Kant
Čím má být vůle motivována?
Veškeré chtění musí mít určitý předmět (materii). Ale tento předmět proto ještě není nutně motivem vůle. Určující důvod vůle (její motivace) může být dvojí:
(a) empirický: motivace libostí nebo nelibostí. Tuto motivaci Kant v mravnosti odmítá z důvodů, které jsme uvedli.Vztah k objektu smyslového žádání by vedl do empirismu.
(b) neempirický: rozumová motivace, zásadně odlišná od motivace libostí a nelibostí. V čem tato motivace záleží?
Není to rozumový (nemateriální) předmět vůle, čistě rozumové dobro. Podle Kantových teoretických předpokladů není nám lidem takový předmět vůbec dán. Naše poznání začíná podle Kanta v tzv. názoru. Ale člověk má jen smyslový názor, žádný názor rozumový (místo toho jen tzv. rozvažovací formy a tzv. transcendentální vědomí).
Jako reálný objekt nám tedy není dáno nic rozumového. V mravnosti není vůle motivována ničím obsahovým (materiálním), ale čistě formálním motivem nepodmíněného povinování. Toto povinování má povahu nepodmíněného neboli kategorického imperativu. Základní formule kategorického imperativu zní: Jednej tak, aby maxima tvé vůle kdykoli zároveň mohla platit jako princip všeobecného zákonodárství.
Žádné komentáře:
Okomentovat