pocházel z brněnské dělnické rodiny
mládí prožil v bídě a otřesech 1. světové
učil se knihkupcem a zde se mu otevřel svět literatury
r. 1921 publikoval v komunistických časopisech
stal se zakladatelem brněnského Devětsilu, společně s lit. kritikem Bedřichem Václavkem redigoval časopis Pásmo a sborník Fronta
r.1926 získal místo redaktora v pražském nakladatelství Orbis
po válce se stal předsedou Syndikátu čs. spisovatelů a pracoval na ministerstvu financí
Sépie – programově se hlásí k poetismu svou bohatou metaforikou a překvapivým spojováním představ
místo optimismu a opojení ze života převažuje smutek, časté jsou motivy smrti, hřbitova a noci.
Kohout plaší smrt- zařadil se do subjektivní a meditativní poezie,
- převažuje zde tragická lidská existence
pocit pomíjejícnosti, je nedůvěřivý ke světu i k vlastnímu nitru
mučí ho otázky života a smrti, hledá na ně odpověď, nenalézá ji
Dělnice- básnická skladba, vzpomínka na předčasně zemřelou matku s obrazem typického osudu proletářských žen , které živoří a stárnou. Dokazuje tak hloubku soc. cítění
Staré ženy – podává až krutě reálně vidění tragických rysů osamělé ženy na sklonku života. Líčí zde jednotlivé části ženského těla: oči, ruce, vlasy, klín a tvář, zkonkrétňuje tak představu fyzického stárnutí, které pustoší tělo ženy, znamená to smutný a beznadějný konec jejich životních funkcí.
Dokořán – projevuje se obrat v jeho poezii, verše jsou subjektivní a na druhé straně verše spol. angažované – reagující na španělskou občanskou válku
Torzo naděje- umělecky nejsilnějším vyjádřením pocitů lidu r. 1938 z fašistického ohrožení.
v básních se střídá hrozba s bojovým odhodláním, úzkost s nadějí, důvěra ze zradou,hrdost s ponížením
vyjadřuje neústupnost lidu před německým agresorem, vlastenecky vyzývá k boji na obranu země
obrací se k těm, kteří s úzkostí porovnávají náš počet s počtem nepřátel – báseň Praze
tragicky děj národní potupy je sledován den po dni, proto Halas nepropadá v zoufalství, živí v národu naději
Naše paní Božena Němcová – patří k nejlepším uměleckým vyjádřením osobnosti této spisovatelky
verše vyznívají jako hold a díky patronce české řeči. Obraz osudu ženy bojovnice jako vzoru národní hrdosti a síly.
Žádné komentáře:
Okomentovat