Adalbert Štifter (1805 – 1868)
narodil se v Horní Plané na Šumavě. Stal se učitelem, talentovaný pedagog, pěkný vztah k dětem. Zručný malíř a schopný literát. Vzal si Kyjovjanku – modistku, jejich manželství však zůstalo bezdětné. Štifter to těžce nesl => stal se spisovatelem
Odmítá revoluci a násilí, spol. se má vychovávat postupně a pomalu, v lidech by se měly podporovat ctnosti. Pojem „mírný zákon“
povídkové knihy Pestré kameny – o dětech
Polní květiny – realistické črty ze života šumavských lidí, oslava prostého a klidného života, soužití Čechů a Němců
román Pozdní léto – tzv. „bildungsroman“ – výchovný, vývojový román. Polemika s Goethem. Učí jak žít v pokoře a v souladu s přírodními zákony. Láska ano, ale mírná, ne romantická
román Vítek – věnován českému národu, bájná postava, zakladatel rodu Vítkovců (Rožmberků). Na přelomu romantismu a realismu
Maria von Ebner-Eschenbachová (1830 – 1916)
často nazývána rakouskou B. Němcovu
pocházela ze Zdislavic u Kroměříže. Pak se vdala do Louku u Znojma. Většinu života prožila ve Vídni, stále se na Moravu vracela.
novela Božena – vzpomíná na svou českou chůvu. Vyrůstala bez matky. Láskyplný portrét ženy, která pro lásku k dítěti překonává veškeré problémy, ať už národní nebo soc. Snažila se o porozumění mezi Čechy a Němci.
román Obecní dítě – hlavním hrdinou je syn trojnásobného vraha, vyrůstá obklopen všeobecnou nenávistí, nikdo se o něj nestará. On se však postaví proti předsudkům a ukáže, že i on dokáže být dobrým člověkem. Odmítá, že je někdo již předurčen (předsudky, osudovost)
psala i povídky a o zvířatech, např. Krumbambuli – příběh psa, miluje dva pány a je s nimi spjat. Jeden je pytlák, druhý fořt (myslivec). Oni se nenávidí. Pes nechápe proč. Alegorie – Češi X Němcům.
Jakob Julius David (1859 – 1906)
pochází z Kroměřížska, žid. původu. Živí se novinařinou, nesnáší nacionalisty a bojuje za sjednocení všech tří národů (Češi, Němci, Židé). Ve svých povídkách a knihách ukazuje cenné lidské typy. Má blízko k naturalismu.
rozsáhlá povídka Die Hanna – z oblasti Hané o dívce Haně (česky pod názvem Hana i Hanačka). Hana (venkovanka) sedí malíři (měšťák) modelem pro akt, zamiluje se do něj a on do ní. Problém však nastává, když obraz vystaví (normální věc). Hana se cítí zneuctěna a stud ji dovede až k sebevraždě. Kontrast městské a vesnické kultury
Žádné komentáře:
Okomentovat