Druhy odpovědnosti zaměstnavatele za škodu

Druhy odpovědnosti zaměstnavatele za škodu
1. Obecná odpovědnost § 187 ZP
- vzniká jestliže vznikla škoda při plnění pracovního úkolu, nebo v přímé souvislosti s ním porušením práv. povinnosti
- vzniká jestliže škodu způsobili porušením práv. povinnosti v rámci plnění úkolů zaměstnanci jednající jménem zaměstnavatele

2. Zvláštní odpovědnost
a) odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání
- vzniká zaměstnavateli i v případě, že neporušil žádný předpis BOZP
- poškození zdraví nebo úmrtí zaměstnance při plnění prac. úkolu nebo v přímé souvislosti s ním, nebo na prac. cestě, nikoli na cestě do zaměstnání a zpět
- nemoc z povolání: nemoc uvedená v nařízení vlády č.250/1995
složky náhrady škody:
1. bolestné a ztížení společenského uplatnění
2. ztráta na výdělku po dobu prac. neschopnosti, v případě trvalých následků i po skončení
prac. neschopnosti
3. účelně vynaložené náklady spojené s léčením
4. náhrada věcné škody
5. při úmrtí se platí další výdaje (např. úhrada pohřbu)

b) odpovědnost za škodu na odložených věcech § 204 ZP
vzniká v případě:
- odložení věci při plnění pracovního úkolu nebo v souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo obvyklém a v případě vzniku škody na těchto věcech
- za věci, které zaměstnanci do práce obvykle nenosí je odpovědnost omezena částkou 5 000 Kč nejde-li o zvláštní úschovu, lhůta na uplatnění nároku je 15 dní

c) odpovědnost za škodu vzniklou při odvracení škody § 205 ZP
- zaměstnavatel hradí zaměstnanci věcnou škodu za účelně vynaložené náklady
- způsob náhrady věci: návrat do původního stavu, finanční náhrada

REGRES
- umožňuje zaměstnavateli nechat uhradit škodu zaměstnanci na základě pracovně-právní odpovědnosti
- hojit se může na tom subjektu, který škodu způsobil