Nejistota

Nejistota
o můžeme ji chápat jako nemožnost spolehlivého stanovení budoucích hodnot rizikových faktorů ovlivňujících důsledky a účinky volby variant
o skutečná náročnost na zdroje, veličiny ekonomických efektů i hodnoty ostatních kritérií se mohou do určité míry odchylovat od výsledků předpokládaných, očekávaných, resp. plánovaných
o tyto odchylky mohou být buď nežádoucí (vyšší náklady a nižší ekonomické efekty, popř. ztráta) nebo naopak žádoucí
o Riziko
o můžeme ho chápat z hlediska jeho příčin, nebezpečí (pravděpodobnosti) nepříznivých situací, které mohou nastat a hodnot kritérií zvolených pro hodnocení variant v jednotlivých situacích
o riziko se skládá z rizika poptávkového (faktor, který by mohl být příčinou neúspěchu projektu), z nezbezpečí podnikatelského neúspěchu a v neposlední míře také z velikosti ztráty (nežádoucí odchylky skutečně dosaženého zisku od zisku očekávaného)
o Postoj rozhodovatele k riziku
o při rozhodování za rizika a nejistoty hraje významnou roli postoj rozhodovatele k riziku
o postoj rozhodovatele k riziku ovlivňuje více faktorů – k nejvýznamnějším patří jeho osobní založení, minulé zkušenosti a dále okolí, ve kterém volba rizikových variant probíhá
o rozhodovatel (manažer, podnikatel) může mít buď averzi k riziku, sklon k riziku, nebo neutrální postoj k riziku

a) rozhodovatel s averzí k riziku
- snaží se vyhnout volbě značně rizikových variant a vyhledává málo rizikové varianty, které se značnou jistotou zaručují dosažení výsledků, jež jsou pro něj přijatelné

b) rozhodovatel se sklonem k riziku
- ten naopak vyhledává značně rizikové varianty (které mají naději na dosažení zvláště dobrých výsledků, ale jsou spojeny i s vyšším nebezpečím špatných výsledků, popř. i ztrát) a preferuje je před variantami málo rizikovými

c) rozhodovatel s neutrálním postojem k riziku
- u tohoto rozhodovatele jsou averze a sklon k riziku ve vzájemné rovnováze