Patří mezi humanistické a společensko-historické disciplíny. Jsou to dějiny hmotných a vizuálních památek:
- architektura
- sochařství
- malířství
- grafická technika
- fotografie
- užité umění
Způsob zkoumání předmětu:
- popis
- historické zařazení
- význam a funkčnost
1) MEZOPOTÁMIE (3500 – 3000 př. n. l.)
„Kolébka civilizace“, ležela mezi řekami Eufrat a Tigris, nejstarší město bylo Eridu. Obyvatelé: Sumerové, později Akkadové. Stará města: Ur, Uruk, Babylon, Mari. Ve městě Eridu jsou počátky „ráje a vyhnání z ráje“!
Chamurappi (2000 př. n. l.) – Chamurappiho kamenná stéla (vytesané zákony).
Ve městě Mari byli nalezeny tisíce hliněných deštiček s klínovým písmem, mimo jiné epos o Gilgamešovi.
Zikkurat – stupňovitá stavba, která sloužila nejčastěji jako chrám. Stavěly se ze sušených cihel, první byla nalezena ve městě Ur.
Babylon – dochované památky: Ištařina brána (bohyně Ištar) a Procesní cesta.
Sumerové vytvořili pokročilou civilizaci, našel se mimo jiné monočlánek. Ovládali architekturu, mozaiky, vojenství atd....
2) EGYPT (3000 př. n. l.)
Původně existovaly Egypty dva – Horní (v horách) a Dolní (u delty Nilu). Horní Egypt napadl Dolní a sjednotili se. Jedním z prvních králů byl Meny.
Období Egypta:
- Stará říše – piramidy v Gíze atd...
- Střední říše
- Nová říše – Ramses II
- „Úpadkové“ – Alexander Veliký, Kleopatra, Ptolemaiovci (egyptský rod, pocházela z něj
i Kleopatra).
Zobrazují se příspěvky se štítkemsochaři. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemsochaři. Zobrazit všechny příspěvky
Dějiny umění II.
Architektura
Pyramidy (hrobky králů) – prvními stavbami byly „Mastaby“ (lavice) – označují nízkou obdélníkovou budovu dole s pohřební komorou. Mastaby se seskupovaly a tvořily velká pohřebiště (Údolí králů).
Pyramidy:
- klasické ▲
- stupňovité
Nejznámější stupňovitou pyramidou je Džoserova pyramida v Sakkaře, vysoká je 60 m, podstavec má 107x116 metrů.
Nejvyšší je Cheopsova pyramida, vysoká je 147 m, podstavec má 230x230 metrů. Nachází se nedaleko Káhiry v Gíze.
Sfinga – hlava faraona, tělo lva. Zničení nosu zavinili vojáci Napoleona Bonaparta. Na výšku má 20 metrů.
Chrámy v Luxoru a Karnaku
Mumifikace – vznikla kvůli náboženskému vyznání. Je to proces, který dovedli Egypťani k dokonalosti. Vyznávali, že dokud je zachováno tělo, může se do něj duše vrátit.
Sochařství – cílem bylo co nejvěrněji napodobit člověka (náhražka za mumii). Mají propracované výrazy atd. Vytvářely se i pohřební masky či reliéfy.
Malířství – strnulé, témata jsou neživá. Zobrazení člověka – hlava a končetiny z boku, trup a oko zepředu.
Hieroglify se vyvinuly z obrázků, psalo se na papyrus, pergamen.
Rozluštění je připočítáváno francouzskému učenci Champollionovi – rozluštil Rosetskou desku.
Egypťané se údajně báli plavit po moři, proto využívali Féničany a dostali se díky nim až do Severní Ameriky.
3) ČÍNA, INDIE (3000 př. n. l.)
Indie – 17. století n. l. – Tádž-Mahál: bílá hrobka. Mahařádža ji postavil pro svoji manželku, naproti měla stát černá pro něj. Syn ho „vykopl“ z trůnu a po smrti pohřbil také do bílé.
Čína – velká čínská zeď.
Pyramidy (hrobky králů) – prvními stavbami byly „Mastaby“ (lavice) – označují nízkou obdélníkovou budovu dole s pohřební komorou. Mastaby se seskupovaly a tvořily velká pohřebiště (Údolí králů).
Pyramidy:
- klasické ▲
- stupňovité
Nejznámější stupňovitou pyramidou je Džoserova pyramida v Sakkaře, vysoká je 60 m, podstavec má 107x116 metrů.
Nejvyšší je Cheopsova pyramida, vysoká je 147 m, podstavec má 230x230 metrů. Nachází se nedaleko Káhiry v Gíze.
Sfinga – hlava faraona, tělo lva. Zničení nosu zavinili vojáci Napoleona Bonaparta. Na výšku má 20 metrů.
Chrámy v Luxoru a Karnaku
Mumifikace – vznikla kvůli náboženskému vyznání. Je to proces, který dovedli Egypťani k dokonalosti. Vyznávali, že dokud je zachováno tělo, může se do něj duše vrátit.
Sochařství – cílem bylo co nejvěrněji napodobit člověka (náhražka za mumii). Mají propracované výrazy atd. Vytvářely se i pohřební masky či reliéfy.
Malířství – strnulé, témata jsou neživá. Zobrazení člověka – hlava a končetiny z boku, trup a oko zepředu.
Hieroglify se vyvinuly z obrázků, psalo se na papyrus, pergamen.
Rozluštění je připočítáváno francouzskému učenci Champollionovi – rozluštil Rosetskou desku.
Egypťané se údajně báli plavit po moři, proto využívali Féničany a dostali se díky nim až do Severní Ameriky.
3) ČÍNA, INDIE (3000 př. n. l.)
Indie – 17. století n. l. – Tádž-Mahál: bílá hrobka. Mahařádža ji postavil pro svoji manželku, naproti měla stát černá pro něj. Syn ho „vykopl“ z trůnu a po smrti pohřbil také do bílé.
Čína – velká čínská zeď.
Dějiny umění III.
4) ŘECKO
Antická kultura je pro Evropu (především západní) velmi důležitá.
Na Krétě vládl král Mínós, palác Knosos – labyrint pro Minotaura. Řecko bylo na Krétě závislé. (Daidalos a Ikaros). Kréta (tehdejší) zaniká údajně po výbuchu sopky.
Vzniká Mikénská kultura – mohutné paláce, posmrtné masky králů (Mykény jsou na Peloponésu).
Tehdejší doba se dělí na 3 období:
• Archaické – Trója (na území dnešního Turecka na pahorku Hissarlik)
• Attické – Athény, Sparta a jejich soupeření, Řecko-Perské války (Řecko vítězí)
• Helénistické – díky Alexandrovi se kultura a styl šíří do celého světa, Řecko se stává
římskou kolonií
Architektura
3 slohy:
- dórský
- iónský
- korintský
Dórský – sloupy jednoduché, bez zdobení
Iónský – složitější
Korintský – nejvýce ornamentální
Architektura byla velmi významná (Akropolis).
Akropole se začala vytvářet za vládce Perikla (spravedlivý diktátor).
Nejznámější chrám se jmenuje Parthenon, je zasvěcen bohyni, další je chrám Dia Olympského. Nejoblíbenější bohyně byla Pallas Athéna – ochránkyně Athén, bohyně moudrosti, míru, ale i války.
Efes – trosky Artemidina chrámu. Měl 120 metrů na výšku, sloupy měřily 18 metrů. Ve
4. století ho zapálil šílenec, který se chtěl dostat do dějin.
Další stavby byly divadla – amfiteátry, gymnaziony, stadiony, lázně, dráhy pro koňská spřežení, eklesia = agora (shromaždiště).
Malířství – nedochovaly se obrazy, mnoho maleb najdeme na keramice. Témata – mužská krása, Zeus a ženy, mýtické báje a příběhy či atletické závody. Nejčastější používané barvy jsou červená a žlutá, někdy černá. Střídá se pozadí.
Sochařství – známe především z římských kopií. Důraz se kladl na fyzickou krásu.
Feidias – nejznámější řecký sochař. Stvořil největší sochu Dia.
Sochy – králové, bohové, atleti (tradice Olympijských her).
V pozdější době se zobrazují hlavně lidé s životní zkušeností (Sokrates,…). Zejména se vytvářejí busty – tvář je dokonaleji propracována.
Antická kultura je pro Evropu (především západní) velmi důležitá.
Na Krétě vládl král Mínós, palác Knosos – labyrint pro Minotaura. Řecko bylo na Krétě závislé. (Daidalos a Ikaros). Kréta (tehdejší) zaniká údajně po výbuchu sopky.
Vzniká Mikénská kultura – mohutné paláce, posmrtné masky králů (Mykény jsou na Peloponésu).
Tehdejší doba se dělí na 3 období:
• Archaické – Trója (na území dnešního Turecka na pahorku Hissarlik)
• Attické – Athény, Sparta a jejich soupeření, Řecko-Perské války (Řecko vítězí)
• Helénistické – díky Alexandrovi se kultura a styl šíří do celého světa, Řecko se stává
římskou kolonií
Architektura
3 slohy:
- dórský
- iónský
- korintský
Dórský – sloupy jednoduché, bez zdobení
Iónský – složitější
Korintský – nejvýce ornamentální
Architektura byla velmi významná (Akropolis).
Akropole se začala vytvářet za vládce Perikla (spravedlivý diktátor).
Nejznámější chrám se jmenuje Parthenon, je zasvěcen bohyni, další je chrám Dia Olympského. Nejoblíbenější bohyně byla Pallas Athéna – ochránkyně Athén, bohyně moudrosti, míru, ale i války.
Efes – trosky Artemidina chrámu. Měl 120 metrů na výšku, sloupy měřily 18 metrů. Ve
4. století ho zapálil šílenec, který se chtěl dostat do dějin.
Další stavby byly divadla – amfiteátry, gymnaziony, stadiony, lázně, dráhy pro koňská spřežení, eklesia = agora (shromaždiště).
Malířství – nedochovaly se obrazy, mnoho maleb najdeme na keramice. Témata – mužská krása, Zeus a ženy, mýtické báje a příběhy či atletické závody. Nejčastější používané barvy jsou červená a žlutá, někdy černá. Střídá se pozadí.
Sochařství – známe především z římských kopií. Důraz se kladl na fyzickou krásu.
Feidias – nejznámější řecký sochař. Stvořil největší sochu Dia.
Sochy – králové, bohové, atleti (tradice Olympijských her).
V pozdější době se zobrazují hlavně lidé s životní zkušeností (Sokrates,…). Zejména se vytvářejí busty – tvář je dokonaleji propracována.
Dějiny umění IV.
5) ŘÍM
Vznikl jako republika. Poté se stal císařstvím (vládce byl Caesar).
Barbaři Řím oslabují a ničí. Řím zaniká roku 476 n. l.
Vládci (císaři) – Nero, Caligula, Markus Antonius (nápis na Trenčínské skále), Caesar,…
Převzali od Řeků architekturu, sochařství, malířství, přidali kupoli a kulatý oblouk.
Nejznámější stavbou je Pantheon
Colosseum v Římě, mohlo pojmout 50 000 diváků, vcházelo se asi 76 vchody. Konaly se zde gladiátorské hry, divadelní představení, námořní bitva (Caesar zrekonstruoval námořní bitvu, nechal Colosseum zaplavit vodou, dovézt lodě,…).
Další stavby – baziliky = administrativní budovy, veřejné domy, směnárny. Významné bylo Forum Romanum – náměstí.
Řekové měli nádherné stavby, Římané byli naopak dobrými techniky – města plánovali, stavěli akvadukty, vodovody, vyřešili nakládání s odpadky.
79 n. l. – vybuchla sopka Vesuv a zničila Pompeje.
Sochařství – nejvýznamější je Trajánův sloup – zobrazuje dobyvačné války tohoto císaře, je vysoký 38 m.
Malířství – nejznámější jsou fresky (malby na stěnách). Další je mozaika – nejznámější a nejkrásnější najdeme v italské Ravenš – pocházejí ze 13. Století.
Etruskové žili také na Apeninském poloostrově, jejich původ je nejasný, písmo nerozluštěné. S Římany se nesnášeli.
6) ROMÁNSKÁ KULTURA
Nejznámější stavby jsou ve Francii a Německu. Pochází z období kolem 10. Století. Rozšířila se do celé Evropy.
Druhy staveb – bazilika (kostel) a rotunda. Nejznámější je rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě. Je významná, protože jsou v ní fresky českých králů. Další – na Řípu rotunda sv. Jiří, katedrála sv. Víta v Brně byla dříve také rotunda, bazilika sv. Marka v Benátkách.
Další významnou stavbou románské kultury je klášterní kostel – CLUNY (klyny). Benediktinské hnutí – návrat ke Kristovi. Mohutné zdi – hlavní funkcí byla ochrana.
Další: plný jednoduchý oblouk, jednoduché fresky na výzdobu.
Románské umění je idealizované, ploché.
Vznikl jako republika. Poté se stal císařstvím (vládce byl Caesar).
Barbaři Řím oslabují a ničí. Řím zaniká roku 476 n. l.
Vládci (císaři) – Nero, Caligula, Markus Antonius (nápis na Trenčínské skále), Caesar,…
Převzali od Řeků architekturu, sochařství, malířství, přidali kupoli a kulatý oblouk.
Nejznámější stavbou je Pantheon
Colosseum v Římě, mohlo pojmout 50 000 diváků, vcházelo se asi 76 vchody. Konaly se zde gladiátorské hry, divadelní představení, námořní bitva (Caesar zrekonstruoval námořní bitvu, nechal Colosseum zaplavit vodou, dovézt lodě,…).
Další stavby – baziliky = administrativní budovy, veřejné domy, směnárny. Významné bylo Forum Romanum – náměstí.
Řekové měli nádherné stavby, Římané byli naopak dobrými techniky – města plánovali, stavěli akvadukty, vodovody, vyřešili nakládání s odpadky.
79 n. l. – vybuchla sopka Vesuv a zničila Pompeje.
Sochařství – nejvýznamější je Trajánův sloup – zobrazuje dobyvačné války tohoto císaře, je vysoký 38 m.
Malířství – nejznámější jsou fresky (malby na stěnách). Další je mozaika – nejznámější a nejkrásnější najdeme v italské Ravenš – pocházejí ze 13. Století.
Etruskové žili také na Apeninském poloostrově, jejich původ je nejasný, písmo nerozluštěné. S Římany se nesnášeli.
6) ROMÁNSKÁ KULTURA
Nejznámější stavby jsou ve Francii a Německu. Pochází z období kolem 10. Století. Rozšířila se do celé Evropy.
Druhy staveb – bazilika (kostel) a rotunda. Nejznámější je rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě. Je významná, protože jsou v ní fresky českých králů. Další – na Řípu rotunda sv. Jiří, katedrála sv. Víta v Brně byla dříve také rotunda, bazilika sv. Marka v Benátkách.
Další významnou stavbou románské kultury je klášterní kostel – CLUNY (klyny). Benediktinské hnutí – návrat ke Kristovi. Mohutné zdi – hlavní funkcí byla ochrana.
Další: plný jednoduchý oblouk, jednoduché fresky na výzdobu.
Románské umění je idealizované, ploché.
Dějiny umění VI.
8) RENESANCE
= znovuzrození Antiky.
Vznik: severní Itálie koncem 13. století. Vzniká jako umělecký směr měšťanů, mvytvářejí a používají ho lidé, ne církev.
Měšťanské domy, světské stavby: klade se důraz na horizontální prvky, přímé a rovné linie, útulnost
Zámky – staví se místo hradů.
Kachlová kamna - topení – vyvinulo se v renesanci
Dlažba, arkády (Velké Losiny, Náměšť nad Oslavou, Litomyšl, Telč – arkády na náměstí),
Štíty – atika (střecha je plochá, ale zepředu je falešný štít – Litomyšl, Telč, Český Krumlov),
Portály – důraz na zdobenost
Sgrafita – typický znak české renesance (omítka nahoře bílá, pod tím barevná – vyškrabují se ornamenty)
Klenby – žebrová, sklípková
Renesanční kopule – zastřešení velkého prostoru do kulata (Jindřichův Hradec).
Fillipo Brunelleschi – renesanční stavitel, autor renesanční kopule ve Florencii (florentinská kopule).
Santa Maria del Fiore – nejkrásnější katedrála ve Florencii.
Chrám sv. Petra v Římě – je zastřešen renesanční kopulí.
Renesanční malíři:
Leonardo da Vinci – MONA LISA (v Louvru), Poslední večeře, Dáma s Hranostajem. Byl lékař, stavitel, konstruktér strojů na dobývání měst, malíř, vědec, sochař a básník.
Renesanční malíři malovali krásná a nahá těla, vraceli se k ideálům antiky, využívali biblické motivy.
KALOKAGNATIA – spojení krásy těla a duše.
Sandro Botticelli – obraz Zrození Venuše – vystupuje z mořských vln.
Rafael – kreslil Madonu (Marie drží v rukou Krista) a pietu (Marie pláče nad tělem mrtvého Krista)
Michelangelo – hnad po da Vincim je nejznámější renesanční umělec. Nepocházel z umělecké rodiny, byl nemanželské dítě. Otec byl úředník. Michelangelo byl nejznámější sochař. Vytvořil výzdobu Sixtinské kaple v Římě. Socha Davida, Mojžíše, pieta v bazilice sv. Petra v Římě.
Tisian – zbožňoval tmavohnědé a rusé vlasy (maloval je). Posvátná s světská láska, Dionisos.
= znovuzrození Antiky.
Vznik: severní Itálie koncem 13. století. Vzniká jako umělecký směr měšťanů, mvytvářejí a používají ho lidé, ne církev.
Měšťanské domy, světské stavby: klade se důraz na horizontální prvky, přímé a rovné linie, útulnost
Zámky – staví se místo hradů.
Kachlová kamna - topení – vyvinulo se v renesanci
Dlažba, arkády (Velké Losiny, Náměšť nad Oslavou, Litomyšl, Telč – arkády na náměstí),
Štíty – atika (střecha je plochá, ale zepředu je falešný štít – Litomyšl, Telč, Český Krumlov),
Portály – důraz na zdobenost
Sgrafita – typický znak české renesance (omítka nahoře bílá, pod tím barevná – vyškrabují se ornamenty)
Klenby – žebrová, sklípková
Renesanční kopule – zastřešení velkého prostoru do kulata (Jindřichův Hradec).
Fillipo Brunelleschi – renesanční stavitel, autor renesanční kopule ve Florencii (florentinská kopule).
Santa Maria del Fiore – nejkrásnější katedrála ve Florencii.
Chrám sv. Petra v Římě – je zastřešen renesanční kopulí.
Renesanční malíři:
Leonardo da Vinci – MONA LISA (v Louvru), Poslední večeře, Dáma s Hranostajem. Byl lékař, stavitel, konstruktér strojů na dobývání měst, malíř, vědec, sochař a básník.
Renesanční malíři malovali krásná a nahá těla, vraceli se k ideálům antiky, využívali biblické motivy.
KALOKAGNATIA – spojení krásy těla a duše.
Sandro Botticelli – obraz Zrození Venuše – vystupuje z mořských vln.
Rafael – kreslil Madonu (Marie drží v rukou Krista) a pietu (Marie pláče nad tělem mrtvého Krista)
Michelangelo – hnad po da Vincim je nejznámější renesanční umělec. Nepocházel z umělecké rodiny, byl nemanželské dítě. Otec byl úředník. Michelangelo byl nejznámější sochař. Vytvořil výzdobu Sixtinské kaple v Římě. Socha Davida, Mojžíše, pieta v bazilice sv. Petra v Římě.
Tisian – zbožňoval tmavohnědé a rusé vlasy (maloval je). Posvátná s světská láska, Dionisos.
Dějiny umění VII.
9) BAROKO
Vzniklo v Itálii na přelomu 17. a 18. století. Nepravidelné tvary, perly (název vznikl jako hanba). Klade důraz na Boha a náboženství, na křivky, bizardní zvláštnosti, nenávidí přímé linie. Snaží se zdůraznit pohyb, velkolepost, monumentalitu staveb. Alegorie = labyrint.
Barokní architektura
Bernini - Ital, náměstí sv. Petra
Mansard – Francouz, zámek Versaille, Invalidovna
Wren – chrám sv. Pavla v Londýně.
Schönbrunn – letní habsburské sídlo (napodobenina zámku Versailles).
Kostel sv. Jana Boronejského
Bratři Dientzenhoferové – podílejí se na vytvoření barokních staveb v Praze. Nejkrásnější je chrám sv. Mikuláše na Malé Straně.
Santini – moravský architekt, ovlivnil podobu Žďáru nad Sázavou, spojil baroko a gotiku –
barokní gotika. Kostel sv. Jana nepomuckého ve Žďáru nad Sázavou má tvar hvězdy.
Stezka Jana Blažeje Santiniho na Moravě – barokní kostel ve Křtinách.
Sochaři:
Ferdinand Maximilián Brokot – sochy na Karlově mostě
Matyáš B. Braun – zámek Kuks
Malíři:
Rembrandt – Nizozemec, obrazy Noční hlídka, lékařské pitvy
Rubens – maloval ženy
Brandl, Kupecký – Češi, malovali portréty
Vzniklo v Itálii na přelomu 17. a 18. století. Nepravidelné tvary, perly (název vznikl jako hanba). Klade důraz na Boha a náboženství, na křivky, bizardní zvláštnosti, nenávidí přímé linie. Snaží se zdůraznit pohyb, velkolepost, monumentalitu staveb. Alegorie = labyrint.
Barokní architektura
Bernini - Ital, náměstí sv. Petra
Mansard – Francouz, zámek Versaille, Invalidovna
Wren – chrám sv. Pavla v Londýně.
Schönbrunn – letní habsburské sídlo (napodobenina zámku Versailles).
Kostel sv. Jana Boronejského
Bratři Dientzenhoferové – podílejí se na vytvoření barokních staveb v Praze. Nejkrásnější je chrám sv. Mikuláše na Malé Straně.
Santini – moravský architekt, ovlivnil podobu Žďáru nad Sázavou, spojil baroko a gotiku –
barokní gotika. Kostel sv. Jana nepomuckého ve Žďáru nad Sázavou má tvar hvězdy.
Stezka Jana Blažeje Santiniho na Moravě – barokní kostel ve Křtinách.
Sochaři:
Ferdinand Maximilián Brokot – sochy na Karlově mostě
Matyáš B. Braun – zámek Kuks
Malíři:
Rembrandt – Nizozemec, obrazy Noční hlídka, lékařské pitvy
Rubens – maloval ženy
Brandl, Kupecký – Češi, malovali portréty
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)