Rukopisy Královédvorský a Zelenohorský). Pochyboval o ní už Dobrovský. Kdo pochyboval o pravosti byl českými vlastenci označen za zrádce národa, za buřiče. Antonín Vašek (Otec Petra Bezruče) provedl rozbor RKZ a vyslovil pochybnosti o jejich pravosti, to ho stálo kariéru a rychlilo jeho skon. V r. 1886 byli prof. KU požádáni, aby provedli rozbor a dokázali pravost RKZ. V čele stál Jan Gebauer a i historikové (Jaroslav Goll, Zdeněk Nejedlý) dokázali jejich nepravost. Vlastenci přijali tento fakt s pobouřením, nevěřili. Byly i další a přesnější zkoušky, dodnes však existují lidé, kteří v jejich pravost věří. Spousta spis. i malířů a sochařů jimi byla inspirována (Myslbek, Aleš, výzdoba Národního divadla, Smetana, Zeyer).
Tomáš Garigue Masaryk (1850 – 1937)
narodil se 7. března v Hodoníně
profesor filosofie na obnovné univerzitě a hned od svého příchodu do Prahy se aktivně zapojil do národního života
na český národ se díval realisticky. Polemika s Ruchovci. Nestačí odstranit chudobu, národ se musí vzdělávat
smysl českých dějin je humanismus a demokracie
Masaryk byl filosof, sociolog a politik
knihy Česká otázka – národní obrození
Ideály humanitní; Rusko a Evropa – kritika Ruska (U cara pomoc nehledejme, ten by nás vrhl zpět), Rusko je pro Čechy nebezpečím
O studiu děl básnických – lit. má vychovávat lidi k čistotě a humanitě, hodnotí lit. dílo po stránce ideové, ne po stránce citové
nevěřil v pravost RKZ.
venkovská próza:
vesnická tematika od 50. let (B. Němcová, Světlá, Hálek)
obraz vesnice i s jejími nedostatky; snaha hledat řešení např. návratem k ideálům křesťanství (Holeček, Herben); regionální charakter prózy (odraz autorova vztahu k určitému kraji); využití dialektismů (charakteristika postav i prostředí)
venkov (šťastní lidé, blíže k přírodě, klidnější život) X město (shon, civilizační krize). Ale i venkov je již nakažen – penězi, zištností, deformace lid. vztahů
o venkov mají zájem i vědci (folklór, nářečí, etnograf. sbírky). Bartoš a Sušil – sbírky moravských písní. Fotograf a sběratel lid. krojů Josef Klvaňa. Na Slovácku působil i malíř Joža Úprka a jeho bratr sochař Franta Úprka.
spisovatelé píšící vesnickou prózu: K. V. Rais (Hlinecko), A. Stašek (Podkrkonoší), T. Nováková (Litomyšl, Polička), J. Holeček (J Čechy), J. Š. Baar (Chodsko), K. Klostermann (Šumava), J. Herben (Slovácko), V. a A. Mrštíkovi, G. Praisová, M. von Ebner-Eeschenbach
Žádné komentáře:
Okomentovat