(3) Efekt mezinárodního obchodu

neboli efekt mezinárodní substituce. Jde o nahrazování domácího zboží zbožím zahraničním a naopak, tj. přenos poptávky z domácích trhů na trhy zahraniční a naopak. Růst domácí cenové hladiny znamená všeobecné zvyšování cen domácího zboží a služeb. Domácí ekonomické subjekty se proto snaží nahrazovat dražší domácí zboží levnějším zahraničním zbožím a proto poptávané množství reálného GDP klesá.


Pod vlivem tří uvedených efektů se mění množství poptávaného reálného GDP spolu se změnami cenové hladiny. Výsledným efektem změny cenové hladiny je v modelu AS – AD posun po křivce AD. Nicméně AD není stabilní, mění se v čase. V modelu AS – AD znamenají tyto změny posun celé křivky agregátní poptávky.

AD se zvyšuje když:

- se zvyšuje nominální peněžní zásoba

- se zvyšují státní výdaje na zboží a služby

- se zvyšuje očekávaná míra inflace

- klesá hodnota domácí měny vůči měnám cizím

- se zvyšuje celkové bohatství ekonomiky

- se snižují úrokové sazby

- se daně snižují či transfery zvyšují

- se zvyšují očekávané budoucí zisky firem

- se zvyšuje reálný důchod v zahraničí

- roste počet obyvatelstva.

TEXT MANIFESTU – OKRUHY

1. Specifika MO a distribuce v EU (hlava 1)

Obchod je chápán ve třech úrovních:

· MO, přímý kontakt s konečným spotřebitelem

· VO, distribuce a vytváření zásob

· Mezinárodní obchod


Poslání maloobchodu a distribuce
· Otevřený a svobodný trh

· Zdravá a čestná konkurence

· Vše maximalizující zájmy spotřebitele


Individuální podnikové nebo skupinové zájmy musí být pod kontrolou působení:

· Otevření jednotného trhu

· Konkurence maximalizující užitek spotřebitele


2. Doporučení pro politiku EU (hlava 2)

Upravuje problematiku: ochrany spotřebitele, legislativy potravin, ŽP, soc. politiku a zaměstnanost, politiku konkurence, jednotné měny, zahraniční obchodní politiky a informační technologie

Po druhé světové válce

- roste zahraniční obchod, modernizují se prodejny, rozšiřuje se sortiment a obchodní kapacity. Příznivý vývoj byl narušen po roce 1948. Likvidace soukromého sektoru (soukromý obchod cca 3/4 obratu)

Obchod je likvidován z hlediska soukromého vlastnictví (100 % vlastnictví státu nebo družstevního vlastnictví)

Další rysy: sféra družstevního obchodu byla vymezena venkovským prostorem

Státní obchod - organizován na oborovém principu

Centrální plánování - narušení racionálního pohybu zboží, velké zásoby, nedostatek zboží (nedělal se marketing, obchodní politika prodávala zboží)

Pozitivní prvky: rozvoj samoobslužné formy prodeje (cca 60 % realizace prodeje potravinářského zboží), obchodní domy - tj. koncentrace obchodní plochy


4. Evropský vývoj po 2. světové válce


Růst životní úrovně – růst úrovně obchodu.

Úvěry za výhodné úroky, bytová otázka - růst vybavenosti domácností, růst automobilismu.

Mobilita obyvatel vede k internacionalizaci požadavků na obchod. Změna struktury obratu. Rozvoj sortimentů- elektronika, zboží pro volný čas, zboží pro osobní záliby - hobby.

V 50. letech obchod převážně lokální význam, 60. letech - regionální význam, později dostává celostátní význam.

80. léta - pro evropský obchod - mezinárodní charakter - tendence ke globalizaci obchodu.

Růst významu obchodu v NH.

Příklady dalších společností:

· Anglická obchodní společnost (1576 - monopol obchodování na ruském severu,

· Východní společnost 1579 - ovládala obchod Anglie s Pobaltím a Skandinávií

· Turecká společnost 1681

· Africká společnost 1588 pro obchod do severní Evropy.


Růst mezinárodního obchodu a síla obchodního kapitálu - vliv na průmyslovou výrobu - obchodní kapitál začal pronikat do průmyslu:

· obchodník se stává přímo průmyslníkem

· obchodník si podřizuje výrobce dodávkami surovin, odběrem produkce a úvěrem

· průmyslník přímo vyrábí ve velkém pro obchod

S rozvojem výroby dochází ke specializaci výroby, obchodu s výrobními prostředky, surovinami a spotřebním zbožím.


3. Historie obchodu v našich zemích


V době vrcholu obchodování v Babylónii a Řecku -na našem území - výměnný obchod rodových náčelníků (šperky, zbraně, látky)


První peníze počátkem n.L. Sámova říše (7. - 8. stol.). Sámo - kupec, zvolený do čela kmenového svazu okolo roku 623

Obchod - keramika, zbraně, šperky, postroje

FORMY OBCHODU:

o Mezinárodní obchod kontrola panovníkem a dvorem

o vandrovní obchod

o obchod ve velkém ve městech s vybudovanými domy, tržnicemi, veřejnými sklady u bran měst, v přístavištích

o drobný obchod řemeslníků v ulicích měst

2. Vývoj obchodu v Evropě
Ø 5. - 8. století

Počátky feudalismu v oblasti obchodu - krok zpět ve srovnání s obdobím otrokářským. Uzavřené naturální hospodářství feudálního panství mělo snahu vyprodukovat všechny potřebné produkty pro panovníka a poddané.

Služby obchodu a kupců využívány výjimečně.

Formy obchodu jednoduché: vandrovní obchod a výroční trhy. Zprostředkovatelská činnost - sortiment luxusního zboží.

Struktura společnosti: feudálové, drobní kramáři, bohatí kupci v mezinárodním obchodě, poddaní.

Zastupování v obchodě -obchodní zástupce - tzv. faktor - trvale sídlil v cizině a obchodní operace z pověření svého zaměstnavatele.

Obchodní kanceláře - tzv. kontory.

Obchodní společnosti - snaha přenést riziko z obchodního podnikání na více osob. Př. prvních společností byl námořní obchod - tj. rejdař, kapitán, mužstvo a cestující a kupec - všichni tvořili jakési obchodní společenství. Rozdělení nákladů, rizika (peněz, prací, propůjčení lodi), stanoveno rozdělovaní zisku.

Komenda - kupec převzal do prodeje zboží i jiného kupce - dělba práce v obchodě, jeden zajišťoval nákup zboží, druhý prodej.