste-li inflace, klesá nabídka fondů),
- demografické vlivy (mění-li se např. věkové složení),
- úrovni bankovního systému, rozmanitosti instrumentů finančního trhu.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)