Jde pro cestujícího o zajímavě řešený způsob překonání vzdálenosti mezi nástupištěm a výpravní budovou – vše je řešeno úrovňově bez překonávání výškových rozdílů. Značně zdlouhavé je ovšem přestupování mezi vlaky u různých nástupišť, poněvadž je nutno překonat velkou vzdálenost. Nejznámějším příkladem z praxe je Praha – Masarykovo nádraží.
3.3 Výpravní (provozní) budovy
Výpravní budovy (též i „Provozní budovy“) tvoří jeden z nejdůležitějších prvků osobních stanic během osobní železniční přepravy. Provoz mezi výpravní budovou (VB) a nástupištěm může být upraven dvěma způsoby, jak už bylo uvedeno dříve v části příměstská doprava:
- mezi VB a nástupiště je umístěna zábrana, která slouží pro nahodilou kontrolu,
- z VB je umožněn volný přístup až na nástupiště.
Poloha výpravní budovy vůči kolejišti může být následující:
1. v jedné úrovni – cestující musí při nástupu, výstupu a přestupu dvakrát překonat výškový rozdíl (např. Pardubice, Hradec Králové),
2. pod úrovní kolejiště – cestující při nástupu a výstupu překonává jednou výškový rozdíl, během přestupu dvakrát (např. Praha hl.n., Plzeň hl.n., Havířov, Bratislava hl.n.),
3. nad kolejištěm – stejné jako v bodu 2 (např. Varšava hl.n.).
Žádné komentáře:
Okomentovat