Základní asertivní práva

Základní asertivní práva:

1.) sám posuzovat své vlastní chování, myšlenky a emoce a být za ně a za jejich důsledky sám zodpovědný (je to váš život, a co se v něm stane, záleží jen na vás)

2.) nenabízet žádné výmluvy či omluvy ospravedlňující tvé chování (neznamená to však, že neřeknete promiňte, když někomu šlápnete na nohu v tramvaji, jde o to nepoužívat
sebeponižující omluvy či nadbytečné výmluvy pro své chování)

3.) posoudit, zda a nakolik jsi odpovědný za řešení problémů ostatních lidí

4.) změnit svůj názor

5.) dělat chyby a být za ně zodpovědný (pouze ten, kdo nic nedělá, nic nezkazí)

6.) říci : „já nevím“

7.) být nezávislý na dobré vůli ostatních

8.) dělat nelogická rozhodnutí (naše jednání může mít svoji vlastní logiku, kterou ten druhý nechce akceptovat)

9.) říci: „já ti nerozumím“

10.) říci: „je mi to jedno“ („je to možné, ale já mám jinou představu“, „já to vidím jinak“)

11.) sám rozhodnout, zda budeš jednat asertivně nebo ne (někdy se z důvodů citových nebo taktických můžeme projevit pasivně, ale zřejmě většinou budeme jednat asertivně, protože nám to něco přinese)